u FESTIVMAUL - Především místo konání mě přilákalo na punk-rockový festiválek, jenž v pátek 11. 6. pořádala hudební agentura MAUL (www.maul.cz). Až v hospodě Na Kopečku v Kočkově jsem se dozvěděl, že jako hlavní hvězda má vystupovat punková legenda Totální nasazení. Z plakátu jsem předtím spíše vyrozuměl, že bude hrát Swis, Spolchemie a 50 Kč. Totáči přivábili na festival spoustu partiček, které jsem vídával před lety na echt punkových akcích, což mě uvrhlo do lehce sentimentálního rozpoložení. Zároveň se tu však vyskytovaly mně zcela neznámé skupinky, pravděpodobně především fanoušci dvou mladých gympláckých skupin Lehkost bytí a Z formy. O jejich výkonu nemám moc co říct, prostě Vykoukles a sympatičtí začátečníci, kterým se brzy poštěstilo hrát před lidmi. Mezi nápodobami antických sloupů a pod ornamentem gotického šklebu se sálu představila i skupina Sníh na schodišti. Kromě osvědčených pecek jako 'Všudybud' ad., se v lehce přitvrzeném soundu vytasila také s novými písničkami, které by měly tvořit jádro dalšího CD. Specifikem SNS je asi to, že ve svých kouscích systematicky střídá hardrockovou polohu s polohou klidnou, což trochu komplikuje život těm, kteří na koncertu lační po tanci. No a na Totáče jsem už nebyl, prchal jsem na UDG v televizi, ale prý hráli dobře. A pak už nestihly vystoupit dvě zbývající kapelky, protože majitelka hospody a sálu Na Kopečku nevydejchala punkový způsob zábavy a přivolala cajty, kteří koncert obratem rozpustili. Takže sláva, punk is not dead! Jarobal (jarobal@seznam.cz), foto: www.zformy.wz.cz
u HNÁTA FEST NA KOPEČKU KŘEST? - Obvykle po Čarodejnicích následuje státní 1. květen a ani letošní máj nebyl výjimkou. Podruhé nás na trávník za legendami opředenou nálevnou Hnáta pozvali chlapíci ze Sněhu na schodišti spolu s 'eReFHáčkovou' agenturou www.MAULcz. A zas za to nic nechtěli, nepočítám-li symbolický příspěvek do Pepovýho klobouku (nebo co to bylo...). Začínat něco v sobotu od 10. dopoledne je kapánek troufalost, náčko by si každá kapoška vrzla. Směle si troufám tvrdit, že existence některých se s mírným přimhouřením oka dá tolerovat, ale naslouchat jim třeba hodinu? Konkrétní nebudu, to by mě pak třeba někteří jedinci přestali zdravit např. v MHD, nebo mi to chtěli vysvětlit např. v hospodě, což obvykle bejvá na hodně dlouhý lokte... No ale třeba Dost času z Mostu, kam teda nejezdim, nebo... no, ty už sou z Ústí... Poudal Martíček, že ty pankáči z gymplu Stavbařů - Z formy (zformy.wz.cz; 'Tak to jsme my krasavci :-). Kuba Binter - basa, Tonda Holenda - zpěv, Michal Medonos - kytara, zpěv, Pavel Pokorný - bicí, Honza Cupa - kytara) se nechali, na litoměřický grungery Pure Silence šel domu na oběd a pak já slyšel: Black Sabaaku z Ústí, což je vlastně bejvalá Sabaaka, kde zpíval Cejloňan Píra a hrál Australan Honza Štaffa, která se vrátila k původnímu názvu s novým zpěvákem a kytaristou. Na můj vkus trochu těžkopádnější a 'jedno jak druhý', ale uslyšíme časem. Soudě taky dle okolních reakcí se líbili Crucified Queen (crucifiedqueen.webpark.cz, foto) z Loun s bubenicí Pájou a u mikrofénu chlapíkem Iggy, co mi svou intonací připomínal Iggyho Popa (+ Brabčák - kytara, banjo, zpěv a Jirka - basa). Jinak těžko identifikovatelná muzika - jako veselý a hravý, rozhodně v mysli (u)tkvící. Pořadatelští Sníh na schodišti měli na hraní vůbec vydatnej w-end, přesto do toho šli pohodově neunaveně. Akurát škoda těch voproti např. base utopenejch kytar, což byl případ vícero kapel. Jináč zvuk-majstr z dodávky v rámci možností dobrej. Dost času (dostcasu.hyperlink.cz) na to měli halt dost času - na cestě z Teplic, resp. Bílinského jarmarku ze zdržela Radost, kerážto za celým festiválkem uďála takovou jako pěknou tečku. Počasí: akurátně slunečný, návštěvnost: oproti tomu slabší, ale možná to chtělo větší např. letáčkovou propagaci, pivo: normálně výborný, nálada: pohodově neprudentní, pokračování: doma, páč se pak roztrhla konev. Shrnuto: Díky za existenci podobných akcí, vydržať a příště přijdem zas. Třeba 10. 7. do litoměřického klubu
