¨ Pocta G. Harrisonovi a J. Lennonovi: 'ALL THINGS MUST PASS' - Snad kvůli 'velikosti' toho klubíku nemám Kladívko příliš v lásce: pokaždé mám pocit, že je tam moc lidí. Na druhou stranu když jich tam přijde '5 a půl', je už 'narváno'! V sobotu 8. 12. '01 ovšem bylo, a to doslova. Já a kamarádka Míša jsme, pravda, přišly krapet později - chvíli už hráli Rose Mean Rose (dlouho jsem si nebyla jistá, jestli se mi jejich hudba líbí nebo ne) - byli skvělí. Romana opravdu umí zpívat a basák Brambor je úžasnej. Myslím, že se v RMR opět našel. Protože tuhle partičku znám už dlouho, tak jsem se s Míšou dohodly, že se vzdálíme a počkáme si, až bude místo k sezení. Trochu se to protáhlo: přišly jsme ve 23 hod. značně naváté - hrál Kokos s Glory Days. On je opravdu šoumen (a má na to!). Jeho hudba má feeling! Super! No a jelikož jsem byla společensky unavená, jela jsem brzo domů. Teď už ale vím, že Kladívko je dobrej klub. Má atmosféru. Zuzka TrouSilová
¨ Nejasná zpráva o akci 'ALL THINGS MUST PASS' (Kladívko 8. 12. 01) - 'Nemoh bys něco napsat vo tý akci v Kladívku?' Zeptal se mne šéFREDaktor v 'klubovně'. 'Klobouku napis vo tej akci v Kladivku, dik' nařídil mi Emílio sms-kou. Tak dobře hoši, máte co jste chtěli. Mám totiž jenom tři možnosti. (1) Buď nenapsat nic, protože jsem se tam vyskytoval jako účinkující i návštěvník, a jako takový jsem pořádně nedával pozor, páč jsem nevěděl, že o tom budu něco smolit. (2) Nebo napsat, co mi v paměti utkvělo (tudíž co vim). (3) Nebo co mi v paměti neutkvělo (tudíž co nevim). Rozhod jsem se tyto tři varianty spojit dohromady. Takže nejdřív to, co nevim. Nevim proč nás musej předčasně navždy opouštět takoví borci jako Lennon a Harrison. (Akce byla věnována právě jim.) Nevim kolik se vejde do Kladívka lidí (bylo jich tam hodně). Nevim proč jsem během akce zmateně pobíhal po objektu a uhýbal objektivu kamaráda 'Petrol Station', který se mne stále snažil vyfotit. Nevim kolik jsem během večera zkonzumoval malých drinků (piv). A nevim proč se mi udělalo nedobře a musel jsem Kladívko opustit předčasně a proto cokoli kloudnýho nevědět… Teď co vim. Vim, že to byla dramaturgicky dobře připravená akce. Že byla na tu rychlovku i slušně zpropagovaná. Že hrály kapely ZEN, ROSE MEANS ROSE, GLORY DAYS, ROSE'N'KRANZ, ale hlavně THE BOOM (proč asi?). Rovněž vim, že nikomu nemusim zmíněmý formace zvlášť představovat a že si celkem vzato každá kapela svý příznivce našla. Dál že se v Kladívku nachází příjemná - řekněme - expozitura zvaná PONORKA (což jsem před tím nevěděl), kde se u pulifónů střídali nejrůznější kamarádi a pouštěli Beatles. Vim, že se mi po roce a po dvou zkouškách hrálo s klukama (Rose'n'Kranz) moc dobře a že na tom velkou zásluhu má náš nový člen Pavlik. Vim, že jsem si potom v Ponorce příjemně pokecal s příjemnými lidmi. Z doslechu též vim, že v závěru probíhalo Jam Session. Vim, že jako kladnou je třeba hodnotit už jen samotnou existenci akce. A taky vim, že ze mne už nic nedostanete. A to už vlastně je ta varianta třetí. Pan Klobouk
