ŽELARY! - Jsa nedotčen románovou předlohou, vstoupil jsem do kina Květen v Teplicích s očekáváním vskutku velkým a zklamán jsem nebyl ani v nejmenším. Je to takovej zdánlivej nonsens - jako že třeba nemám rád pudding, i když jsem ho nikdy nejed. Já si ale umím přesně představit, jak asi musí chutnat (fuj!). Tak zrovna tak, podle stejné logiky, jsem si jist, že v tomto případě nemůže být kniha lepší. Jistě JE úžasná, ale nemůže v ní být ta snová barevnost, pastelová melancholie, kouřmo, velebnost přírody… Neskutečný týpky lidí si taky můžete představit, ale tak, jak je potom vidíte, si je nepředstavíte. A pak… Nojó, v knize holt hlavně není Geislerová. Ale o tý vyprávět nehodlám. To bych se moc unes. Překvapili mě ještě jiní. Tak třeba hned druhá hlavní role - pan György Cserhalmi. Závidím režisérovi Ondřeji Trojanovi, že zná tolik úžasnejch lidí, že hned ví, kam sáhnout, když potřebuje typ tuhle na slizouna, támhle na neskutečnou babu - a v tomto případě na nefalšovanýho lopatu, z něhož se ale průběžně oproti všemu očekávání vyklube nečekanej sympaťák. Iva Bittová jako vesnická děva se zdála ve svým živlu. Jaroslav Dušek snad neumí zkazit nic. Ale další stoprocentní zjevení je paní Adamová. Žena tisíce tváří, která od prvních minut vypadá jako tejden po smrti… a vypadá tak i na konci, tj. 'po 20 letech'. O tom, že stabilně hraje, jako když čaruje, nemusí být snad řeč. Tak co ještě? Příběh je silnej, hudba dobrá, vždyť v ní má prsty Hladík jr. (ale pod dojmem vizuálních vjemů si jí možná ani moc nevšimnete), ze všeho jde od začátku neodbytná nostalgie, která zhoustne poslední scénou a zůstane ve vás do rána. Je to ten druh filmu, kdy na konci byste chtěli, aby to ještě chvíli běželo. (Nebo aby někdo natočil pokračování? Ale představte si název Želary II. - blbost, žejo!)
Suma sumárum - 'Želary' jsou hlavně: PŘÍBĚH, PŘÍRODA, vyhmátnutá CHARAKTEROLOGIE… a AŇA GEISLEROVÁ.
KINA - UL - Corso: 6. 3., Duchcov - Lípa: 19. + 20. 2. Yarda Pichlík

JEDNA RUKA NETLESKÁ - Nová česká komedie režiséra Davida Ondříčka již dorazila do ústeckých kin. Ve středu 12. listopadu film promítalo CORSO. Diváků přišlo o něco více, tak něco k pětatřiceti. Ono kino v Krásném Březně nemá zas tak velkou kapacitu, ale stovka diváků by se tam jistě vešla. Film s podtitulkem černé a trochu hořké komedie s kriminálními prvky a detektivní zápletkou vytváří v divákovi obraz zmateného a jednoduchého příběhu o naivním mladíkovi Standovi, v podání Jiřího Macháčka, který si svým absurdně nevinným přístupem k životu odskáče, a také natvrdo odsedí polovinu trestu za něco, co vůbec neudělal. Přitom se mu poštěstí natrefit na ještě většího blázna Ondřeje, právě když se vrací z kriminálu. Společně pak se dvěma, taktéž potrhlými a naivními dívkami pátrají po tom, kvůli čemu vůbec Standa seděl?! Děj má opravdu velice tenký led a místy nepochopitelný obsah sdělení, přesto se tvůrcům podařilo vystihnout množství situací, které spolu zdánlivě nesouvisí, ale v kontextu celého snímku zapadají jako funkční gag, při němž se divák opravdu zasměje. Hlavní postava - Standa - bez nadsázky symbolizuje typického 'idiota'. Ondřej, jeho souputník, představuje zas neuvěřitelného smolaře, že byste ho na místě zabili. Rodinka, které vévodí Zdeněk (Ivan Trojan) a jeho žena Sandra (Klára Polertová - Trojanová), která velice extrémně propaguje zdravý životní styl, jenž se evidentně podepisuje na jejich dětech. Synek - transvestita a dcerka malá vražedkyně, která podle učebnice fyziky dokáže vytvořit důmyslný vražedný nástroj, jenž vyzkouší na bráškovi. Film je opravdu těžké popsat a uchopit či zařadit do nějakého žánru, a tak je nutné konstatovat, že režisér David Ondříček se svým štábem dokáže točit skvěle, ale Jedna ruka netleská nám po několika letech nejspíše už nic neřekne a pravděpodobně ani naše děti pointu nepochopí. (?) INFO: www.jednarukanetleska.cz.
KINA - Duchcov - Lípa: 5. + 6. 2., UL - Corso: 10. 2., Bílina - Hvězda: 25. - 27. 2., Biograf Povrly: 29. 2. Pablo