NOVÉ
ÚSTECKÉ PŘEHLEDY
Jseš
návštěvník
Pravidelné rubriky |
TIP NA VÝLET VENČÍME PSA
|
Nepravidelné rubriky |
a | a |
|
V našich dosavadních
výletech jsme se tak trochu sobecky venčili pouze my samotní, EGOCENTRIČTÍ
turisté. Své MILÁČKY (psy) a své MILENKY (feny a spol.) jsme nechávali nadržené
a zavřené doma nebo jsme je vždy 'uklízeli' do nějakého psího hotelu. Dnes
si tedy vyšlápneme s naší zdánlivě NĚMOU TVÁŘÍ, která si na rozdíl od nás
na nic NEHRAJE, nic nepředstírá a své city (přízeň a nelibost) dává vždy
NEPOKRYTĚ najevo. Navíc je to tvor mnohdy daleko více ukázněnější a vytrvalejší
než lecjaký turista, nepotřebuje barevné značení cest (značkuje si neustále
sám), nekňourá a neotravuje, že už nemůže, má menší spotřebu, neplatí svazu
poplatky a když už si mezi sebou nemáme my lidé co říci, tak je VDĚČNÝM
tématem pro konverzaci. Chceme-li jít pouze na MĚSTSKOU procházku, bereme
si sebou pistoli (nebo alespoň nůž), igelitové sáčky, náš a pejskův OP.
Městské parky či jakákoliv volná zatravněná místa jsou dnes již 'PŘEPSENOU'
směsicí nejen všemožných psích EXKREMENTŮ, ale i psích KONGLOMERÁTŮ. Našlapujeme
tedy velice obezřetně a svého miláčka držíme pěkně na uzdě, v tomto případě
na vodítku. Někteří nedisciplinovaní 'vodiči' totiž slovo vodítko NEZNAJÍ,
protože ten "jejich" JE HODNÝ A NIC NEDĚLÁ (!?). Když proto tuto NEJSTUPIDNĚJŠÍ
větu zaslechneme a vidíme, že ten 'jejich hodný' se blíží k našemu uvázanému,
tak v rámci nezbytné sebeobrany naší a našeho psa pro jistotu odjišťujeme
kvér, což zabírá vždycky! Psa NEPOUŠTÍME k dětem a to ze dvou důvodů. Mohl
by jim na pískovišti jednak zvlhčit bábovičky a nebo je infikovat bakteriemi
ze svého jazyka, kterým z láskyplného projevu vlepí děcku nečekaného 'FRANCOUZÁKA'.
Do igelitových sáčků sbíráme pouze KOPROLÁLIE našeho miláčka, ostatních
si zhnuseně NEVŠÍMÁME. Z genetického hlediska raději zabraňujeme vzniku
nechtěného početí, tj. spojení samčích a samičích buněk, protože vyšlechtěných
mutací je již zbytečně mnoho (viz. tříbarevný 'čistokrevný' vořech, tzv.
Horákův laboratorní pes). Z uvedených důvodů je proto lepší dát sobě i psovi
volný výběh, protože v těchto stísněných depresivních podmínkách jsme nejen
sebe, ale ani psa nevyvenčili. Nastupuje tedy vhodnější varianta 'B', kdy jdeme do volné přírody. Nechodíme však okolo továren, které jsou do ní mnohdy velmi necitlivě zasazeny. Jsou zde kontaminovaní lidé, půda, voda a vzduch. Snad pouze les je dokonalou skrýší před všemožnými překážkami a predátory. Jsme-li společně se psem MENŠÍHO VZRŮSTU, chodíme raději po předem vyšlápnutých pěšinách, abychom si neporanili či neodřeli GENITÁLIE (týká se pochop. pouze psů - kýly, kojící feny, přežraní jezevčíci). Neustále OPTICKY kontrolujeme, zdali se pohybujeme do vzdálenosti 200 metrů od PRVNÍHO obydleného stavení, jinak bychom se v nejlepším případě mohli vrátit z výletu SAMI. Na tzv. ČEKANÉ (obdoba koncentráčnicko-bachařské střílny) může vždy číhat ZELENÝ MUŽÍČEK (málokdy vodník), který si již nejednou 'spletl' např. KRYSAŘÍKA s KANCEM LONČÁKEM. Z vlastní zkušenosti doporučuji nosit jako oděv khaki model jakéhokoliv odstínu a pudlíkům navlékat maskáčový obleček. Při setkání s jinými pejskaři si již předem pomocí silné optiky (dalekohled naší odstřelovačky) zjistíme POHLAVÍ vodiče a psa, abychom se případně mohli vůbec dát spolu do řeči. Tzn. psa pouštíme POUZE k feně (a obráceně) a muže k muži (a obráceně). Chceme-li být důslední a zaznamenat si do cancáku nejen naše kilometry, tak je dobré znát koeficient tzv. ROZPTYLU, který bývá podle rasy (myšl. psa) někde mezi čísly 5 až 10. Ujdeme-li tedy např. 5 km, tak pes naběhá 25 až 50. U zdatných turistů je tomu ale někdy i naopak. Jo a NEŠTĚKEJTE NA SEBE, až zase po svátcích. |
|