KLACXON: Totální nasazení, Z formy, Tryskáči, Sníh na schodišti. Emilio, foto: zup
u BENEFICE PRO SLUNEČNICI - V pátek 16. 4. 04 proběhla v kubu Black Shadows benefiční techno-párty ve prospěch sdružení Slunečnice (www.sdruzeni.dcnet.cz). Akce se zúčastnilo přes 150 návštěvníků. Čistý výtěžek 2.200,- Kč předal v pondělí 26. 4. Radek Hendrych, student Obchodní akademie v Ústí n. L., pracovníkům sdružení Slunečnice. Tímto bychom chtěli poděkovat všem interpretům, kteří vystoupili bez nároku na honorář a to: Phobia Sound Systém (DC), Swazarm Sound Systém (UL, TP, DC), Badtekk Systém (Varnsdorf), DJ Fanatic (UL) a DJ Sarc.o.fucque (DC). Helena Hantáková
u NAHORU DOLŮ PO SCHODIŠTI BAND hráli 13. května v ústeckym Nároďáku a já se tam šel podívat s Míšou, Zuzkou a Járou. Poslední dva šli dovnitř, aby se po chvíli vrátili ven s hlášením ve smyslu, že 'to není ono', a to je asi tak všechno, co vám k tomu koncertu NDPSB tady napíšem. Teda možná příště napíše někdo jinej, who knows... Emu
u KŘIDLA ROZPUSTILE DOMINOVALA V BLUE CAFE - Hudba nové kapely Křidla - směsi poetických textů v tempu rocku a popu a folku, se představila v klubu Blue Cafe. Celý večer připravený jako křest nového Dema začínající kapelky společně s koncertem skupiny Dezeebra (www.deezeebra.wz.cz) skončil v pozdních večerních hodinách. Demo vzniklo bez přispění zvukařů, studií a jakýchkoli nákladů za 4 dny. Sami si půjčili od kamarádů chaloupku v Milešíně a některá improvizovaná sóla se zpěvem nahráli na závěr z posledních sil. 'Prostě jsme to nahráli, a tak to vzniklo. Chtěli jsme si ověřit, jestli je naše muzika připravena na opravdové studio.' Členové se sešli z několika partiček různorodých hudebních žánrů - rock, pop, jazz spolu s blues. Společně dali dohromady hudební projekt melodicky svižného tempa doprovázejícího 'básnické šprýmy a hravé, tajůplné texty o touze a mezilidských vztazích'. 'Já určitě tak zkušený a dobrý muzikant nejsem, nicméně nebráním se vlivům všech možných stylů, jsem spíše folkový písničkář', uvádí zpěvák a textař Pavel Klimt. Základní sestava má 6 členů: akustická kytara Pavel Klimt, basa Martin Mach, bicí Jaroslav Richter, elektrická kytara Jan Kuře Veselý, klávesové nástroje Vítek Hanuš, saxofony a příčná kytara Petr Sedlák. Křidla vznikla v březnu jako nápad muzikantů, z nichž každý svým způsobem něco hledal. Název zní v překladu poklička, svým vystoupením naznačili - mají to pod pokličkou. Při melodickém, popovějším rocku se několik desítek lidí v klubu prakticky od začátku kývalo do rytmu. 'Dobrý, šlape to', charakterizuje skupinu asi 25letý mladík. 'Přijde mi to v pohodě. Kapelu neznám, původně jsme si šli posedět. Myslím, že bych se u toho roztancovala,' řekla Petra Ješinová. 'Slušelo by tomu střídmější pojetí sólové kytary,' vyjádřil svůj názor Michal Risler. Páv (pav.fakt@volny.cz), foto: www.kridla.wz.cz
