u  DRAZÍ PŘÁTELÉ, astronomické jaro začíná 21. března a tak prvním naším jarním koncertním počinem - v pondělí 22. 3. 04 od 19.30 (Praha - Palác Akropolis) bude MONSTER MAGNET (vstupenky za 550,- v síti Ticketportal - www.ticketportal.cz, tel: 222 246 283) - Dave Wyndorf (kytarista a zpěvák) zakládal Monster Magnet už jako rock&rollový veterán. Svoje první zkušenosti získal koncem 70tých let, kdy působil v nepříliš známé punkové kapele Shrapnel. Se zpěvákem Timem Croninem, kytaristou Johnem McBainem, basistou Joe Calandrou a bubeníkem Johnem Cleimanem, poučeni punkem, space rockem i psychadelií, začali společně, pod jménem Monster Magnet, hledat zvuk nové kapely. Ten měl, a dodnes má, nejblíže k hard rocku na jehož základech stojí košatá stavba plná instrumentálních a zvukových hříček. První album - velice impresivní a zcela originální natočili v r. 1992 pod názvem 'Spine of God'. Další 2 alba sice nedosáhla úspěšnosti debutu, kapela však na sobě stále pracovala a v r. 1998 se jejich 4té album 'Powertrip' stalo v USA zlatým. Úspěch alba a hitu 'Space Lord' odstartoval 2leté (!) světové turné, na kterém hráli na společných podiích s kapelami jako Metallica, Megadeth nebo Aerosmith. Ostatně v té době také poprvé zavítali do Prahy právě s Metallicou. V letošním roce vydali výběr svého nejlepšího materiálu a vyrážejí na turné, jehož jedna ze zastávek je i v Praze. MM jsou nejen brilantní instrumentalisté, jak se na jednu z nejvýraznějších amerických alternativních metalových kapel sluší, ale také, a to především, proslulou koncertní kapelou. Je čas nechat se vtáhnout do silového pole jejich magnetu. Více na www.monstermagnet.net. Krásný den všem! Jarda Stanko (1015@1015.cz, www.1015.cz)
u  GRAFFITI JAM - Akce, doplňující a značně prodlužující konferenci 'Veřejný prostor', pořádanou asistentem Katedry společenských věd Pedagogické Fakulty UJEP Janem Civínem 29. ledna právě na půdě katedry, se podle názorů většiny zúčastněných opravdu vydařila. Již odpoledne si odborné příspěvky Ivoše Mikšovského a Jaroslava Balvína o estetických, komunikačních a obecně společensko-historických aspektech graffiti a streetartu přišlo poslechnout převážně mladší a neakademické publikum, jež tak zpestřilo starší a méně barevnou odbornou obec, která se konference účastnila. Na závěr příspěvku se rozproudila živá diskuse mezi generačními i kulturními tábory, např. o legitimnosti a akceptabilitě graffiti ve veřejném prostoru. Mladí writeři Milan Žák a Tomáš Gabriel (studenti Fakulty užitého umění a designu), kteří na debatě participovali taktéž, se už těšili na své kreace. Na ty došlo vzápětí. Stěny, dveře a např. i odpadkový koš vily, v níž katedra sídlí, dostaly během odpoledne a večera zcela novou fazónu. K práci výtvarníků a obhlížení diváků vyhrávala reprodukovaná hip-hopová a taneční hudba. Na osmou dorazil i Sake33 (www.sake33.com), který v Ústí před mnoha lety graffiti scénu rozjel, a nyní má přesahy i do celorepublikových a mezinárodních graffiti sfér. Již zcela omlazenému auditoriu nejprve pustil video z nelegálního provozování graffiti ve Francii. Potom se rozhovořil o své tvorbě, o graffiti a streetartu obecně. Objevily se první dotazy a rozvinula se několikahodinová beseda. Mezitím atmosféra ve vile zhoustla. V jejích útrobách byl objeven tajný pramen červené tekutiny, která v těch, jež ji okusili, budila změněné stavy vědomí. Zavonělo také pálení pryskyřic z několika odrůd neidentifikované byliny. Do malování se pustili další zájemci nejen z řad výtvarníků. Šaty mnohých podlehly barevné proměně. Apolinský svatostánek filosofie a společenských věd se transformoval v dionýské rituální místo svobody a vytržení. Organizátoři se všem zúčastněným omlouvají, že je museli - byť až v pozdních nočních hodinách - z tohoto uvolněného prostředí vyhnat do neutěšených ulic města: jinak to bohužel nešlo. Těm, kteří u toho byli, děkují za podíl na takové atmosféře, jaká vznikla. Těm, jež u toho nebyli, rozhodně doporučují, aby se šli na výsledek této atmosféry do vily podívat: nebude tam věčně. Jarobal (jarobal@seznam.cz)
