úvodník 
  program - obsah 
  pozvánka do kina 
  bylo, je či bude...I. 
  bylo, je či bude...II. 
  bylo, je či bude...III.
  primátoři 
  hvězdné okénko 
  káráme & chválíme 
  státní vědecká knihovna 
  demo recenze 
  profily ústeckých kapel
  nová bystřílna 
  zoo 
  kontakty 
  odkazy 
  podporují nás 
  návštěvní kniha

 
   

Jste návštěvník

Kde natankovat
v Ústí n. L.?

novinky z kultury na severu Čech

HOKEJ V ÚSTÍ N. L.

Ústí nad Labem - aktuální zpravodajství

KULTURNÍ OBZOR - informační servis o kultuře na Litoměřicku

Počasí v Ústí n. L.

 

 

BYLO, JE či BUDE... to TAK II.


¨ NECROSORTH KŘTILI HARMONII - Onen večer plný harmonie, pátek 29. října, si ústečtí deatheři vybrali jako příhodný pro znesvěcení (jak se v metalistickém žargonu řiká křtinám) prvního demáče 'Harmonie' (recenze viz. 10/01). U takový události přece nemohl chybět 'sponzor ústeckýho undergroundu' a jakýsi zdejší metalový guru, Miloš 'Requiem' Dvořák, ni nejen metalovým kapelám v oblasti zvuku nápomocný Jirka 'Kristýna' Beránek. Právě on vynesl směrem k přítomným 'středověkou' češtinou sepsaný rozsudek nad jistým Necrosorthem, i bratrem jeho. Oba pak oběšeni byli, čímžto trest platnosti nabyl. To 'divadýlko' měli hoši fakt dobře udělaný, jen škoda, že některé nezvedla ze židle ani takováhle show. 'Nekráčům' tedy do budoucna za celý Přehledy vinšuju co nejvíc koncertů pro co nejvíc spokojených hrozičů a 14. prasince se na ně těšim zas v Axlu. Emilio
¨ THE YES SYMPHONIC TOUR - 11. 11. 01. (Průmyslový palác - výstaviště Praha) - Co je tohle za budovu? Nádražní hala? Zeptal se na úvod Jon Anderson zpěvák a frontman nejzásadnější art rockové formace a legendy YES. Byla to pro mne první a skoro poslední průpovídka, které jsem z jeho úst (i když toho za celý koncert v pauzách mezi skladbami nakecal požehnaně) díky své velmi chabé angličtině porozuměl. Ale od začátku. Průmyslový palác je skutečně ratejna, na rockové koncerty se příliš nehodící. Jen jsem tam vstoupil, přepadla mne úzkost, jak to asi dopadne se zvukem. Že to bude koncert netypický dával tušit pohled na asi třicetičlenný orchestr, který byl zvukově izolován za plexisklem. Toto spojení - pro styl hudby, kterou, již přes 30 let Yes produkují - je jistě zajímavý počin a byla to jen otázka času, kdy se tak stane. Ještě před začátkem jsme dostali hlášku, že se Andersonovi udělalo nevolno a musel do nemocnice. Dovnitř nás pustili, očíslovaná místa jsme našli a vše nasvědčovalo tomu, že se vystoupení konat bude. Ve 20.15 zhasla světla v sále a rozsvítilo se podium. Polský dirigent zvedl taktovku a polští filharmonici zahráli asi desetiminutovou ouverturu. Poté nastoupila kapela - v nejslavnější sestavě (Jon Anderson, Chris Squire, Steve Howe, Alan White a místo Ricka Wakemana klávesy obsluhoval mladý šikula, ruso-američan Igor Korachev) - a spustila 'Close to the Edge' z mé nejoblíbenější (29 let staré) stejnojmenné desky. Předesílané obavy z ozvučení se však potvrdily. Byla to skutečně bída. Co nota, to ozvěna jako v Prachovských skalách. Když se řady za námi začaly prázdnit, neváhali jsme, přidali se k nespokojencům a utekli blíž ke kapele. Vepředu byl o 100% lepší zvuk a díky tomu, že se neprodávaly lístky k stání, ani jsme se netlačili. Chlapům to hrálo jako za mlada a o generaci mladší symfonici se snažili seč jim smyčce stačily. Jak se v průběhu koncertu ukázalo, byl to orchestr velmi dobré úrovně. Během více než dvou a půlhodinového vystoupení jsme zaslechli celkem 11 skladeb, většinou z období 70. let. Trochu to připomínalo živé čtyřalbum 'Keys to Ascension' ('97). Kdo má rád desky jako 90125, Big Generator, nebo Union, měl smůlu. Fragile, Close to the Edge, Tales from Topografic Oceans, Relayer a Going for the One je to nejlepší, co kapela vytvořila, a právě z těchto alb byla hlavní část koncertu sestavena. Z nové studiovky 'Magnification' zahráli 'Don't Go'. Po hodině a půl začal koncert gradovat a při 'Starship Trouper' to publikum v předních řadách nevydrželo, vyskočilo z hnusných dřevěných seslí a vystoupení se proměnilo v pravou rockovou show. Jon Anderson měl očividně radost a snažil se právě vytvořený kotel (i když pohyby trochu připomínal Vaška Neckáře) ještě víc rozpumpovat. Běhal po pódiu s tamburínou jako blázen a mně zas po zádech běhal mráz. Byl jsem k němu blízko, co by papírovým kelímkem dohodil. Perfektní zážitek. Efektnější závěr skvěle zahraného koncertu si nelze představit. A to ještě následoval přídavek, desetiminutovka z 'Fragile'. Byla to parádní tečka za parádním show. A pak, že dnes nemůže být rock ještě uměním. (PS: Děkuji Vénovi Pištorovi, který mne na skvělé vystoupení vytáhl.) PAN KLOBOUK, foto: Punpa