u VÁŽENÍ, JAK UŽ ASI VÍTE, známý jebátor zpěváků Libor Matejčík (k jejich prospěchu samozřejmě - aby z nich něco bylo), který svého času 'vychovával' i velkého Kamila S. (jako Superstara), dal znovu dohromady zdánlivě definitivně chcíplý Motorband (www.motorband.wz.cz) - a ejhle: ono to hraje! (Máčovi to ovšem vždycky hrálo.) Kromě něho tu do kytary taky mydlí Zbyněk Haase, do hrnců jeho brácha Roman, basu obstarává Radek Šikl a ječí Pepa Šutara, známý předskokan a přítel Danyho McCaffertyho. Právě vyšel CD-singl, nahraný ve studiu K (62. kilometr od Prahy na Plzeň) a musím říct, že je to paráda. Krásnej zvuk, zvláštní text (Míla Červová z jisté rockové rodiny z Malhostic - dělala i pro Support Lesbiens a jsou to texty, nad nimiž se nenudím), baladická zvukomalebná záležitost, 2 verze na výběr - jedna trochu víc zpívá, druhá spíš hraje. A že má Pepa 'buňky' i na baladu, to jsem opravdu nevěděl. V červnu začnou točit CD a chtějí ho mít za 3 týdny cajku. Produkci má Matejčík s Karlem Adamem - jó, s tím od Brichty. Skladba ze singlu je nejemotivnější, zbytek bude prý víc r&r, boogie apod. Ale taky ještě 2 další klasický balady a jedna bluesová. Ženský u toho podle mejch informací brečej. Supervizorem nad vším je Milan Špalek, čehož si chlapci velmi považujou. Bude to sice trochu obtížný, když jsou teď Kabáti ve známém kursu a tím pádem furt v permanenci, ale všichni se na to těšej. Těšme se taky! (Křest singlu se konal ve středu 23. června v Teplicích v kulturáku.) Yarda Pichlík
u DĚCKA V BIBLIOTÉCE - Ve čtvrtek 3. června jsme, těše se na občerstvení sponzorujícího lahůdkářství Dorant, naklusali na vernisáž výstavy prací žáků základní umělecké školy Evy Libigerové ve foyer vědecké knihovny. S asi stovkou dalších diváků jsme si na jídlo museli počkat rovných 45 minut. Děcka si totiž musela zazpívat, zapískat na flétny, paní Libigerová několikrát promluvit, potom tam hráli a mluvili hosté z Německa (vlastně jsem nepochopil, proč se tam vyskytovali) - rodnou řečí, ale i česky a anglicky. Ti tam přitáhli další sbor dětí, kteří také zahráli. Dost zmateční úvodní slovo měl Mgr. Jan Škvára. Nechápu např., proč jako důkaz etablování moderního umění neuvedl nové metody ve výtvarné výuce dětí, ale stoupající finanční hodnotu slavných děl. Nebo to možná řekl, ale bohužel mu přes dětské štěbetání a pochopitelné rušení návštěvníků knihovny, která dál normálně fungovala, nebylo rozumět. Pak jsme se dočkali. Rozdávala se coca-cola a chlebíčky, které všemu nasadily korunu. Narvali jsme tedy mastný pokrm do malé skleničky, tu vystavili mezi dětské práce a rodičům podávali výklad o novém směru umění, art kinderbrutus. Jarobal (jarobal@seznam.cz)
u V SOBOTU 15. KVĚTNA 04 proběhlo v kulturním domě CORSO finále již IV. ročníku pěvecké soutěže pod názvem Konkurz na hvězdu. Výběrovým kolem v březnu 04 prošlo na 45 soutěžících, z nichž 17 doporučila odborná porota do finálového klání. To bylo rozděleno do 2 věkových kategorií: I. - do 10ti let a II. - 11 - 15 let. Každým rokem stoupá kvalita soutěžících a proto odborná porota neměla vůbec snadnou práci i když se ve svém hodnocení vzácně shodovala. I. místo v I. kat. obsadila Sylvie Valnohová z Krásného Března, které je 6 let. II. místo Veronika Ulipová z Duchcova a III. místo Magdalena Vatalová z Děčína. Ve II. kat. na I. místě skončila Barbora Kecerovská z Neštěmic, na II. místě Markéta Kežovská z Ústí n. L. a na III. místě Klára Kozlovská z Bíliny. I když původně, když soutěž vznikala, byla myšlena jen pro děti z Ústí n. L., dnes se z ní stává regionální záležitost, což organizátory velmi těší. Proto je vyhlášen V. ročník, jehož výběrové kole se uskuteční opět v březnu 05. Za Kulturní středisko města Ústí n. L…
