V prázdninovém 2čísle se seznámíme s paní Libuší Dobrovolnou. Je ošetřovatelkou v ústeckém psím útulku pro opuštěná zvířátka, hlavně pro psy, ale také i kočičky. To, že je v Ústí n. L. útulek, je nesmírně důležité, stejně záslužná a významná je práce paní L. Dobrovolné. Narodila se 1. 3. 1949 v Ústí n. L. Již v dětství si psy zamilovala. Prvního ovčáka - se svolením maminky - získala v 11 letech. To byl vlastně začátek jejího celoživotního zájmu. Nejdříve se věnovala sportovní kynologii - výcviku. Docházela na tzv. cvičák, který tehdy patřil Svazarmu a nacházel se téměř na stejném místě, kde dnes útulek. V r. 1968 si založila chovnou stanici německých ovčáků 'Lima', vysvětlení je jednoduché - Libuše zastupuje slabiku první a druhá je část jména za svobodna - Machová. Odchovala celkem asi 25 - 30 vrhů. Německé ovčáky, ale psy vůbec - bez rozdílu rasy, má nesmírně ráda, neumí si bez nich život představit. Nejdříve začala pracovat jako laborantka ve VÚACH (Výzkumný ústav anorganické chemie) v Ústí n. L. V r. 1970 se vdala, manžel se psům věnoval také, měli společnou zálibu. Dcera Jaroslava se narodila r. 1971 a syn Jiří v r. 1974. Následovalo zaměstnání jako veterinární technička v podniku Jatky v Předlicích. Pracovala tam asi 12 let. Pak byla nějakou dobu zaměstnána u hlídací agentury, i když tam psi byli také, s prací příliš spokojena nebyla. Prožívala i složité období, manžel velmi vážně onemocněl a v r. 1992 zemřel. V nejtěžší době jí velmi pomohli právě psi, necítila se tolik osamělá. Nyní žije se synem a maminkou v rodinném domku nedaleko útulku. Samozřejmě má 2 krásné feny německých ovčáků. Před 9 lety se dozvěděla o konkurzu do nově vznikajícího městského útulku, přihlásila se, byla přijata, a tak zde již 9 let pracuje. Je spokojena a i když je práce někdy skutečně hodně, má to tu velmi ráda. Životní zálibě se vlastně věnuje pracovně. Dělá to, jak nejlépe umí. Zúročuje znalosti okresní poradkyně chovu pro německé ovčáky (do r. 1972). Byla zvyklá poskytovat rady např. ohledně krytí, kontrolovala vrhy po narození, pak po 8 nedělích, prováděla tetování apod. Z každého slova je poznat, jak má své zaměstnání ráda, svého rozhodnutí nelituje. Jejím důležitým světem jsou psi, jak sama říká, záleží na vztahu, umět se psy jednat, rozumět jim, pracovat s nimi. Je nutné k nim přistupovat citlivě, nemohou za to, že jim někdo ublížil. Než se někteří z nich do útulku dostanou, mají za sebou složitý a těžký osud. Trvá někdy několik týdnů, než začnou opět s člověkem komunikovat. Ústecký útulek jim na přechodnou dobu - někdy i delší období - nahrazuje domov se vším všudy. Je tu hezké prostředí. O toulavé nebo opuštěné psy se město postarat musí. Letos se připravuje celá řada zlepšení. Paní Dobrovolná nadšeně uvádí, co všechno se tu zlepšilo a ještě zlepší - nové parkoviště, odvodnění, zpevnění svahu, nové podlahy v kotcích, vždyť ty dosavadní už slouží 9 let. Líbí se jí také, jak se nabídky pejsků, kteří jsou připraveni k adopci, ujal Ústecký deník. Má to skutečně úspěch, po přečtení a prohlídce fotografie lidé volají a pejsků se ujímají. Má radost i z toho, že se po čase přijdou s pejskem pochlubit. Takto nacházejí nový domov. Vypravuje také, jak se daří spolupracovat s mladými lidmi - žáci, žákyně, studenti, studentky ve věku 14 - 17 let přicházejí pravidelně mezi 14. až 16. hod. a pejskům se věnují, jdou s nimi na procházku do nejbližšího okolí, hrají si s nimi, pomáhají s úpravou kotce a dokonce paní Dobrovolnou doprovázejí na výstavy, nedávno jeli se 7 pejsky do Prahy na soutěž 'Pražský voříšek'. V seniorské třídě zvítězil 15tiletý Bondy. Je to vlastně maskot útulku. Všichni byli z vítězství potěšeni. Další pes - fenka Viky získala v Praze novou majitelku. Paní Dobrovolná i děvčata měly z pohárů radost, dostaly také spoustu pamlsků pro všechny psy v útulku. Úspěchy mají i na jiných výstavách. 18. června proběhl už 3. ročník benefičního festivalu na podporu útulku. Je to pro nás důležité, z výtěžku získáme prostředky na krmení. Je celá řada hodných lidí, kteří pomáhají a útulek to potřebuje. Mám takový hezký pocit. Vážně a smutně vyprávěla však o druhé stránce, jak se někdy pejsci do útulku dostávají. Přiváží je policie a někdy i občané. Těžko by někdo uvěřil, co všechno prožili. V současné době se tu starají asi o 20 psů v 17 kotcích, mívají jich někdy až 40 a k tomu i štěňátka. Paní Dobrovolná o každém citlivě sdělovala jeho příběh, z každého slova bylo možné poznat, jak má svou práci ráda, jak se snaží pomoci napravit to, co jiní předtím pokazili. Závěrem - nejvíce si v životě cení zdraví, spokojenosti, pohody. Má ráda klid, k tomu jí pomáhají knihy… a zvířata ji skutečně nikdy nezklamala. Mgr. Marie Peterková