u  VÁŽENÍ PŘÁTELÉ - Připomínám možnou prezentaci Vašich akcí pro veřejnost na hojně navštěvovaných webových stránkách. Vložení je velmi jednoduché - na www.usti.ymca.cz/nsektor v sekci 'přidat akci'. Pokud máte jakékoliv otázky ohledně informační databáze, rádi je zodpovíme. Za YMCA v Ústí n. L. (Křesťanské sdružení mladých lidí, Hradiště 4 - klášter sv. Vojtěcha, 400 01 Ústí n. L., tel: 475 220 831; 737-112 042, www.usti.ymca.cz) s pozdravem… Filip Hušek (usti@server.ymca.cz)
u  HUDEBNÍPORTÁL.CZ - HUDEBNÍ SVĚT BEZ HRANIC NA INTERNETU - 2. února 04 byl do zkušebního provozu spuštěn HudebníPortál.cz, který vám tímto představujeme. Svým futuristickým designem a originálním a mimořádně obsáhlým menu doslova zaskočí každého, kdo na HudebníPortál.cz vstoupí poprvé. Po necelých 3 týdnech se zprovoznila převážná část rubrik, které se postupně plní daty v takovém rozsahu, který nemá v Čechách dosud obdoby. V 50ti rubrikách naleznete prakticky vše, co má s hudbou jakéhokoli žánru sebemenší spojitost. Například rubrika Hitparády obsahuje více než 400 odkazů na aktuální světové i domácí hitparády, perličkou je americká archivní hitparáda Billboard s archivem až do r. 1940, podobně vypadá i oficiální hitparáda UK Chart. DJs uvítají databázi světových vinyl shopů, kde obzvláště v desítkách anglických online shopů seženou opravdu vše. Ve spolupráci s největšími hudebními vydavatelstvími budete mít možnost slyšet ukázky, nebo si přečíst recenze dříve, než se titul oficiálně dostane na pulty prodejen. Zajímavá je i rubrika MP3 & video, která opět nabízí kvantum odkazů na tisíce videoklipů a mp-trojek z celého světa. Mezi aktuálními informacemi nechybí zajímavosti, novinky, tiskovky ani bulvární zprávy nejen z Čech. Novinkou na HudebnímPortálu.cz jsou XXL Reporty, které přináší ke každé akci souhrn odkazů, kde všude k ní můžete nalézt fotoreport. Rubrika bude přinášet i fotoreporty z koncertů a parties odkudkoli na Zemi. Probíhají rovněž poslední programové úpravy tak, aby kdokoli zdarma mohl doplnit databáze, nebo vložit odkaz na svou akci do programu akcí. Prakticky každý den dojde k nějaké změně, která ulehčí orientaci, nebo zkvalitní informační servis. Z těchto i dalších důvodů se na počátku své existence setkává s přízní, která se jasně projevuje na návštěvnosti (reklamní kampaň pomalu startuje až v těchto dnech, přesto se sledovanost zvýšila z počátečních cca 250 návštěv za den na současných 500, a to výhradně díky referencím samotných uživatelů). Všeobecně se předpokládá, že nárůst sledovanosti bude se spuštěním reklamní kampaně značný. Pozitivně byl přijat i mnohými prestižními médii (příkladem je Radiožurnál: www.rozhlas.cz/izurnal/porapoc/_zprava/104592). Portál se rovněž stal mediálním partnerem pilotního projektu české kultury tohoto roku Česká hudba 2004, který bude probíhat po celý rok stovkami kvalitních kulturních a společenských akcí pod záštitou prezidenta republiky a Evropské rady. Česká hudba 2004 je projektem Ministerstva kultury ČR, díky němuž se logo Portálu dostalo do společnosti nejrespektovanějších médií u nás. Jak se mezi nimi zabydlí a jakou pozici ale především váš zájem si získá záleží na vaší přízni a práci redakce. Tak vstupte a posuďte sami. S pozdravem… Ing. Michal Strnad (coop@hudebniportal.cz, 723-998 214I, ICQ: 247 165 770, www.hudebniportal.cz)