Marta Kuželová (MartaKuzelova@seznam.cz)
u 110 METRŮ N. ŘEKOU - HRAD ČARODĚJNICE - V pátek 30. dubna proletěly již tradičně 110 metrů nad řekou hradem Střekov Čarodějnice. I tentokrát v režii šikovných (ale asi trochu unavených) chlapíků ze sdružení HeroZeroNegro. Navzdory předpovědím ani tentokrát nezapršelo, a tak se mohla téměř tisícovka většinou mladých lidí oddávat rytmům hudby a veselit se v předvečer vstupu do EU. Živou muziku obstaraly na hradní terase kapely Universal Android, My Mixture a sdružení muzikantů kolem ústeckého Johnnyho Kokose. Dolním nádvořím duněly tentokrát taneční beaty Djů Mellnii a Liquida A, který svým opravdu vydařeným setíkem (Luis Armstrong by koukal!!) roztančili stovky přihlížejících. O hrdla a žaludky se starali barmani pod dohledem dona Longfielda a Circusu, Circus navíc přispěl k veselí ohňostrojem, hrazeným z vlastních prostředků. Dalo by se říci, že to byla znovu, stejně jako v roce loňském, velmi povedená akcička s vysokou návštěvností (omezená kapacita byla vyčerpána již brzy po 22. hodině, omlouváme se všem, kteří se k nám již nedostali z důvodů dodržování bezpečnostních předpisů). Ale…. Letošní návštěvníci byli mnohem horší, co se týká chování povzbuzeného alkoholem (a neobstojí u mne řeči typu: alkohol + Čarodějnice + velká masa lidí = vždy problémy, se kterými musíme počítat. Opravdu nemohu a nechci počítat s faktem, že se návštěvníci na návštěvě chovají jako hovádka - přirozeně jich byla menšina, zato ale tentokrát hodně viditelná), zničených věcí bylo mnohem více než loni, stejně jako doneseného vlastního zboží ke konzumaci, pokusů o podvody se vstupenkami a pokusů dostat se do objektu jinými cestami. Zásahy policie častější… Uvidíme příští rok… A tak musím konstatovat, že nejslušnějšími návštěvníky byla skupinka asi 25 Romů, zato arogantní a nafoukané chování některých členů kapel u nás vystupujících mi vzalo chuť do podobných akcí. Děkuji všem, kteří k nám vážili cestu a chovali se u nás jako lidé. Děkuji ochrance HOT LINE, jejíž 2 členové odvedli velký kus práce, které měli, bohužel, opravdu hodně. Děkuji Polcii ČR a Městské Policii - obvod Střekov za výbornou spolupráci, téměř okamžitý příjezd k problémům a jejich velmi korektní řešení i za zvýšené průjezdy po celou dobu akce. Děkuji všem, kteří se jakýmkoliv způsobem podíleli na organizaci a následném úklidu (v 9.00 ráno by nikdo netvrdil, že na hradě byl až do brzkých ranních hodin velký mejdan). A především děkuji obyvatelům podhradí za trpělivost a toleranci, neboť stížnost na hlučnost přišla pouze jedna. Zda i příští rok proletí hradem Čarodějnice, to uvidíme… Kastelán (hrad.strekov@volny.cz),
foto: www.maudcaffe.net
u NOVÁ KREV V ŽILÁCH teplických harcovníků ANESTESIA zřejmě kapele prospívá. Důkazem toho je II. místo v pražské soutěži TIMES BAND CUP a cena za nejlepšího bubeníka (z akce vyšlo také kompilační CD všech zúčastněných skupin). Dále byla kapela (v nové sestavě) vybrána do II. kola soutěže ČESKÁ ROCKOVÁ LIGA, kde si zahraje po boku skupin TÖRR, ŠKWOR a PARADOX. Jak dopadnou další klání se uvidí… více na www.anestesia.wz.cz. Music.Infoservis@seznam.cz