¨ AHOJ! NOVÝ STRÁNKY KAPELY HOUBA: www.houba.info. Je to definitivní adresa, už se nikdy nebude měnit!!!! Změňte si prosím Vaše bookmarky! DÍKY, čaues MARTÍČEK (marticek@houba.info)
¨ Od dubna hrají Psí vojáci bez sága. Rozchod byl podle slov Filipa Topola přátelský a jeho důvod zní: 'Hledám teď nový zvuk, takový do sebe schoulený. Hledám průsvitnost v hudbě. Ale tam se dostanu tak počítám za deset let.' Národní dům v UL (15. 11. 01) byl na Psí vojáky tradičně našlapaný a staré i nové písně ('mají v sobě něco operního, jsou to příběhy' F. T.) nadchly. O své osobě se Filip Topol po koncertu moc bavit nechtěl. Prohlásil jen: 'Já jsem uzavřel se svým životem takovou dohodu: že se do mě nebude moc srát a nechá mě na pokoji.' Předtím o sobě ale ještě řekl: 'Poslouchám hudbu 18. století, sbírám hlavně opery. To je taková paráda, že v tom kdybych se měl bláznit, tak by mi to vůbec nevadilo, tím bych se klidně nechal sežrat.' A potom řekl: 'Chtěl bych napsat něco o těch začátcích Psích vojáků, když se koncerty Undergroundu organizovaly ve sklípcích na Moravě jako James Bond. Ale vrátit bych se nechtěl. Jsem šťastnej v přítomnosti.' Zbyněk S.
¨ PORADNA PRO INTEGRACI NENÍ PRO CIZÍ - Přednáška na téma Zkušenosti s realizací novely zákona o pobytu cizinců z 5. listopadu, na níž nás stejného dne kolega Rusín upozornil, byla vcelku příjemným zpestřením našeho jinak fádního potulování ústeckými nálevnami, koncertními, filmovými a jinými prostorami. Poradna pro integraci - Komunitní centrum Ústí n. L. se nachází v 1. p. Horovy 6 (pro znalce: před Etrem, resp. Sklepem, po schodech nahoru), odkud se pohledem z okna můžeme dolními nálevnami také kochat. Prostředí přijde cizí asi málokomu, lze si tu udělat pohodu (a v kamrliku pro děcka bordel) jako doma. K zapůjčení sou tituly jako např. ňákej Korán, slovníky, dětské tituly, amatérský kulturně společenský měsíčník NAIRI, nebo francouzské noviny Le Monde. V Poradně vyučují českému jazyku, hře na kytaru (že by kolega Rusín?), i výtvarnu. Informace o pořádaných akcích najdete v program. části na str. 25. Za redakci Emilio + foto
¨ TEPLICE MAJÍ NOVÝ KLUB - BOŽÁK - Pojmenován byl podle místa, kde se nachází (Boží prst) a k jeho otevření došlo ve středu 7. listopadu (první akce - TechnoMat - proběhla o 2 dny později). Na zahájení nechyběl majitel Pub & Music Clubu Luboš Růžička (BB Band) obhospodařující lid Gambrinusem 10% (120 stojí 18,- Kč) a paňáky zadax, dramaturg Zdeněk 'Mazavka' Mazač, jeho kolega z kapely No Guitars?! Kamil Štřihavka (zároveň vystoupil s částí TP bandu Smíšené pocity), saxofonista UJD Jindra D., pánové Korál, Diestler (Rock&Pop), Němec (Beng!) a mnohá další 'esa' z Teplic i odjinud. Program BOŽÁKU viz str.39 red + foto Míra V.
¨ deINformace INformuje i MYstifikuje zároveň - V pondělí 19. listopadu to Doma docela žilo: Sice nešlo o koncert některého z oblíbených těles, nýbrž o nový pořad Jonathan a divadlo, který uvedl formaci 7 ústeckých studentů - improvizuální divadlo deINformace. 'Za chvíli uvidíte nový dokument, ve kterém se dozvíte vše, co potřebujete...', láká diváky autorka námětu 'jako dokumentu z psychiatrie' Marcelka 'Kytička' Koutková a později vysvětluje: 'Skupina B je o způsobu řešení problémů, který nás můžou potkat... sice absolutně absurdních, ale lidi jsou z nich na dně...'. Druhá část nabídla Rhytm'n'Black Party - stínovizuální go-go dance a improvizuální 'Mimohru'. Prostě spousta nepochopitelných pochopitelností. Delší povídání o deINformaci (vznik podzim 99) přineseme v číslech příštích (neboj Lucko, Káťo, Marcelo, Františku, Honzo, druhý Honzo, Ivane a další). Emilio


K

 

 

Archiv:

 


Copyright © 2001 KK & UKP'98