ADOPCE NA DÁLKU, Arcidiecézní charita Praha

   CENTRUM 'BALA PRAGATHI KENDERA' (BPK) v městečku Honavar v Indii (západní pobřeží - ve svazovém státě Karnataka, asi 8000 obyvatel) patří ke střediskům nejvíce podporovaným českými rodinami v rámci projektu adopce na dálku. Centrum bylo založeno v roce 1990 sestrou Marií Goretti a do dnešní doby našlo své sponzory v ČR přes 1000 indických dětí z Honavaru a chudých vesnic této oblasti. Organizace se věnuje především programům zaměřeným na podporu vzdělávání dětí z chudých rodin (kromě toho koordinuje sociální programy pro děti, mládež a celé rodiny: rekvalifikace, zdravotnictví, sociální služby ap.). Z peněz posílaných 'adoptivními rodiči' je hrazeno školné, školní potřeby, uniforma a deštník (věc v době monzunu naprosto nezbytná). Děti jsou do programu zařazovány sociálními pracovníky BPK ve spolupráci s místním knězem. Vyhledávány jsou děti z chudých rodin, které by bez pomoci zvenčí nemohly navštěvovat základní školu, zůstaly by negramotné, jako většina jejich rodičů. Důsledně je vybíráno vždy jen jedno dítě z rodiny.
   BĚŽNÝ DEN INDICKÉHO ŠKOLÁKA - Školní systém v Indii zahrnuje několik stupňů: základům počtů a kannadě - státnímu jazyku v Karnatace se děti učí již v nejnižším stupni L. K. G., U. K. G (lower and upper kindergarten), následuje 1. - 7. třída základní školy (primary school), pak 8. - 10. třída (high school). Po jejím absolvování mohou děti pokračovat 2 - 4 roky na college a pak následně studiem na univerzitě. Školní docházka je zde povinná pouze do 4. třídy. Děti se od základní školy učí anglický jazyk. Školní vyučování probíhá v Indii od 9.30 do 12.30 hod., následuje obědová přestávka, školní jídelny zde neexistují, a tak se děti občerstvují jídlem, které si s sebou přináší do školy a zbytek polední přestávky tráví na školním dvoře, kde většinou hrají volejbal, cricket nebo oblíbenou hru kho-kho. Ve 14.00 začíná druhá část vyučování, trvá asi do 16.45. Mnoho dětí navštěvuje ještě hodiny doučování, a tak jejich školní program většinou končí až večer. Ve volném čase děti rády sportují a hrají kolektivní hry, s hračkami si příliš nehrají, jistě proto, že většinou nikdy žádné neměly a nejsou na ně zvyklé. Obecně se dá shrnout, že děti, které chodí do školy, jsou zde od rána do večera a kromě učení stihnou i zábavu (děti, které většinou z finančních důvodů do školy nechodí, se bezcílně potulují po ulicích, pracují jako pomocníci v restauracích nebo jako nádeníci na polích). Do školy nosí děti uniformu (tmavé kalhoty nebo sukni a světlou blůzu), s botami je to jako s hračkami, od malička běhají děti bosé. Pokud má dítě rodiče, do školy dochází ze svého domova, nemá-li vlastní rodinu, bydlí v domově pro opuštěné děti.
   JAK POSTUPOVAT? Obraťte se na kontakt: Arcidiecézní charita Praha, Londýnská 44, 120 00 Praha 2, tel.: 02/242 465 19, fax: 02/225 223 52, e-mail: praha@charita-adopce.cz, www.charita-adopce.cz/ PLATBU CHARITA POTVRZUJE JAKO CHARITATIVNÍ DAR, KTERÝ JE MOŽNO ODEČÍST OD ZÁKLADNÍCH DANÍ (PŘIPRAVUJEME: interview s českými adoptivními rodiči). (rod)