u LOUPEŽ V RAKETĚ - Pokroková galerie Raketa konečně zaujala široké vrstvy ústeckého obyvatelstva! Zřejmě nedávná výstava Miloše Michálka 'Sloupoví', resp. její venkovní část způsobila, že byl z výstavní síňky ve Velké Hradební ukraden počítač. Bezprizorní občané tak dlouho zkoumali fiktivní nabídky zaměstnání, až si všimli, že za sklem trůní výdobytek současné technologie. Anebo došlo k potupné loupeži jiným způsobem? Že by byl někdo, znalý současné situace uměleckého vývoje, těžce nasraný, že ho výstava studentů FUUDu, Sylvie Kolevové, Filipa Hladkého a Karla Knopa, vůbec neodráží? Že vidí jen řadu malých fotografií, variací na tři roční období? Tento náš podezřelý se cítil oklamán tezí, že mladí umělci 'dají svými dílky nahlédnout do nejtajnějších vizuálních zákoutí individuálního pohledu', a tak kurátora ztrestal brutální performancí, odkazující na postmoderně chápanou marxistickou kategorii odcizení, navíc naznačující, že se zlodějíček v současných vizuálních trendech skutečně vyzná. Jako by chtěl říci: 'Tak když ten komp nepotřebujete, no…' Jarobal (jarobal@seznam.cz)
u COCACOLA POPSTAR: ÚSTEČTÍ UDG DOBYLI AKROPOLIS - Mekku pražské hudební scény Palác Akropolis najdete přímo pod kontroverzní Žižkovskou věží; chloubou moderní architektury pro některé a zbytečnou, megalomanskou stavbou narušující malebné panorama Prahy pro druhé. Náš přední výtvarník David Černý se před lety pokusil o zlidštění tohoto chladného kovového monstra; jeho virtuální mimina šplhají vzhůru po hladké ocelové konstrukci s hlavičkami upřenými ke vzdálenému vrcholu a pohled na ně je zábavný a mrazivý zároveň. Stejně jako se Černého děti snaží vyšplhat po pomyslné konstrukci k vysněnému cíli tam kdesi nahoře i řada mladých umělců: výtvarníků, filmařů, rockerů… Z mimin na věži nedorazí k cíli nikdo, z umělců dosáhnou kýženého vrcholu jejich ocelové stěny, drsné a současně zrádně kluzké, jenom někteří. Ti, jimž nechybí talent, vůle a hlavně štěstí. Téměř pod vrcholem se ocitli ve středu 12. dubna večer čtyři mladé rockové skupiny, finalisté letošní soutěže CocaCola PopStar. A místo konání? Kde jinde než v Akropoli pod Žižkovskou věží. Cesta do finále nebyla snadná: do úvodního kola soutěže se přihlásilo a demosnímky zaslalo téměř 400 kapel. Jejich členové pak s napětím očekávali, zda je 20tičlenná porota po poslechu 'demáčů' pozve do druhého kola - semifinále a zařadí je tak mezi deset nejlepších, kteří mohou vystoupit živě před porotou a vybranými hosty. Ústečtí UDG se do desítky vyvolených původně vůbec neprobojovali; přálo jim však tolik potřebné štěstí, a když jim zavolala paní z pořádající agentury Sony Music/Bonton, že jsou do semifinále dodatečně zařazeni na základě hlasování fanoušků na internetu, mohli se zbláznit radostí. Na pódiu 3. května již ale porotu přesvědčili a zcela nečekaně postoupili do finále. Finálový večer začal podle plánu v 6 hodin večer. Atmosféra v Akropoli byla uvolněná, pivo i ostřejší drinky tekly proudem a mezi diváky bylo možné zahlédnout řadu známých osobností z oblasti rocku, popu i českého filmu. Na koncert se bohužel nemohla přijít podívat kvůli povinnostem v divadle Bára Hrzánová, hrající v nedávno natočeném videoklipu UDG. Naštěstí se v sálu sešla řada příznivců ústecké skupiny, kteří si během večera ničili své hlasivky. Ale i ostatní tři finalisty přišli podpořit jejich fanoušci, a tak ostrý boj o přízeň poroty probíhal nejen na jevišti, ale i v hledišti. A porota sedící na balkóně? Samé osobnosti: Meky Žbirka, Mischa, Jan P. Muchow, Yarda Helešic, ředitel Sony Bonton/Music Zbyněk Knoblouch a další přední muzikanti, hudební publicisté, manažéři. Jako první uvedl Pavel Anděl na scénu kroměřížskou formaci Takahe. Zahajovat finálový koncert je nevděčné, neboť publikum není ještě náležitě rozehřáté a porota se jen těžko soustřeďuje. Kapela zahrála dobře, ale nenadchla. Chyběly hudební nápady i nasazení, k jejím plusům patřil hráč na bonga a dvě elegantní vlnící se blondýny, obstarávající doprovodný zpěv. Krátkou přestávku vyplnil svými legráckami P. Anděl a pak už na pódium vběhla za nadšeného halasu svých fandů domácí kapela LUS3, bezesporu největší favorit soutěže. 