¨ JAPONKY, ÚLET CAMPOSTELLY - Ač poslední Campostella v dnes jen málo využívané Čtyřce nabídla skvělý pražský d'n'b SKYLINE i několik dost dobrejch dýdžejů, jejím největším úletem tentokrát bylo japonské všehochuťové dívčí duo PAPAYA PARANOIA. Jejich gig sice zkraje měl menší technické potíže (prej vybitý baterky), ale když se rozjeli naplno, mnozí z přítomných místo tanečků jen stáli s ústy dokořán. Nejprve to bylo disco, dost ovlivněné japonským popem i lidovkou, ale s přibývajícími minutami hudba zpěvačky, šéfky PP a malířky comixů Ishijimy Yumiko a baskytaristky Morinagy Michiko (a jejich computeru Mimi-Kichi) získávala na údernosti a houstla. Minimálně druhou polovinu jejich show převážně v japonštině sálek protancoval a když po hodině (vč. přídavku) bylo po všem, bylo to skoro k vzteku. A dokonce ještě lepší to prý pak bylo v pondělí v pražském Roxy, kde dívky loni točily živé album, a letos jejich koncert uvedly tradiční japonské tanečky. A jak se sem vůbec ty holky japonský dostaly? 'Doma hrajeme skoro každý den a ve čtyřech, muzika nás živí. Protože jsme ale najednou měly pár dnů volna, odskočily jsme si na tři koncerty do Čech. Příští rok asi přijedeme znovu, ale to bychom chtěly hrát třeba i v Německu', prozradila bývalá pankačka Ishijama, která ve 4ce vystavovala i své komiksy. (eks) foto: Radek Strnad
¨ BRITSKÉ CENTRUM PŘEDALO ŠTAFETU - Rovnou pod dva dokumenty se ve čtvrtek 13. prosince v Severočeské vědecké knihovně (SVK) podepsali ústecký primátor Miroslav Pátek, říďa SVK Aleš Brožek a říďa Britské rady (BR) v ČR Paul Docherty: Smlouvu o spolupráci mezi městem Ústí n. L., SVK a BR a Darovací smlouvu mezi SVK a BR. A tak se stalo, že Britské centrum (www.britishcouncil.org/czechrepublic) fungující v Ústí od 27. října 1993 na adrese W. Churchilla 4 převzalo město ÚL a SVK, které jej v roli správce otevře v budově SVK v ul. W. Churchilla 3 na zač. roku 2002 jako Britské centrum (BC) SVK podporované Britskou radou. Zkrátka a dobře: BR jaksi získala pocit, že BC už je natolik soběstačné, aby si, za podpory toho kterého města, vystačilo samo. Nicméně 13. 12. od 16.00 bylo v půdních prostorách SVK docela 'veselo': Úlohy 'moderátora' se zhostila (teď už bývalá) manažerka BC Hana Masopustová, hosté (např. M. Michálek, J. Strašík, M. F. Pištěk, M. Pihrtová ad.) usrkávali šampaňské, uzobávali chlebíčky a různé jiné laskominky, k čemuž jim zpívali studentky ZUŠ Evy Randové K. Boháčová a P. Ryglová a na klávesy hrál M. Jeřábek, závěr obstaralo vystoupení pěveckého sboru Romance. Interiér BC je velmi slušně zařízen, k dispozici se tu nalézá 2x5 PC, kde bude možno všechny položky dohledat v jednotném On-line katalogu knihovny, ani toaletní prostora není nikterak pohoršující. Dle A. Brožka se dveře pro návštěvníky otevřou přibližně v únoru, nyní je potřeba doplnit databázi (údaje prý nešly jen tak 'přetáhnout'). A jestli ste to nevěděli, tak: BC mělo kolem 500 členů knihovny, kteří používali knihy, audiokazety (tzv. MC) a jiné materiály. 555 (proč ne 666? - pozn. aut.) kandidátů složilo cambridžské zkoušky z angličtiny a více než polovina byla úspěšná. Bylo to místo, kde bylo možno získat informace o britském vzdělání, kultuře a vědě, místo Anglických klubů, seminářů pro učitele i pro setkávání s významnými britskými prozaiky, básníky i dramatiky. Emilio + foto
