A VÝZNAČNÉ OSOBNOSTI - XL.

   S hospodářským a politickým životem ve městě se začal slibně rozvíjet i život kulturní. 24. 6. 1945 byla v Městském divadle uvedena opera B. Smetany Prodaná nevěsta pod taktovkou šéfa opery Josefa Bártla (*3. 11. 1903 v Brně - †28. 11. 1972 Pardubice) - dirigenta a hudebního skladatele. V Ústí n. L. působil do roku 1952, pak byl 10 let v Národním divadle. V červenci byla nastudována první inscenace - hra se zpěvy J. K. Tyla Fidlovačka pod vedením Zd. Vyskočila. Na Bukově byl v bývalém Domě šlechtičen otevřen Herecký dům pro 70 členů divadelního souboru. 27. 7. bylo uvedeno do provozu kino Revoluce filmem To byl český muzikant o Fr. Kmochovi. Činnost zahájili též divadelní ochotníci na Bukově, na Střekově, v Chabařovicích i Neštěmicích. Na bukovském stadióně proběhl první fotbalový zápas ČSK Ústí s Meteorem Teplice (9:3). Byla jmenována komise pro přejmenování ulic ve městě. Předsedou byl Ant. Patejdl, inspektor pro české školství, J. Skůrovec, vedoucí redaktor novin Předvoj, Ferd. Kotek a další. Přejmenování platilo od 28. 9. 1945. Byl vydán nový plán města a brožura s novými i starými názvy ulic u fy Hochberger na Klíši. Ze 450 německých ulic byla nově přejmenována asi polovina.
   Případy vražd a žhářství, u nás případ výbuchu v Krásném Březně, vyvolaly nesmírné pobouření, které někde přerostlo v davovou psychózu odplaty a snahy s možností opakování provždy skoncovat. To byly hlavní příčiny tzv. 'divokých odsunů', které se dají nazvat vyhnáním. S rozsahem a brutalitou německých odvetných akcí předchozích let se to ani zdaleka nedá srovnat. První evakuace Němců z města proběhla 11. 6. 1945 z Bukova. 200 až 400 lidí bylo shromážděno před školou, autobusy či nákladními auty byli přes Telnici dopraveni na hranice, odkud šli pěšky do Saska. Údajně jim bylo řečeno 'teď můžete jít, kam chcete!' (A. Bohman: Die Ausweisung der Sudetendeutschen - 1955). Pak se odsunovali obyvatelé dalších ulic v jiných čtvrtích. Byly to tzv. 'divoké transporty'. Domy byly obklíčeny a lidé museli během půlhodinky odejít. Od května do října 1945 bylo údajně odsunuto kolem 40 tisíc osob (Umlauft). Řádné odsuny - jako jedno z preventivních opatření proti rozpoutání další války - byly stanoveny spojeneckými mocnostmi na Postupimské konferenci. První 'Mustertransport' šel 8. 4. 1946 (39 vagónů po 30 osobách). Asi dvě třetiny obyvatel Ústí (města i venkova) přišla do středního Německa a jedna třetina do jižního. Podle přehledu českého ONV z roku 1955 bylo od ledna do listopadu 1946 do sovětské a britsko-americké zóny přesídleno 50.216 osob - ještě později specialisté, celkem asi 92 tisíce. Odcházeli ještě v roce 1949. Někteří antifašisté se k odsunu hlásili dobrovolně. V takových případech měly 4 rodiny možnost použít k přepravě celého majetku jeden vagón ČSD. Ti, co zůstali, diskriminováni nebyli. V našem okrese jich dle statistik zůstalo 7.202.
   Na závěr starosta z té doby: Josef Krkoška, narozen 23. 12. 1901 v Moravské Ostravě (místo a doba úmrtí není známa). Na plenárním zasedání MNV 3. 3. 1946 byl za sociální demokracii zvolen (při tajné volbě 25 hlasy proti 23 hlasům pro Josefa Vondru) předsedou MNV. Při nových volbách (podle vládního nařízení) ze 3. 7. 1946 již zvolen nebyl. Helena Borská

Popis foto:
1)Lidické námestí po bombardování, kde jsou ješte snaživí osídlenci odklízející poslední trosky. Vlevo ješte cní do výše zbytecne zlikvidovaná knihovna z roku 1912. Tehdejší radní se prý domnívali, že Američané zaplatí všechny škody způsobené bombardováním a tak knihovnu, ač nebyla tak zle poškozená, byl materiál na opravu, projekt i původní stavební forma, zlikvidovali. Dál doprava je vež v naší dobe zborené pošty. Budova, která ji cloní, je bývalá česká banka, která nebyla vůbec poškozená, bořila se pneumatickými kladivy až začátkem 50. let. Nyní tam stojí policie, tedy její budova. Snímek je brán od nynejšího magistrátu.