'Lustři' mají za sebou řadu úspěchů, dělali předskokany několika hvězdným skupinám, jsou zváni na velké letní festivaly a patří mezi nejznámější pražské klubové skupiny. Na scéně plně potvrdili předcházející pověst: velice dobří kytarista a bubeník, vynikající basák a famózní zpěvačka. Krásná, štíhlá, svůdně se pohybující a zpívající tak, že mnohé v sále jistě mrazilo v zádech. Její projev chvílemi trochu připomínal Cranberries, možná i soulové zpěvačky tmavé pleti; se svým podmanivým hlasem pracovala, jak chtěla, a protože i zvuk nástrojů byl dokonalý, působili LUS3 naprosto profesionálním dojmem. Ohlas publika byl bouřlivý. Další skupina z Prahy On Air působila po 'Lustrech' chladným, a možná až nudným dojmem. Zahráli přesně, bez velkých chyb, ale na vítězství to rozhodně nebylo. Však se taky během jejich produkce značná část publika z přeplněného sálu přemístila do baru, kde sotva stačili točit a nalévat.???Velká chvíle UDG se blížila. Kdo tuto ústeckou kapelu zná, dobře ví, že jsou doma mnohem víc na pódiu než v nahrávacím studiu. Totéž zjistilo velice brzy i převážně pražské publikum (nejdříve trochu chladné - v závěru produkce UDG rozjeté a zahřáté možná na 100°C), ale i řada porotců, kteří během semifinále absentovali. UDG zařadili své největší pecky včetně Ruské rakety, předvedli skvělou pódiovou show a nasazení na 1000%. Když bubeník Jugi rozdal při závěrečné skladbě Vůně mezi diváky i porotce bubny, bubínky i činely ze své soupravy a polonahý rozbubnoval a roztleskal z balkónu celý sál, šíleli lidi nadšením. UDG jistě nejsou dokonalí a v technice hraní mají určitě co zlepšovat, možná nejvíce ze všech účinkujících; jenže v té všeobecné pohodě, pohybu a radosti, panující v sále, všichni včetně porotců určitě přimhouřili oči. Následovala porada a pro účinkující nekonečné chvíle čekání. Systém soutěže je krutý, vítěz bere všechno, ostatní nic. Napětí v Akropoli graduje a přítomní se shodují v tom, že o vítězi se rozhodne mezi 'Lustry' a UDG. A najednou je v sále naprosté ticho. Pavel Anděl vítá na pódiu Mischu a Yardu Helešice, kteří mají vyhlásit vítěze. Fanoušci z Ústí rozbalují velké transparenty s nápisem UDG POPSTAR a za několik vteřin se tato magická slova proměňují ve skutečnost. Členové kapely nejdříve nemohou uvěřit, v očích některých z nich se dokonce objevují slzy a radostný řev a pískot ústecké klaky je slyšet snad až na Vinohradské třídě. UDG ze sebe na pódiu nedokážou dostat kloudného slova a uvolňují se až na následném rautu. Tady už věří, že je neobklopuje sen, ale realita, v klidu užívají a vychutnávají svůj úspěch, který je však zároveň i úspěchem celé ústecké rockové scény, na nějž se dlouho čekalo. Všichni jsou v euforii a nikoho v těch šťastných chvílích nenapadne, že k tomu opravdovému vrcholu je pořád ještě šíleně daleko… Asi jako z Akropole na samý vrchol Žižkovské věže. -tst- + foto
