POVÍDÁNÍ O CESTĚ STARÝHO BOUŠKY

NA KANÁRSKÉ OSTROVY II

   Den pátý - úterý 29. 5. 2001 (http://usti.pvtnet.cz/bouska/)
   Do přístavu Santa Cruz de La Palma jsme dorazili pár minut po půlnoci, Winston na nás čekal (byli jsme dohodnuti na setkání v přístavním baru, ale stál u schůdků z lodi), tak jsme se olíbali a představil jsem Jeníka Šedinovic. Okamžitě si padli navzájem do oka (navíc jsou oba stejně staří) a než jsme dorazili do jeho nově rekonstruovaného baráku ve Fuencaliente (koupil a upravil pro ubytovací služby), tak už byli staří kamarádi. V baráku Winston otevřel pár láhví všech možných alkoholických tvarů včetně hrozné kořalky Goma (pálenka ze šlupek zbylých po výrobě vína), my jsme též přinesli něco sebou a začal večírek. Jeník Šedinovic určitě trhnul světovej rekord v tlachání, protože s Winstonem vzájemné kecání, žvanění, pití vína a koňaků a pojídání chuťovek skončili až v 07:30 ráno, kdy už krásně vycházelo sluníčko (mimo jiné je tato vesnička v nadmořské výšce přes 700 m, takže tam nejni úplně takové vedro). Přebrali samozřejmě všechno - od zánětu mléčných cest novorozenců až po náš vstup do Evropské hospodářské unie. Já osobně jsem odpadnul už v půl čtvrté. Ráno jsem vypadnul ven, okouknul vesničku. Dal jsem si ranní pivko - dobré a za ještě lepší cenu. Příjemné je na tom, že bary otevírají už od 6. či 7. hodiny ranní. Koupil jsem cosi zeleniny, vrátil se zpátky, uvařil polívku, kde bylo více česneku než nudlí a pomalu jsem začal ty opilce vzbouzet. Polévku s baketama zbaštili bez velkejch problémů, vyzunkli každej jedno pivko a kolem poledního jsme společně vyrazili do kráteru Tenegua, kde v roce 1971 byla činná sopka a dnes to tam vypadá velice strašidelně. Vykoupat jsme se byli úplně na jihu ostrova, pláže nejsou, jen černé kameny a občas černý písek. Vlny byly dosti pořádné - všichni jsme byli zmlácení. Na jihu ostrova jsou též plantáže větrných elektráren, které zásobují ostrov 3% elektrické energie, dál pár solivarů, které se udržují v chodu jako národní kulturní památka. Velmi pěkné jsou u nich funkční větrná čerpadla čerpající vnější mořskou vodu do odpařovacích nádrží (vše je zhotoveno ze starého borovicového pryskyřičného tvrdého dřeva, bez použití jakéhokoliv kovu), dříve asi věděli proč. Vyrazili jsme s Winstonem na oběd do jeho oblíbené restaurace (trval samozřejmě od 15. do 19. hodiny, jak je prý u nich zvykem), k obědu grilované maso, brambory vařené v mořské vodě (odměřená voda - až se vyvaří, jsou hotové), kuřecí polívka, pivko, víno, káva atd. Navečer Winston odjel za maminou domu do La Laguna, předměstí městečka Los Llanos de Aridane, cca 25 minut cesty autem. S Jeníkem jsme si v místním baru dali dvě pivka (podávají je v půllitrech z mrazáku), večer - už ve tmě - jsme vylezli na střechu Winstonova baráku a pozorovali tři okolní ostrovy - Tenerife, El Hiero a La Gomera. Krásně byla viděti světla na ostrovech. Winston samozřejmě tvrdí, že to jedinej barák, z kterýho jsou tyhle ostrovy vidět, z naší strany nelze pravdivost ověřit. Fuencaliente je na jihu ostrova La Palma, ani signál GSM tady nejde. Po náročném dni jsme šli oba docela brzo spinkat, měl jsem toho taky dost.
Starej Bouška
(bouska@pvtnet.cz)