¨ STŘÍLEK RECORDS NEWS - 1. Nová verze web stránek - jsou zjednodušený a tím pádem snad přehlednější - stále obsahují informace o labelu, katalog, stránky kapel, texty, mp3 zdarma. 2. Vyšla CD verze split LP RAVELIN 7 / THEMA ELEVEN - obsahuje LP plus navíc pár víceméně raritních bonusů. 3. Připravujeme CD MC INSANIA - R.U. Dead - reedice kultovního dema - navíc všechny EP + historicky rarity. Střílek Records info@strilek.net, www.strilek.net
¨ VESELÉ BATOLE mezi BETLÉMY - Protože se v kostele se 'šikmou věží' dobře dýchá, a letos tam (snad aby na toto klidné a příjemné místo zavítalo víc lidí) dokonce instalovali výstavu betlémů (víc viz. paní Peterková), vyrazili jsme cca v půli prosince s naším Kubou (20 měsíců) právě tam. Zaujaly ho také obrázky dětí, nicméně až figurky zvířátek mu učarovaly a kdybychom ho nehlídali, určitě by některý zvlášť zdařilý kousek i domů odnesl. Co na tom, že i velbloud pro něj byl kůň, a že nadšení jeho z oveček kudrnatých, papírových i dřevěných neslo se chrámem dost hlasitě?! Pán výstavu hlídající byl tímto spíš potěšen, než aby huboval, a zlobil-li se tam vůbec někdo, pak asi Kubajz když jsme odcházeli. Závidím mu jeho nadšení ze všeho, to 'Jůůů!' a 'Jééééééé!!!' fakt žeru. Kam se z nás radost a spontánnost vytratila?! (egzz)
¨ KDYŽ RITUAL, TAK V AXELU! - Kde jinde než tam, resp. od 15. 12. v horních prostorách restaurace Corso, občasně v Kladívku a mimořádně na pár dalším místech, se taky v ÚL dá, že?! Z Libuně si to sem v pátek 14. prosince přihasili 11 let existující trash/death metalíci Crusher (www.sweb.cz/crusher.crusher) s plešatym kebulí mlátícím basákem Martinem, zpěvákem Radkem, kytarovým vokalistou Mengelem a bicákem Rowdiesem. Nářez, ale chtělo by to víc melodiky. To Scorched Dead už mi zněli nápaditěji, vizuální dojem navíc umocňovala po 4 strunách hmatající žena. O dema 'Image' (96), či 'Hell On The World' (97) si lze napsat na: R. Čech, Žitná 650, 431 51 Klášterec n. O. V Přehledech ostře sledovaní progresivně melodičtí deatheři Hydrarrgyrum prohrábli po 2 letech zčerstva vydané demo-CD 'Ritual', které při koncertě zároveň znesvětili (polili benzínem a zapálili, viz foto). V kapse si ho pak za 150,- Kč domu odneslo 25 fanoušků (lze pořídit i v K-Audiu na Mír. nám. vedle 'Mekáče'). 'Pódiová show' jako dycky (co jinýho se dá v Axelu taky vymyslet), jen nehrát tak často na tom samym místě (16. 11.) - i ten nejlepší materiál se časem obrousí. Úloha 'otvíráka' připadla služebně nejmladším ústečákům Necrosorth (viz min.&předmin.) hoblujícím téhož večera v této sestavě naposled. Odchází škopky mlátící Mašty, vokalista Standa zas víc tíhne ke svému 2. bandu - bigbítovým Daytian. K čemu je mikrofon si tedy na nowo vyzkouší kytarák Michal, s bicákem prý bude trochu problém. Tíhne-li někdo k 'necro-fšemu', nechť se ozve na 0606-937 864 (Mira), necrosorth@seznam.cz. Rok 2002? 'Night for Glory, Night for Ritual'. Emilio + foto