u PO STEZKÁCH TRPASLÍKŮ OKOLO ÚSTÍ N. L. - V sobotu 29. května proběhla v rámci Roku oslav trpaslíka v našem městě turistická akce 'Po stezkách trpaslíků okolo Ústí n. L.' pod záštitou primátora města Mgr. Petra Gandaloviče, který s dcerami absolvoval jednu z tras. Organizátoři z Klubu českých turistů, USK Slávie, SK Cyklotour ve spolupráci s Domem dětí a mládeže, YMCA, ZOO Ústí n. L. a Českým rozhlasem SEVER nabídli účastníkům 21 tras pro pěší a 3 pro cyklisty (od 8 do 63 km) s celkovým převýšením překonávajícím vrchol Sněžky. Nejvyšším bodem byl prostor Trpasličích kamenů u Němčí (650 m n. m.), nejnižším - přívoz přes Labe ve Velkém Březně. Pro děti byla připravena velice atraktivní trasa se zastávkami v kostele sv. Vojtěcha, na Trpasličím hrádku v areálu Zoologické zahrady a výstup na Erbenovu vyhlídku. Zpáteční cesta vedla Bertiným údolím do Českého rozhlasu SEVER, kde si mohly prohlédnout výstavu loutek a v nahrávacím studiu natočit vlastní písničku. Závěrečný úsek je dovedl do cíle v Domě dětí a mládeže, kde je očekával táborák s možností opékání vuřtů. Na jednotlivých kontrolách děti očekávali velice zdařile provedení trpaslíci zapůjčení firmou HORTEX z Kláštera Hradiště n. J. Počasí bylo přímo ideální, takže odměnou za namáhavé výstupy byly překrásné výhledy na metropoli Ústeckého kraje. Pro účastníky byla zajištěna vyhlídka z věže rekonstruované Větruše, za což patří poděkování vedení firmy NORTH STAV Ústí n. L. Letošní akce se zúčastnilo celkem 323 nadšenců ze 43 měst a obcí od Klášterce n. O. až po Vsetín. Jedna dvojice turistů přijela ze sousedního Německa. Nejdelší trasu okolo celého města absolvovali 3 pěší turisté a 3 cyklisté. Nejmladší z účastníků se narodil letos a nejstarší dosáhne v tomto r. úctyhodných 83 let. Každý, kdo zdárně dokončil zvolenou trasu obdržel v cíli pamětní list a malý dárek. Díky za zdařilou akci patří mimo jiné těmto sponzorům a mediálním partnerům: Městu Ústí n. L., Dopravnímu podniku města Ústí n. L., Spolchemii, Xerocu, Drinks Unionu, COCA COLE BEVERAGES, firmě PrintActive, Českému rozhlasu SEVER, Mladé frontě DNES a Ústeckému deníku. Třetí ročník, který bude následovat v příštím roce a bude věnován památce všech patriotů města, kteří se významnou měrou podíleli na rozvoji turistiky a dobrém jméně města Ústí n. L. Za Klub českých turistů… Karel Punčochář (karel.puncochar@email.cz)
u ÚSTECKÉ ZPĚVY SBORU PRO DUCHOVNÍ HUDBU zněly německou Fuldou. Když se v září 2000 dirigent Václav Urban ujímal pěvců z kostela se šikmou věží v Ústí n. L., měl jistě křehké přání postavit na nohy sbor, který bude mít dokonalý zvuk nejen sám o sobě, ale i zvuk mezi posluchači a příznivci vznešené chrámové hudby a zpěvu. Čas ubíhal a z drobných každodenních starostí, problémů, úspěchů i nezdarů se těleso přeci jen začalo vyvíjet. Sbor se začal svým repertoárem skladeb starých mistrů více uplatňovat nejen pro zpěvy v kostele, ale i pro širší veřejnost. Na svém kontě zaznamenal na 65 různých vystoupení, když ho zastihla nabídka 2denního víkendového zpívání v Německu. Že to bude náročné se vědělo a když se blížil termín 29. a 30. května 04, nervozita byla vyčerpávající. Nakonec 28. května v 17. hodin autobus na sjednané místo přijel a bylo zahájeno nakládání zavazadel, nástrojů, techniky a všeho potřebného. Všichni zúčastnění se vzorně dostavili, usadili v autobuse a v 17.30 se mohlo odstartovat. Nálada byla skvělá, hraniční odbavení bez problémů. Vrásky nám nadělal náš pomalu jedoucí autobus Karosa, který se stal lacinou kořistí německé dopravní policie… nehledě ke 3hodinovému zpoždění. Vařily se mobily, ale nakonec jsme se setkali s našimi skvělými hostiteli, kteří nás vřele přijali. Postarali se nám o jídlo, pití a kolem 3tí hodiny ranní si nás rozebrali k noclehu. Dopoledne 29. května bylo zalité sluncem a Univerzitní náměstí ve Fuldě žilo spoustou lidí, kteří přišli jednak ke stánkům předvolební kampaně CDU a jednak na akci společnosti Renovabis podporující myšlenku sjednocené Evropy a začlenění východoevropských