Na snímku vidíte děvče a vstup do hospody. Jedná se o dceru mé ženy a do této hospody, neboť je na současné poměry velmi slušně vychována, nemíří. My však, protože nám to již věk a částečný alkoholismus dovolují, ba přímo přikazují, dovnitř vstoupíme. Poněvadž to však můžeme učinit takřka kdykoliv, ježto Golden Nugget je nonstop, nejprve si popíšeme cestu. Jsme, jako již tolikrát před tím, na teplickém nádraží. Směle se vydáme na třídu pojmenovanou dle legendárního teplického prezidenta - pana Tomáše 'tatíčka' Masaryka, který nedávno, před necelým stoletím 'nechal střílet v nedalekém Duchcově do stávkujících dělníků'. Bohužel až den poté, co odtamtud odjel Klement Gottwald, známý to syfilitik a první dělnický prezident. Po Masarykově třídě jdeme směrem do Trnovan, nu a když přijdeme do míst, kde se silnice prapodivně proplétají, jsme zároveň u Golden Nugettu. Vstoupíme v jakoukoliv denní či noční dobu a s potěšením kvitujeme, že tato v pravém smyslu herna, má i hrací automat hudebního charakteru, kde si můžeme pustit písničku. Tu si pustíme a již jen čekáme na pivo. Na přiložené fotografii č. 2 Vás seznamuji s nabídkou a cenami. Výhodou GN (má to skoro stejné iniciály jako moje manželka) je, že když paříme doma, můžeme si tam skočit pro pivo do PET láhve. Další předností rovněž je, že kdykoliv. Golden Nugett patří (tak jako nedaleká Evropa) k podnikům, v nichž se končí, když ostatní hospody zavřou. Poměrně často tam můžete spatřit např. básníka Linharta, meteorologa Nováka, reportéra Berku (pokud je v Teplicích) či zvukaře Brambůrka. Já sám nejsem výjimkou. Posezení je příjemné, přátelské prostředí svádí k tomu, zůstat co nejdéle. Ochotná paní hostinská s Vámi zapřede rozhovor, který je věcný a vždy přívětivý. Vybavuji si, jak jsem v třeskutých mrazech roku 2000 ve vstupní místnosti GN potkal dva spící bezdomovce, ovšem kultivované a nesmrdící, čímž se podnik zapsal mezi charitativní organizace, za což mu patří náš obdiv.   hrvn