u  ÚSTECKÉ MEDITAČNÍ CENTRUM linie Karma Kagjü Buddhismu Diamantové cesty pod duchovním vedením 17. Karmapy Thaje Dordžeho, založené lamou Olem Nydahlem - Zeyerova 38, 400 03 Ústí n. L., tel.: 604-617 471 (Pavel), 728-997 261 (Petr), e-mail: Usti-nad-Labem@diamondway-center.org. www.budhismus-diamantovacesta.cz, www.karmapa.cz, www.kkbn.com, www.lama-ole-nydahl.cz - V Ústeckém centru jsou pravidelné meditace v úterý a ve čtvrtek od 20.00. Získáte zde základní informace, vysvětlení k meditacím a buddhistické praxi, stejně tak i odpovědi na Vaše otázky. Lama Ole přijíždí do České Republiky každý rok a přednáší a vede meditační kurs na našem pozemku v Těnovicích. Přibližně každý 2hý měsíc k nám zveme dlouholeté žáky lamy Oleho, laické učitele, kteří zde mají přednášky na různá témata (v rámci buddhismu). V současné době v Čechách funguje okolo 40ti našich meditačních center a skupin založených lamou Ole Nydahlem pod duchovním vedením XVII. Karmapy Thaje Dordže. Každé meditační centrum Diamantové cesty je založené na idealismu a přátelství těch, kteří je navštěvují a rozvíjejí. Je nezávislé, apolitické a funguje na demokratických zásadách. Zpřístupňuje moderním, kritickým a samostatným lidem efektivní buddhistické metody práce s myslí zbavené kulturních příměsí. V centrech jsou k zapůjčení knihy i doposud knižně nevydaná literatura, audio nahrávky - z přednášek Oleho i jiných učitelů, video nahrávky. Petr Hubáček (dmedved@seznam.cz)
u  ŠOUMENI - V pondělí 16. 2. se v klubu Circus (UL) konalo autorské čtení, avizované jako 'literární rituál s ambient- out soundem'. Původně měli číst Radek Hásek (TP), Radek Fridrich (DC), Patrik Linhart (TP) a Radim von Neuvirt (TP). Neuvirt však kvůli sžíravé bolesti páteře nemohl dorazit, a tak za sebe jako náhradu vybral přítele Petra Stejskala (TP). Na akci dorazilo poměrně neuvěřitelně početné publikum, do sálu klubu se vměstnalo cca. 100 diváků - Radek Fridrich to vzhledem k nepoměrně menší účasti na jiných čteních trefně komentoval jako 'smrt poezie'. Již mezi úvodními moderátorovými slovy probublávala temná nervní hudba, jež měla v podání takových projektů jako např. Coil, Nurse With Wounds, Hafler Trio či tuzemská Do Shaska! asociovat industriální podhoubí domácího kraje vystupujících básníků. Kraje, kteří tak rádi nazývají sudetský. Jako první se mikrofonu ujal Radek Hásek, vycházející hvězda teplické básnické scény. Tento poeta - popleta, jak se sám rád častuje, přednesl hezkou řádku naivních básní s dada příznakem, jíž však probleskuje značná míra autenticity. Ohlas úmrtí matky vyznívá rozhodně daleko působivěji zasazen v téměř dětském stylu tvorby, nežli v něčem komplikovanějším. Hásek svou poezii přednesl tradičně v šamansko-extatickém podání, toho večera snad ještě vystupňovanějším, a od diváků sklidil značné ovace. Následovalo čtení v Ústí oblíbeného a známého Radka Fridricha, jenž 2 hodiny předtím zahájil v nedaleké galerii 'V Průvanu' výstavu svých výtvarných prací 'Tvary tvorů' (trvá zde až do 16. března). Zaměřil se na ukázky z 2 charakteristických linií jeho tvorby: málo poetizovaný, existenciální popis velmi pravděpodobných lidských osudů a biologicko-mysticko-poetická deskripce bájných sudetských tvorů (Žibřid, Šrakakel apod.) Po léta pořádání autorských čtení (a vystupování na nich) výborně vytříbil přednes, při němž již tak strohé, a i na poslech dobře srozumitelné věty svých básní frázuje jemným hlasem velice úsečně a přímě. Jeho úspěch se zřejmě zakládá nejvíce na tom, že si účinek na diváky dokáže mistrovsky a beze zbytku vypočítat. Dalším básníkem večera byl Patrik Linhart. Jeho specifická poetika obsahuje poněkud komplikovanější výstavbu absurdní komiky, a proto se snáze čte, než poslouchá. Linhart to při autorských čteních zachraňuje pankáčským projevem, vypichováním vulgarismů a řvaním do auditoria. Jeho stylizace však není některým divákům dvakrát příjemná, a tak se autor přes nepopiratelnou takřkageniálnost nestává takovým miláčkem publika jako Fridrich. Poslední - Petr Stejskal - pronášel svou - byť nepříliš náročnou - přeci jen prozaickou 'Ovečku' už pěkně rozparáděnému, nepříliš pozornému hledišti. Jeho účinek však stoprocentně vylepšil hudební dechový doprovod Josefa Pondělíka a Zorky Veselé (Josef jinak hraje ve skupině Radost). Nedílnou součástí autorského čtení byly tzv. 