zemí do společenství západní kultury. Vedle Čechů ze sousedních Litoměřic jsme zde potkali i členy souboru z litevského Vilniusu. Zpěvy a tance zaplnily nejen montované pódium s přístřeškem, ale i prostor před pódiem. Po krátkém rozezpívání v Centrální městské knihovně jsme spěchali na vystrojené Univerzitní náměstí. Vystoupení našeho sboru se setkalo s příznivým zájmem přítomných i přesto, že v exteriéru nejsou akustické podmínky pro zpěvy 37 členného sboru ideální. Handicap se zčásti dařilo eliminovat vybraným repertoárem. Atmosféra na náměstí byla spontánní, tanečníci zapojovali do tance i diváky a přihlížející zvědavce. Nechyběly ani stánky s jídlem a pitím a to gratis v rámci celé akce. V odpoledních hodinách nás ještě čekalo seznámení s koncertní lodí katedrály Dómu ve Fuldě a akustické zkoušky v orchestřišti vybavené druhými varhanami. Zde bylo dostatek prostoru zkoncentrovat hlasové fondy do velkolepého interiéru mohutné katedrály. Můžeme říci, že akustika takového chrámu není jen tak s něčím srovnatelná a v optimální míře dává lidskému hlasu vyniknout. Zpívat v něčem takovém… právem se dá hovořit o životním zážitku. K pozdnímu odpoledni vydatnou měrou přispěla relaxace na čerstvém vzduchu okraji městečka Brand kam chodí obyvatelé za sportem. Dle libosti si členové sboru, sólisté i hudebníci užili odpočinek na trávníku, lavičkách, houpačkách před náročným celovečerním koncertem, který se plánoval na půldruhé hodiny. S podivem bylo, že sál byl téměř plný platících posluchačů. Přítomen byl rovněž zástupce primátora města Fuldy a další významné osobnosti a představitelé města. Nutno připomenout, že náš sbor byl na stávající pódium trochu velký a dalo práci umístit tam ještě hudebníky. Průběh koncertu byl posluchači vnímán velmi pozorně, na podávané výkony pěvců byl sál dokonale soustředěný a snažení účinkujících rovněž odměnil bouřlivý potlesk. Dirigent - pan Urban - několikrát opakoval děkovačky. Po koncertě nám němečtí přátelé připravili velmi chutnou večeři a na ubikace jsme se dostali až krátce po půlnoci. Druhý den začal krátkým rozezpíváním v komfortní zkušebně katedrály Dómu ve Fuldě. Pak hned naostro, přímo do katedrály, místa známého ze dne předešlého. Zpěvy zněly v rámci mše, kterou celebroval světící biskup Johannes Kapp. Katedrála byla zcela zaplněna sedícími i stojícími lidmi a slavnostní pontifikální svatodušní mše trvala 2 hodiny. Protože jsme si ze všech akcí pořídili videozáznamy, zpívání v katedrále je vzhledem k atmosféře jedno z nejzdařilejších vystoupení. Po skončení jsme osobně od ředitele chrámového orchestru a sboru katedrály ve Fuldě - p. Hubera - obdrželi poděkování a uznání. Od vystoupení v katedrále do vystoupení v Knížecím sále městského zámku ve Fuldě, kde byl na slavnostním setkání představitelů města a státu přítomen osobně primátor města Fuldy a ministr hospodářství Dr. Rhiel, nás dělilo jenom půl hodiny. Tady sbor - jako součást kulturního programu tohoto bohatého víkendu v německé Fuldě - vystoupil naposledy. Únava byla neskonalá, ale předsevzetí nic nezkazit, vydat ze sebe co nejvíce, důstojně reprezentovat naši zem v cizině, bylo motto snad každého z nás. Rozhodně to ocenili i představitelé města Fuldy, protože nás všechny v plném počtu pozvali na zámecký banket a přípitky se vzácnými hosty. Bylo to nádherné vyvrcholení a zhodnocení úspěšné mise ústeckého pěveckého sboru v historickém centru duchovního, kulturního a společenského života západní vzdělanosti - univerzitním městě Fulda. Mgr. Ladislav Ducháček (ladislav.duch@volny.cz)