V našem pravidelném vzpomínání na významné osobnosti v Ústí n. L., které už mezi námi nejsou, se tentokrát zastavíme u známé operní sólistky, Marie Štréblové. Působila v ústeckém divadle od r. 1947. Jaká byla její cesta k sólovému zpěvu? Narodila se 8. 5. 1921 v Praze. Vyrůstala v rodině, kde se běžně zpívalo. V 10 letech jí zemřel otec na TBC. Starost o rodinu zůstala na mamince. Marie měla ještě 2 sourozence. O 2 roky starší sestra byla zaměřena technicky. O 5 let mladší bratr zpíval ve Vojenském uměleckém souboru Praha. Talent ke zpěvu a tanci se u Marie projevil už v dětství. Zpěv studovala soukromě u paní Běly Chalabové a tanec u paní Marty Aubrechtové. V l. 1941 - 42 měla možnost se v tanci zdokonalovat dokonce v Itálii. Po válce nastoupila do ústeckého operního souboru, který vedl řadu let Josef Bártl, umělecký šéf a současně šéf opery. Nejdříve začínala rolemi malými, ale brzy se vypracovala na sólové. Úžasný pěvecký výkon byl rovnocenně vždy doplněn výkonem tanečním i hereckým. Byla vynikající altistkou. Mezi její bezesporu nejúspěšnější hlavní role patřila Carmen (G. Bizet) - zpívala ji od 1. premiéry (26. 6. 1953) až do r. 1975. V Ústí stáli u zrodu premiér Carmen významní umělci: dirigent Viktor Málek (1953, 1959), František Vajnar (1964, 1971), režisér Otto Haas (1953), Karel Jernek (1959), Norbert Snítil (1964, 1971), choreografka Laureta Hrdinová (1953), Pavel Šmok (1959) Zdeněk Weidenthaler (1964), Robert Braun (1971), výtvarník scény - Karel Rendl (1953, 1959), Vladimír Landa (1964, 1971). Pod jejich vedením byla M. Štréblová jako Carmen nezapomenutelná. Dále zpívala v r. 1957 např. Šárku ve stejnojmenné opeře od Z. Fibicha, Rosinu v Lazebníku sevillském (G. Rossini) ad. Výborná byla také v roli Ježibaby v Rusalce (A. Dvořák). Často hostovala v Liberci, Plzni, Ostravě a Brně. V osobním životě došlo k zásadní změně v r. 1947. Na besedách, které divadlo pořádalo, se seznámila s novinářem Josefem Musilem (*1920) a v r. následujícím - 1948 - se vzali. 1. 1. 1949 se narodil syn Radovan. J. Musil se narodil v Neštěmicích, odsud také pocházela celá jeho rodina. Otec byl vojákem z povoláním, a tak často měnili místo pobytu. R. 1939 Maturoval v Brandýse n. L. Jako novinář působil po válce v Ústí (Český sever, později Sever). S tímto povoláním se musel v r. 1951 rozloučit. Z politických důvodů byl vyhozen, určitou dobu bezdůvodně vězněn a po propuštění pracoval v Chemičce. Aktivní byl také jako výkonný plavec, pravidelně se účastnil mistrovství republiky a v r. 1947 dokonce soutěže 'Spojeneckých armád' v Londýně, která nesla název 'Štít Británie'. Náročnému a pěknému sportu zasvětil velkou část života. Byl například vedoucím trenérem plavecké školy při 2. ZDŠ v Ústí n. L. Později se stal plaveckým cvičitelem. V plavání byl úspěšný i jeho syn. Legitimace novináře mu byla navrácena až v 90. letech. Manžel svou ženu v uměleckém růstu velmi podporoval. Při studiu rolí ji doma doprovázel na klavír. Měli řadu přátel, kteří dodnes na 'Maru', jak ji důvěrně oslovovali, nemohou zapomenout. M. Štréblová prožívala i obyčejné radosti a starosti. Měli chatu u vody - v Brné a loďku Bessy, jezdili na kole, v autě, chovali siamskou kočku - rovněž Bessy, která se dožila obdivuhodně vysokého věku (1971 - 95) - tj. 24 let. Jméno dostala - stejně jako loďka - po oblíbené hrdince z opery G. Gershwina 'Porgy a Bess'. Vynikající sólistka se s operou rozloučila počátkem 80. let, ústecké scéně věnovala celý umělecký život. Onemocněla vážnou chorobou, nebylo záchrany, 3 roky s nemocí bojovala, nakonec 3. 8. 1983 zemřela. Manžel o své ženě i synovi citlivě vyprávěl. Vzpomínal na její uměleckou kariéru i společný život a dobu, která jejich osudy provázela. Bydlí stále ve stejném bytě již 54 let. Má blízko do knihovny, kam pravidelně chodí, pročítá všechny noviny a vzpomíná. Je pamětníkem složitého vývoje v našem městě, jeho vzpomínání je velmi cenné. Děkuji mu za to, že si našel čas a zavzpomínal. Na Marii Štréblovou také stále vzpomínají starší návštěvníci našeho divadla. Byla opravdu vynikající pěvkyní.
Mgr. Marie Peterková