'psí kusy', které si pro diváky, ale i pro nic netušící autory připravil pořadatel ve spolupráci s talentovanou výtvarnicí a performerkou Zuzanou Musilovou: básnící četli na koberci pro tuto příležitost speciálně dekorovaném slovem 'ŠOU' (tepich autorka den předtím nalezla u popelnic). Mezi jednotlivými výstupy koberec 'znečištěný' básníky vytírala mopem, jenž namáčela do regulérní kombinace vody a saponátu. Před závěrečným vystoupením také proběhla tombola vstupenek. Nic zlého neočekávající 5tice vylosovaných (čísla házelo z hlavy médium Hásek) potom na pódiu převzala 'cenu' v podobě možnosti stát se také šoumenem - přečíst kousek z nabídnutých publikací (mj. 'Máj' od Štefana Švece či socrealistický slabikář). Celý večírek byl vlastně jakousi umocněnou aplikací pokleslé verze postmodernismu - toho pouťového. Čert ví proč. Snad aby byla šou. Jarobal (pořadatel)
u  BOOM POTŘINÁCTÉ VÁNOČNÍ - Když se nad tim zamüslim, tak rok co rok, od mých dvanácti let, kdy sem o existenci ňákejch The Boom věděl úplný prd (ostatně jako o působení většiny ústeckých kapel) pořádá čtverka Pavel Nepivoda (zpěv, kytary, piano, klávesy) - Tomáš Homolka (kytary, zpěv) - Martin Čmuchař (basová kytara, zpěv) - Hynek Verner-Tichý (bicí, zpěv, perkuse) v Ústí Vánoční koncert. Loni tak v sobotu 20. 12. v Národním domě. Nevim, jak to cejtěj hoši, ale nekulatých 13 je hezký a 'strašidelný' zároveň. Ne snad z otázky, jak dlouho tu ještě hodlají strašit, spíš jak ten čas letí. Vybavím-li si zpětně posledních pár prosinců, pak můžu s klidem říct, že se tahle akce stala jakousi tradicí, svátkem v období svátků, kdy je vždy dobrá atmosféra a většinou vyprodaný počet vstupenek. Nejinak tomu bylo loni. O známé známých i vlastních nebyla nouze již od vstupu, stejně tak o frontu v barovém chill-outu, záchodovém hang-outu, nemluvě o kdekterém koutu. Sic přicházíme o hosty Glory Days a Rolling Stones Prague, náčko s příchodem (+-22 h) brouků už se sotva vejdem do nacpanýho sálu. Má to grády i atmosféru, lidi si broukaj a pohoda vládne vůkol. Škoda jen toho zbytečnýho rvačkovýho incidentu, halt prudenti se najdou všude. 'Malá Gabča' od bubeníka Hynka (myšleno žena) se ujala role jakési 'roztleskávačky' na pódiu před kapelou a víme, jak ta to umí rozjet (i když jí mateřské povinnosti kapánek zklidnili hormón). Samozřejmě nemohly chybět ani (tradiční) prskavčičky - a to na obou stranách sálu, z té muzikantské ke konci lítaly aj zátky od šampaňskýho. Prostě dobrý jako dycky a za rok se těšme zas! Emilio, foto: Mychadlo
PS: Nakonec uvádíme mini-e-mail-interview s Pavlem 'Nepič' Nepivodou + seznam členů orchestru: Kolik bylo lidí? (vs. třeba loni, i když mam ten pocit, že to dycky mate vyprodaný). Bylo vyprodáno, tzn. 300 lidí a ňáký drobný, loni bylo taky vyprodáno a předloni myslim že taky. Kolik piv se vypilo...? Já měl dvě, ostatní nevim, ale odhadoval bych tak v průměru taky tak dvě tři na každýho, páč tam určitě bylo spousta těch kerý pivo nepijou. Ne ne bylo to tak, že všichni poslouchali a prostě neměli čas si pro to pivo dojít. Takže asi jen ty moje dvě plus to jedno co vylil ten násilnik kamarádům na hlavu a plus to jedno co vylila Gabča na hlavu násilníkovi. Vaše spokojenost/nespokojenost? (bych se divil...) Absolutní spokojenost s atmosférou, možná trochu nespokojenost s ohlasama na zvuk. Byla ale rychlá a nedostatečná zvukovka, takže se možná ani nebylo čemu divit. Jinak absolutně nejlepší koncert. Skvělý byli i hosté - Glory days naposled a Rolling Stones z Prahy. Další plány BOOM? Napadlo nás zkusit uspořádat podobný koncert ještě v létě. Rádi bysme dali o sobě trochu vědět i dál než v Ústí. Teď hrajeme pár plesů a počítáme, že vyjedem i do pár klubíků v okolí. No a za rok zase na Vánočním… PS: Děkujeme za podporu všem sponzorům a hlavně městu a taky vám a vůbec všem zúčastněným. A prosím doplnit, že zvukovka byla nepovedená z naší strany, ne ze strany zvukaře.
