SESTAVA: Hanka Tonevová - zpěv, perkuse, Jana Šimková - zpěv, řev, baskytara, Lenka Podolská - flétny, Jiří Beránek - kytary , hudba, texty, Jindřich Matoušek - bicí, housle. DISKOGRAFIE: 'Perpetuum debile' (CD, 8 věcí, 1995), 'Jednou nohou v ráji' (CD, 9 věcí, 99), 'Lišaj Drtihlav' (demo CD, 3 live věci, 00)
KONTAKT: J. Beránek - Vinařská 16, 400 01 Ústí n. L., tel.: 047/560 19 71 zázn., 0723-692 115, e-mail: kristynko@centrum.cz
   Stejně jako Lucie, i Kristýna je dívčím jménem, které si do svého názvu vetkla partička muzikantů (tentokrát z ÚL) vedená kytaristou, textařem a autorem hudby Jirkou Beránkem. Ano, právě jeho jméno se v Přehledech v souvislosti se zvukařskými aktivitami (UDG, M. Míšek Kvartet, Sedmá vlna, Necrosorth, rozdělané R. Aeternam a WYRM) objevuje poměrně často. Snaží se - mírně prošedivělý 42letý pán vyučující jazyk anglický a zajímající se o Egypt s vámi rád kdykoliv zajde na pivko a bude vyprávět příběh vzniku takové tak trochu praštěné kapely...
'Praštěné proto, že bez ohledu na dobu a "vkus" hraje to svoje už 11 let. Řada jiných by to už dávno vzdala. My najust ne; ještě pořád je tu spousta lidí, který naše existence neuvěřitelně sere,' píše v kolonce Kdo jsme Jiřík a per huba dodává: 'Za ty léta se u pinda-fonu vystřídalo 17 zpěvaček, který to aspoň chvilku zkoušely...'. Jak šly roky: 1988 - Jirka za pomoci kytary a mikrofonu nahrává demo, aby při jeho poslechu zjistil, že by nebylo dobrý si votvírat hubu před lidma. (Vlastně, brnkat začal už v 77, první kapelu měl na vojně, řikali si MAXIMAX, těžili z převzatého repertoáru a obsadili 3. místo na festu politické písně Západního okruhu...) Posléze se budoucí kapelník Kristýny plíží chodbami ODKP v ÚL, posedlý myšlenkou chytit si holku. Jeho snahu korunují zpívající kytaristka Laďka Müllerová a zpěvačka Hanka Oulehlová; folk-rockové trio (žánrová škatulka vyplynula z nástrojové obsazení) bylo na světě. Dva dny po převratu dostávají u přehrávkové komise chvalitebnou, ale co naplat, do léta 90 je 1. sestava KO. 91 - Únorový větřík přivál z místní LŠU Janu Tyšerovou, která dohazuje svoji sestru, flétnistku napříč, Lenku (nyní Podolskou) a v síti uvízne i klávesačka Katka Pokorná (nyní Mendelová). Toho roku se na 2. kytaru přidává Míša Hyšplerová odejidší o rok později, což nepřímo způsobuje skoro-rozpad bandu. Nezapomeňme na vlastního 'technika' Béďu Zounu a dětský den v Litoměřicích, kde Kristýna vydělá 5000,- Kč během pouhých 15 minut (vzácný, dnes už moc nevídaný jev). Následuje výlet do ústeckého rozhlasu a první zvukově přijatelné nahrávky. A proč vůbec Kristýna?, vybafnu na Jirku, který se zatváří, že by téma názvu kapely nerad rozvíjel dál. 'Kristýna byla moje dávná přítelkyně,' odpoví. 93 - První dubnový den zaujímá prázdný post 6 strun Jana Šimková, aby celek v květnu odjel na šňůru 3 gigů do Dánska. Zkušebna, doposud se nacházející ve třídě soukromého gymnázia Schola Ludus na Střekově, se přesouvá do domečku 12 km od ÚL, poté přímo do města. 