NA KANÁRSKÉ OSTROVY II

   Den třetí - neděle 27. 5. 2001
   (http://usti.pvtnet.cz/bouska/)
   Ráno jsem uklohnil něco pytlíkovatých polívek, které jsme táhli s sebou a vyrazil jsem se zrekonstruovat do hotelového bazénu, pak jsem krásně usnul znova. Jeníček pro změnu spal furt. Měli jsme plánovanou návštěvu aquaparku, který je od hotelu vzdálen cca 3 km a jezdí tam z jednoho sběrného místa na Playa de Las Americas zdarma autobus. Vzhledem k naší indispozici nám všechny autobusy ujely, tak jsme vyrazili pěšmo, kus po silnici a kus po pobřeží - opačným směrem než v sobotu. Jak praví klasik, všechno zlé je pro něco dobré. Objevili jsme jeden komplex, kde jsou na pobřeží (ve výši tak 30 metrů nad mořem) pro relaxaci lidiček vystavěny terasy - krásná a perfektní zahradnická úprava, hospoda na bidýlku nad mořem. Ovšem největší senzací je nejspodnější terasa, na které je vybudována soustava jezírek různého tvaru a velikostí vzájemně spolu propojených kanály o celkové délce asi 100 m - dřevěné mosty, blankytně modrá barva. Z jedné strany do komplexu čerpadla ženou vodopádem čerstvou vodu z moře a ta na konci druhém do moře přepadá. Skoro můžu zodpovědně říci, že jsem ještě nic tak pěkného ve svém dlouhém životě neviděl (žen, paní a dívek se to samozřejmě a vůbec netýká). Potom ani půllitr dobrého piva za 80 korunek českých mně tolik nevadil, v té ceně jsem si perfektně zaplaval. Zajímavé je také to, že i když jste odjinud a využíváte jejich služeb, nikdo vám nic neřekne, holt tam platí 'náš zákazník, náš pán'. Do Aquaparku jsme dorazili dosti schvácený, vedro jak v peci, navíc je to za dálnicí a mostem přes ní. Já měl aspoň čepici, ale pan Šedina chodil s mokrým hadrem na hlavě. Aquapark je obrovité centrum, umístěné na svahu, nesčetně klouzaček, bazénů a různejch blbinek. Větší část žen a dívek (které na to měly) chodila nahoře bez, jinak je tam poslední módou nechat si přes pupík namalovat oko a navíc - po krátkém tréningu - dokážou děvy pohybem břišních svalů, že to oko mrkne, byl sem z toho fakticky na mrtvici. Jinak tam plně platilo hezké české úsloví - 'Krásný hled je na ten boží svět'. Jeník se byl ještě podívati v delfináriu. Já toho měl dost a taky hlad, tak sem vyrazil autobusem zpět a mezitím jsem nakoupil a připravil nedělní studenou večeři. Doma bakety moc nejím, tam připravené, čerstvé a křupavé (skoro vždy a všude, v každém obchodě průběžně, v horkovzdušných troubách) jsou perfektní. Naplněno rajskými jablíčky, paprikou, čerstvou cibulkou, sýrem, česnekovou pomazánkou a trochou salámu, osoleno a okořeněno, pak pokapáno olivovým olejem, tak to je fakt mana nebeská, k tomu dobré pivko, tak je člověk skoro spokojen. Jeník Šedina dorazil taxíkem (taxíky velice levné) asi za dvě hodiny, dyž jsem se na něj podíval, zjistil jsem, že je vynálezcem nového způsobu osobního zviditelnění - Autoskalping. Jak měl ten mokrej hadr na hlavě, tak mu tam přischnul a dyž si to sundaval, tak si strhnul pěknej kousek kůže, vypadal jak Gorbačov ve vyšším středním věku. Navrhoval jsem mu, že bychom to mohli jako nápad uplatnit a třeba prodat v nesčetných tattoo, piercing a body salonech, odmítnul to a tvářil se dosti nevrle a nerudně. Večer jsme ještě oběhli trochu okolí, ovšem sobotní úroveň zábavy byla už pryč a všude zase pár lidí a proti sobotnímu rachotu skoro mrtvo.
    Starej Bouška (bouska@pvtnet.cz)