MOJE DRAHÉ, MOJI DRAZÍ, máme tady přelom ledna a února, čili vrchol zimy. A mě tak napadlo, že bych Vás měla mojí rubričkou tak nějak zahřát. Jenže jak na to. Napadá mě několik zahřívacích témat, o kterých psát, ale jelikož se tento měsíčník může dostat do rukou i dětem, a nejen těm kolegy HRVN, tak článek pojímám jako rozhovor s jedním velmi zajímavým člověkem, rekrutujícím se z oblasti kamarádů. Když se Vám tak dívám okolo sebe, zjišťuji zvláštní jev. Lidi, kterých si člověk všímá už automaticky, neboť na sebe neustále strhávají pozornost výstředním chováním, hlasitou mluvou, širokou gestikulací a různými jinými prostředky, jsou pro mě v podstatě nezajímaví, a není to jen tím, že s jedním takovým žiju. Zájem ve mně vzbuzujou takový ty tichý vody, co velmi často břehy melou. Jejich životy jsou dost interesantní a mnohdy neobvyklý a překvapivý. Jedním z těchhle životních překvápek je kamarád Kuba V. Na první pohled klidný, nenápadný, věčně usměvavý a přemýšlivý mladík. Jenže hoďte s ním řeč a máte program na celej večer, neboť on (Kuba) je světoběžník na slovo vzatý, sjezdil spoustu zemí, srší spoustou zážitků a příběhů, kterými 'normální', myslím tím běžný, klient cestovní kanceláře, sršet nemůže i kdyby se rozkrájel. Pokud jste dostali chuť Kubu V. vyhledat a něco vyzvědět, třeba o Indii, Thajsku, Irsku, a co já vím, kde všude ještě byl, máte dost smůlu, neboť se právě toulá po Filipínách, na které odletěl již o silvestrovské noci. A tak jsem se rozhodla zprostředkovat Vám z exotické země jeho první dojmy. Využila jsem Inetu, položila otázky a odpovědi se stihly vrátit ještě do uzávěrky. Takže jedem. ¤ -B- Jaký byl Silvestr prožitý v letadle? KV Ten bych nikomu nedoporučoval. Byla pěkná nuda. Pivko sice teklo proudem, ale to bylo asi všechno. Dokonce nám ani neoznámili, kdy vůbec ten novej rok nastal. Navíc to lidi ani nijak zvlášť nezajímalo (asi to bylo tím, že většina byli Číňani, a ti slaví nový rok jindy). Doufám, že to byl můj poslední Silvestr v letadle, i když zas tak hrůzný to nebylo. -B- První dojem po vystoupení z letadla? KV Když jsem vylez, byl jsem v tu ránu mokrej, hrozně jsem se začal potit - příšerný dusno. Byla to pecka. Druhej dojem byl, že se Filipínci asi zbláznili, vzal jsem taxi, že pojedu sehnat střechu nad hlavou, ale takovej chaos v ulicích jsem fakt ještě neviděl. Všichni jezdili, kde se dalo - v protisměru, na chodnících, v parcích, no prostě všude. Chvílema jsem se docela bál. Až pozdějc jsem se dozvěděl, že slavěj novej rok, a že se všichni vyrazili do města bavit. Byl jsem překvapenej. -B- Kde se právě nacházíš? KV Dneska jsem dorazil na ostrov Cebu, v provincii Cebu, je to na jihu Filipín. -B- Jací Filipínci jsou? KV Fakt hodně v pohodě, rozhodně si z ničeho nedělaj těžkou hlavu, maj všechno na háku. Už se mi párkrát stalo, že jsem přišel do krámu a prodavač spal nataženej na pultě, protože se mu prostě chtělo spát a tak si lehnul - no a takový jsou všichni. -B- A jaký jsou Filipínky? KV Ještě víc přátelský, než jejich protějšci, evidentně se jim Evropani líbí. Hlavně naše nosy, protože oni mají takový ty malý nosíky, a tak mi pořád říkaj, jak mám krásnej velkej nos. Jsou z něj úplně vedle. Pořád mě zvou na nějaký párty, většinou narozeninový - a navíc jsou tak roztomile malý… -B- Co tě na Filipínách nemile překvapilo? KV Extrémní rozdíl mezi lidma. Hlavně v Manile můžeš vidět úplně novej Mercedes a za ním partičku dětí, jak si na ohni z odpadků vaří oběd, jak ve stínu mrakodrapu chcípaj lidi, protože nemají co jíst. Musím říct, že to není příjemnej pohled. -B- A co tě překvapilo mile? KV Asi to, jak udržují pořádek (mimo velká města). Např. jedeš silnicí někde uprostřed pralesa a najednou se objeví parta uklízečů a vytrhávaj kytky kolem silnice, ačkoliv to za pár dní zase zaroste. Je milý vidět, jak se staraj o svý okolí. -B- Co Ti tam nejvíc chybí? KV Myslím, že celkem nic, snad jenom český hospody a ty klasický kecy u piva. S místníma se taky dobře paří, ale není to ono. -B- Jak Ti tam chutná? KV Chutná. Většinou. Jsou to samý omáčky, hovězí, vepřový i kuřecí maso, zelenina a taky hodně ryby. K tomu samozřejmě rejže, a to je slabina jejich kuchyně. Pořád musím jíst rejži, k snídani, obědu i večeři. Místní mají rádi vajíčka, kde už je zárodek kuřete, ale to jsem nezkusil, zatím mi to připadá odporný. -B- V čem je jinej jejich kulturní život? KV Milujou zpívání. V každým baru je karaoke. Zpívaj většinou chlapi a z 90% jsou to samý zamilovaný ploužáky. Tohle fakt milujou. Taky hrozně rádi choděj do kina, ale zatím nevím na jakej žánr, ještě jsem s nima v kině nebyl. -B- Poslední otázka, copak mi přivezeš za dárek? KV Zatím jsem o tom nepřemýšlel, možná nějakýho, pěknýho mladýho Filipínce, co myslíš?! ¤ Tak to je všechno moji milí, doufám, že Vás trošku zahřálo to, že jste Evropani a máte 'pěkný nosy' a Vás moje milé to, že Vám toho Filipínce ráda půjčím. Mějte se krásně, těšte se na jaro a já se těším na příští setkání s Vámi, Vaše…         -Bionda-