'Kytara je hloupý nástroj, kup mi basu,' nechala se po návratu ze Skandinávie slyšet Jana a tak se i stalo. 94 - Kikina se vrací do studia: po konfrontaci s pravdou odchází Katka a následně i Jana. 95 - Zlanařeny jsou sestry Kuklovy - Pavla (+klávesy) a Hanka. Za bicí usedá bývalý student Jiříkův Jindra Matoušek (*78, dnes také Jazzbanda, Michal Míšek Kvartet, Česká pětka a hud. orchestr Muzikus), který 'znájeť' i houslí (a perkusí). Béďa bere čápa a za mixážním pultem se ocitá další Jiříkův bývalý student Jirka Pechouš. Roky 92 - 95 Kristýna zvěčňuje osmiskladbovou nahrávkou 'Perpetuum Debile' (nejbližší definice režimu v ústavu pro choromyslné) pořízenou v ČRo ÚL (zvuk L. Svoboda). Polovinu z nich (řádně přepracovanou) použije o 4 roky později na 'velké' CD 'Jednou nohou v ráji' (recenze v čísle 06/00). 96 - Folková kariéra vrcholí: S J. Zámečníkem natáčí live demokazetu a na Godyho memoriálu v Liberci je ke všeobecné hrůze prezentována jako death-metal!!! Nicméně zde v hledišti (znovu) nalézá zpěvačku Hanku Tonevovou (dříve Oulehlovou). Přijímá také pozvání na Folkovou růži v J. Hradci, kde na ni lidé pro změnu reagují slovy: 'Jé, elektrikáři přijeli!' V prosinci se vrhají do pražského studia Largo, odkud ale záhy balí saky paky, neboť: 'nechtěli to dotočit, prý je to pro ně moc okrajovej žánr, aby to vydali,' vzpomíná Jirka. 97 - Vhod přichází starý dobrý Macac ČRo ÚL a po cirka 2letých peripetiích (zapříčiněných především nefunkčností mezilidských vztahů) je v září 99 hotovo. Křest proběhl 16 .11. v ústeckém Kladívku. Tzv. 2 křest se odehrál v Pivovarském sále v Litoměřicích. Zpět do 98 - Po odchodu sester Kuklových drží cca 1/2 roku mikrofon jistá Dana Novotná, koncertuje se třeba v Jílovym u Děčína (odtud pochází legendární hláška: 'Hele, ňáký Spice Girls...') a Kristýna se pomalu, ale jistě začíná etablovat spíše v publiku tvrdě rockovém. Hledáme-li hudební škatulku, nejblíž má k doom-folku, jakkoliv prapodivné nám toto spojení může připadat. (Z Jiříkových vzorů: Jethro Tull, Marillion, Theatre of Tragedy, My Dying Bride, Dismal Euphony, Unholy, Letf Hand Solution - hlavně jimi se také nechal ve svém bočním projektu PEN AMENTE inspirovat.) 99 - J. Šimková se rozhodla, že začne zpívat a od té doby se datuje základní vokální projev, což je kombinace onoho andělského sopránu s bass barytonem. 2000 - První pokus o natočení vlastního dema, na němž se nacházejí 3 stopy, nese název 'Lišaj drtihlav' a zaznamenává hlavně současnou tvorbu kapely, i když ta se, jak už tak bývá zvykem, neustále vyvíjí. Pohled do blízké budoucnosti r. 2002 obnáší spíše skromnější přání typu: vydat další CD ve vlastní režii a více koncertovat. Člověk, muzikant už si tak nějak zvykl, že se od roku 89 vlastně nic nezměnilo. Snad jen lidi ještě víc zblbli. Ale; to správný ucho určitě existuje, neopouští Jiříka optimismus. Doufejme, dodávám tiše, protože Kristýna to díky svému 'stylu' neměla u posluchačů nikdy lehké. …        Nasliň a zvedni prst, člověče, ze severu vane čerstvý vítr…
    Emilio Dvořák