ORCHESTR: Smyčce - J. Klimenda, P. Zavázal, A. Norková, K. Husníková, A. Janečková, M. Opluštilová, V. Opluštilová, P. Kašparová, J. Svěcený; dechy - J. Němec, V. Kareš, O. Chalupný, M. Limberský, P. Synek, P. Zlámal, Andrej, Yuko, Jasánek, J. Jelínková; dívčí sbor - T. Dostálová, K. Klikorková, O. Popelková, A. Zemanová, L. Netopilíková, E. Knechtlová, B. Knechtlová, J. Jelínková, B. Hyšková, M. Koutková, J. Macků, L. Stehlíková, A. Slabá, A. Slabá; klávesy - M. Bechynský; perkuse & chřestidla - T. Port; flétna - V. Syrovátková; taktovka - J. Brambůrek; zobcová flétna, harmonika, příčná flétna - Pafka; akustická kytara - M. Kolenatý
u  Tepličtí harcovníci ANESTESIA vyráží opět na koncertní pódia, kde kromě starších skladeb z alba Satisfied budou ke slyšení i novinky s malým překvapením, jímž je hostující zpěvačka LUE (ex-Kristýna).
Více na www.volny.cz/anestesia anestesia@seznam.cz
u  NEPŘIPRAVENÝ OBČAN, který by vstoupil v sobotu 17. ledna do klubu Božák, měl by už od schodů dojem, že tu dnes hraje Jack Bruce s Johnem Mayallem. A zatím (se) foukalo z opačné světové strany. Tepličáci Crossroad natočili a silou vůle vydali CD 'Blues', jehož křest byl onoho večera nebo spíš noci na programu. Strůjci všeho jsou kytaristé Petr Samek (ex-všelicos teplického) a Martin Herbst (matador solitér, hrdina mnohých jamů tady na drsném severu) a téměř geniální foukačkář Igor Šikula, jinak učitel z Ukrajiny. Dosud vždycky, když mi nějakej ignorant chtěl dokázat, že ve třech se nedá dělat pořádná muzika, říkal jsem 'Slyšel jsi o Cream? Jimi Hendrix Experience? Nebo ELP? - Tak vidíš, vole!' Nevýhoda takové argumentace je zjevná a s přibývajícím letopočtem se zvýrazňuje: jmenované skupiny jsou dávno pryč, nikdo nikdy je už nevzkřísí a je nás čím dál míň, co si pamatujeme, že vůbec existovaly. Prostě - pozdě fajnšmekrům bycha onanovati. Teď mám ale důkaz zcela živoucí a z úvodu tohoto mého reportu je snad jasné, na jakou kapelu bych pochybovače poslal. Bluesové standardy v jejich podání znějí zcela autenticky, hrajou prostě 'jak starý chlapi'. Jenom by to ještě chtělo repertoár aspoň z poloviny způvodnit, ale k tomu se zatím bůhvíproč nemají. Nevěřím, že by při svých schopnostech nedokázali pár slavnejch bluesovek přearanžovat k nepoznání, aby byly 'jenom jejich' a napsat si k nim nějaký anglický blabla (když už Martin odmítá zpívat česky). A při vší úctě k oběma stringmanům a Herbstovi navíc jako zpěvákovi si dovoluji soudit, že většina efektu tady stojí na Šikulovi. Proto mi v první polovině vadilo, že nebyl zrovna dostatečně vytaženej. Druhá část zvukově bez připomínek. A dokladem toho, že chlapci nejsou žádný zpocený mejdla, je fakt, že si s nima v rámci křestu přijel zahrát a kompaktní kolečko šampusem pobryndat člověk tak slavnej, že se ani nechtělo věřit, že tam fakt osobně sedí. Ale RADIM každýmu, aby mi věřil, že to byl HLADÍK. Yarda Pichlík