OSOBITÉ NEOSOBNÍ OSOBNOSTI

   Tentokrát bych Vám chtěl představit (bývalého) profesionálního muzikanta, férového hráče a nynějšího provozovatele hudebnědivadelního klubu (pana J. A. Náhlovského) KLADÍVKO - Petra Kocuma zvaného Koki. Dříve než se do této osůbky pustím, chtěl bych vás alespoň slovem Kladívkem provésti. Koki umožňuje divadelní či muzikální vyžití vás všech - amatérským i profesionálním umělcům - kapely či divadla si zde po dohodě mohou uspořádat představení, třídní srazy, rauty či i semináře (cca 50 až 70 lidí). Pak je tu salónek zvaný Ponorka, nápojový lístek o slušných cenách, královské WC - v Ústí nad Labem prakticky malý ráj s příjemnou obsluhou… Kdy a jak vlastně tvá muzikantská kariéra začala? S bigbeatem jsem začal v roce 1967. Hrál jsem ve skupině ABS 1885 (první kapela). V 69. jsme hráli v Letním kině, kde jsme jako předkapela Petra Spáleného měli i menší úspěch, vydrželo to zhruba dva roky a přišla vojna. Tam jsme samozřejmě hráli taky, abychom se vyhnuli vojenským povinnostem. Po jednom opět menším sukcesu jsme dostali velké opušťáky a samozřejmě se nevrátili včas a následoval pěkně velký trest. Naštěstí nám jej náš major záhy odpustil, dostali jsme se do druhého kola jakési soutěže, pro majora to asi bylo velké terno. Hráli jsme především převzaté anglické písně, ale česky - to se muselo!. Po skončení služby jsme vystupovali asi půl roku a pak přišla nabídka účinkovat jako muzikanti z povolání, čehož jsme se chytli, jelikož jsme nemuseli do práce. A to v té době šlo? Museli jsme samozřejmě udělat přehrávky, což bylo z hudební nauky a z politiky. Od roku 1972 jsem začínal v Ústí n. L. v Interhotelu Bohemia u bandu Karel Lochman Kvintet, jenž se ze západu vrátil, ale kapela tam zůstala, čili dostal na 5 let zákaz hraní v cizině, za to že je politicky nezpracoval. Tam jsme se jako bigbíťáci chytli a bavilo nás to, učili jsme se hrát 'muziku'. Pak jsem se oženil a odešel. Hrál jsem jen tak s amatérskými muzikanty po barech abych si přivydělal. Poté přišla nabídka hrát v cizině - Švýcarsko, západní Německo… Málo komu se to povedlo. Byl jsem tam dvakrát - po kvartálech, vždycky se jezdilo na kvartály. Byla to obrovská dřina, sice na tu dobu spoustu peněz - cca 2500,- DM, ale po druhém kvartálu jsem raději zůstal v Čechách. Jezdili jsme po různých městech. V 80. jsem začal se známou ústeckou kapelou Formani (cca 4 roky). Dál následovalo hraní v Interhotelech Máj a Bohemia (asi do 96. až 97.)… Pak jsem s muzikou skončil a začal trošku jiné aktivity. Ze začátku to byly minerální vody, ale potom přišla nabídka od Pepy Náhlovského - Velkovévody Krušnohorského, abych provozoval klub 'Kladívko', kde právě sedíme a povídáme si. Teď jestli bys mi ještě mohl říct trošičku o Kladívku, co tam chceš dělat? Slyšel jsem i o nějakých divadelních představeních… Byl tu Kocián z Mostecké činohry - velmi geniální schopnosti. Byl tu dokonce třikrát. Také zde hrálo spoustu známých muzikantů, dokonce i cizinci - Američani, Angličani, mnoho známých i neznámých kapel… Zkrátka kdokoli bude chtít hrát, může přijít a dohodnout se. Můžeme udělat jakoukoli párty. Jsem pro jakoukoli nabídku, proto ten klub tady je… abychom měli nějakou kulturu. Byl bych rád, abyste toho využili. Jinak jsou tu každý víkend 100leté diskotéky nebo Petr Beran pouští staré songy. Není to tu určené jen mladé generaci, ale i pro starší. Stačí se jen dohodnout, telefonní čísla jsou 047/52104 90 (zázn.),
0737-468 315, e-mail: kladivko@email.cz. Jsem tu pro vás.
   Já ti Koki za rozhovor děkuji.
   Johnny Kokos