Když se řekne lenochod, představíme si pomalého a váhavého tvora, který se pohybuje šnečí rychlostí, ale spíše stále někde 'vysedává' a pro jistotu se nehýbe vůbec. Však také jsou v zoologické zahradě před ubikací lenochodů dvouprstých slyšet takové hlášky jako: 'Podívej, ten je jako tatínek po obědě!' anebo naopak: 'Ten má život jako naše maminka' (záleží na tom, kdo z rodičů ZOO s dítětem navštíví). Každopádně lenochodi skutečně aktivitou příliš neoplývají a většinu dne tráví schouleni na své oblíbené větvi. To je však také způsobeno tím, že patří mezi zvířata s noční aktivitou, která ožívají až s příchodem soumraku. Nejvíce času věnují shánění potravy, kterou tvoří především listí stromů, takže za noc mohou vystřídat dva až čtyři stromy. Kromě listí se živí také plody, květy a pupeny stromů, přičemž si větve přitahují dlouhými předními končetinami zakončenými hákovitými drápy. Ty ostatně potřebují při běžném pohybu, protože celý život tráví ve větvích zavěšeni hlavou dolů. Také srst jim roste obráceným směrem - ne od hřbetu k břichu jako ostatním savcům, ale opačně od břicha směrem ke hřbetu, takže při hustých tropických lijácích déšť stéká dolů a na kůži se nedostane. Ostatní životní pochody lenochodů jsou také pomalé - pomalu dýchají, vyměšují jednou za 8 - 10 dní, spí 15 - 20 hodin denně a trvá měsíc, než jim potrava projde žaludkem do tenkého střeva. V ústecké zoologické zahradě však v červnu loňského roku zavládla veliká radost - narodilo se zde první mládě tohoto druhu vůbec. Lenochodi se v evropských zoologických zahradách množí velice zřídka, ročně se narodí pouze okolo 10 mláďat, přičemž se 1/3 - 1/2 nedožije jednoho roku. Foto s lenochodím miminem se dostalo i na přání k novému roku 2002, kde je vždy některý z nejvýznamnějších odchovů roku.
      Ing. V. Vrabcová