úvodník
program - obsah
linka veřejné důvěry
pozvánka do kina
bylo, je či bude...
primátoři
hvězdné okénko
ledárna
náš tip na výlet
zoo
káráme & chválíme
ústecké hospody
rozhovor
státní vědecká knihovna
činoherní studio
demo recenze
naše soutěž
vaříme s jirkou
kontakty
odkazy

hlavní strana

   V novoročním příspěvku NÚP se (konečně!) pustíme do CD ústeckých MESSAGE a, taktéž ústeckého, maxi-CD-singlu kapely FERIT, kolega Strnad za přidal WOHNOUTy. Hrr na ně… .
   MESSAGE - 'Evolution' (1999) - V říjnovém mini-profilu ústecké elektronické formace MESSAGE jsem sliboval recenzi na jejich rok starý počin 'Evolution'. S malým zpožděním jej zcenzůrujeme až nyní: Pochybuji, a to se mezi ústeckými muzikanty dost pohybuji, že tu někdy někdo něco podobného natočil. To, co na 9ti skladbovém CD uslyšíte, není ani bigbít, který je tu hodně rozšířen, ani metloš, či ňáká ta přiblblá popina (myšleno pop-music). Je to čistě instrumentální muzika vyšlá z klávesových nástrojů a tomu podobných aparátů. Za veškerou hudbou stojí Sláva Pošvic, muzikant do jisté míry tak nadaný, že se divím, že jej ještě nikdo z ostatních branž-kolegů neoslovil ke spolupráci. Ale možná jste o něm ani nevěděli, vždyť Message hráli naživo jen dvakrát a to po roční pauze v Kladívku. 'Evoluce' je z části společným dílem i klávesmana Honzy Seibta a začíná skladbou 'Why?', jejímž tématem je vybíjení slonů - vzdálený sloní dupot jí také otvírá a uzavírá. Z reproduktorů se valí protkané klávesové plochy, nechybí jeden všudypřítomný charakteristický prvek, obdoba jakéhosi riffu, či refrénu; zní to velmi naléhavě. V 'Miscarriage of justice' - téma snad jasné - lze vypozorovat jakýsi 'oldfieldovský motiv', v 'Hunters' jsou zas slyšet mírně 'depešácké prvky', pomalejší, uspávací 'Mitch' pojednává, jak název napovídá, o hurikánu. U páté věci mi trochu začíná vadit délka skladeb (pohybuje se okolo 6 minut) a neustálé 'klávesové kouzlení' také už mírně unaví, uspí a kapku nudí. Což je možná, krom absence bookletu (zase víme, co dá práce sehnat sponzory na vydání CD), jedinou vadou tohoto jinak naprosto ojedinělého alba. Nebýt z Ústí a chytnout někde lano, řekl bych, že jsou muzikanti dneska už trochu jinde. Zbylé skladby ('The last shout' - strach ze smrti, 'Bad master' - oheň zlý pán, 'The first flight' - strach z prvního letu, 'Eclipse' - zatmění, 'Evolution' - vznik země atd.) jedou v podobných kolejích, do jedné však precizně vystavěných. Je vám asi opět jasné, že mě to vzalo - je tomu tak. Tohle se opravdu jen tak neslyší a už vůbec ne u nás, v ÚLe. Chlapi to maj promáklé a já věřím, že jevištní zpracování 'Evolution', jež se na prkna Městského divadla chystá někdy v dubnu, květnu 2001 (první jevištní zkouška bude 4. ledna), bude opravdovou bombou. Evoluce právě začíná....
   Kontakt: S. Pošvic, 0606-948 678, posvic@atlas.cz, www.mp3shop.cz/message

   FERIT - 'Tak to jó...' (Ferit, 2000) - Čtyřskladbový maxi-CD-singl nejznámější (a pravděpodobně i nejlepší) ústecké oldies-zábavovky FERIT byl pokřtěn v rámci oslavy svých patnáctých narozenin. Oč slavnostnější událost to byla, o to menší radost je nahrávku poslouchat. Předně se nemůžu ubránit dojmu, že Feriti vykrádaj interprety, jejichž písně hrajó, až na půdu a docela dobře je možné i to, že po 15 letech neustálého obehrávání známých šlágrů muzikantův tvůrčí mozek prostě zdegeneruje a je schopen vymyslet pramálo invenčního. Ne, nechci tu pětici nepochybně dobrých muzikantů osočovat z neumětelství, jen si říkám proč a komu je vlastně singlík určen; pro více méně rockerskou obec, která z valné většiny koncerty Feritu navštěvuje, to asi nebude, do rádia je to příliš málo hitové a posluchači kvalitnějšího popu to asi také nevezmou. Takže pak mi zbývají jedině skalní fans a kapela samotná. Konečně, na obalu je psáno: Nahrála hudební skupina Ferit k 15tému výročí existence 'FERIT', a předchozí tvrzení ospravedlňují dříve vyřčená i slova: 'Abysme uspokojili trochu i sami sebe.' Rozbor 'TAK TO JÓ…' - 1) Čas: Uvede dost slyšitelný klávesový (R. Vaněk) podklad, jenž protkává všechny věci, rytmus sklouzne k pop-rockovému balení ve středním tempu, Švejdův zpěv by člověk ani nepoznal, dobrý kytarový sólíčko...ale: na můj vkus příliš 'placatej' zvuk bicích (P. Vojáček) bez potřebný šťávy. 2) Pod peřinou: Jede v podobných, 'ploužákových', kolejích, textová část se mi jaksi nepozdává a shrnu-li to, tak to vnímám jako navoněný cukrkandl, kde ono 'ryzí muzikantství' šlo jaksi napřed. 3) Špatné znamení: Proč mi sakra Radkův zpěv tolik připomíná Jandu z Olympicu? Úvod se zdá v pořádku, ale proč se skladby vždy po chvíli jakoby rozpliznou do ztracena? A co absence nosného a lehce zapamatovatelného refrénu, věc pro střední proud tolik potřebná? 4) Pán a paní: Ach jo, zas ten text... Švejda pro změnu zpívá jak Vojtek z Kabátu, basa (L. Filipi) je trochu líp slyšet, ale co má ksakru znamenat ta klávesová vložka na způsob Michala Davida, resp. přiblblého disco-popu let 80tých? Ke konci se to trochu rozjede, ale délka 5:20 minut není zrovna optimální. Je mi to líto. Hlavně kvůli kapele samotné (a možná i kvůli tomu, že máme s Fredem na obalu děkovačku), ale nedá se nic dělat, existence téhle nahrávky mi přijde jaksi zbytečná a zřejmě i míjící se s původním úmyslem. Obal (přední strana: rej dlaní a uprostřed motýl, zadní: nahá chodidla na prostěradle) sice nevypadá nejhůř, uvnitř jsou texty a potřebné iniciály 'co kdy kde kdo' natočil (chybí akorát kontakt), ale... Ale velké plus zas vidím v tom, že se Ferit konečně odhodlal něco svého natočit a třeba tak sám sobě dokázat, jestli to má vůbec cenu, nebo je-li lepší raději zůstat u nekonečného ohrávání cizích věcí.
   Kontakt: R. Švejda, tel.: 047-514 55 57, http://ferit.musicpage.cz
    Cédesa naposlouchal Emilio Dvořák

   WOHNOUT - 'Zlý noty na večeři' (Sony Music/ Bonton, 11/ 2000) - Loňský Wohnoutův debut 'Cun del la' jsem neslyšel, takže rovnou k novince. "Řek' mi ty seš zkaženej a celá tvoje generace, grázle!", zpívaj' bří Wohnouti, resp. šéfíci a kytaristé skate bandu Matěj a Honza Homolovi ve 'Zlým prckovi'. Na rozdíl od 'Ryby shnilé' (coby ostřejšího manifestu zkušenýho skejťáka) je to spíš elegantní rockovější funky s kytarovým sólováním. Funky letí i ve fujarkou uvedené trojce 'Šaman' o indiánovi, snícím a kouzlícím v obláčcích dýmu. A jak že ten dým voní? Odpovídá bossanůvka 'Sejko No Pí' a la - 123 minut, ale česky. Dobře česky. Kam ti kluci na ty texty chodí? Vždyť takovou 'Fgjku' by chválil i sám Werich. Hudební pestrost CD dál dosvědčuje lidová 'Čo poudala stará mama', i metalem poučený 'Xicht'. 'Včera jsem si sednul, naproti zrcadlu… koukni na ten ksicht… za tímhle pánem, se ty buchty neotočí…', moc si v něm Wohnout nefandí. Ale na skejtu si člověk i ksicht vodře, ne? O kolenou a skvělým bookletu CD nemluvě. A když už jsme u extrémů, co takhle dát si do ouška 'Číňany v Tibetu'? Klídek, je to jen instrumenálka. Finále 'Zlý noty na večeři' jsou sice slušně odvedená práce, ale ne taková sranda, jak tvrdí někteří. I tak jsou ale Wohnout příjemným překvapením. Snad to i Richardovi ze Swisu vyjde, a brzo je do Ústí přiveze. Prosím…

TV KOUTEK - TV KOUTEK
CHABAŘOVICE FEST 7.
NOVÁ BYSTŘÍLNA
Zapomenutý generál Eduard Kadlec
Rozhovor s lékařem
CYKLOTOUR
Roman Holý vzpomíná