¨ ROCHES A BŽUNDA a divný věci - Máte-li rádi literaturu inteligentní, hravou i poetickou a ne tolik naivní, aby jí i děti učetly a dospělé neodradila, a našli-li jste pod stromečkem nějakou tu bankovkou, zbystřete. V prosinci totiž vyšla knížka Marky Míkové (div. režisérka, redaktorka a kdysi hudebnice i textařka Plynu, Dybbuku a Zubů Nehtů) Roches a Bžunda. A protože dál škoda (vlastních) slov, malý kousek Vám přečtu: 'Mám taky kamarádku Labutěnku, u které přespávám, když její táta Koňas není doma. Užijem spolu vždycky spoustu legrace, teda s Labutěnkou. Onehdá jsme už byly zalezlý v posteli a najednou Labutěnka povídá, že v předsíni někdo stojí. Nejdřív jsem se tomu smála, kdo by tam byl, že jo, ale pak jsem tam koukla a zůstala jsem jako zkoprnělá. Opravdu tam v rohu někdo stál, ani se nehnul, a vypadalo to, že nás poslouchá. Schválně jsme si vymýšlely ty nejnemožnější příběhy, abychom ho donutily k nějakému zvuku nebo pohybu. Vydržel všechno.' A co bylo dál, to už si přečtěte sami. Knížku s pěknými obrázky Juraje Horvátha vydal BaobabP, a protože vyšlo jen 1000 kousků, možná už budete mít smůlu. Zkuste to! (eks)
¨ 100 000 KORUN PRO ZOO - 30. 11. v Měst. divadle Ústí proběhl benefiční koncert na podporu chovu vzácných a ohrožených druhů zvířat 'Rozsviťme hvězdu pro ZOO' aneb Pomozte i Vy! Byla to 1. ústecká akce tohoto druhu, jíž Zoo pořádala pod záštitou primátora města. Všichni účinkující koncertu, moderovaného Honzou Musilem, se vzdali honoráře ve prospěch zvířat. Získaný obnos 100 000 Kč bude brzo použit především na otevření nové expozice tropických žab, kterých Zoo chová cca 300. Návštěvníci zahrady ale prozatím asi 25 druhů pestrobarevných žabek vidět nemohou, jsou zatím v chovatelském zázemí. Jedna z exotických žabích krasavic přicestovala jako černá pasažérka v krabici s ekvádorskými banány do jednoho mosteckého obchodu. Stále k ní hledají ženicha až v ekvádorském Quitu. Moderátor byl žabičkami okouzlen, dokonce se se (z Afriky dovezeným) skokanem hrabavým nechal vyfotit. Divadlo bylo zcela zaplněno ústeckými nadšenci a program nezklamal. Pódium vedle umělců patřilo plyšovým zvířátkům a dokonce i živému koni! Velmi působivá byla barevná scéna, stejně působivé byly i světelné efekty a projekce, vše pod vedením 'Honza Crew'. Citlivě bylo pamatováno i na různou věkovou skladbu návštěvníků, a proto postupně vystoupili Vítek Havliš, Heidi Janků, Petra Černocká, Petr Dopita, Paleček a Janík, Marie Rottrová a další. Během koncertu proběhla ve foyeru aukce výtvarných děl orangutanské samičky Ňuninky. Všech 5 obrázků Zoo vydražila celkem za 7800 Kč, o dva se dokonce rozpoutal boj. Přihazování úspěšně ovlivnil neštěmický starosta Pavel Tošovský. Počátky ústecké Zoo sahají do r. 1908, v současné době má rozlohu 26 ha. Ročně ji navštíví na 150 000 lidí, kteří zde mohou zhlédnout expozice 230 druhů zvířat v celkovém počtu 1500. A závěrem slova Heinricha Lumpe, zakladatele Zoo: 'Chceme-li žít, musíme udělat taková opatření, abychom ochránili přírodu.' Mgr. Marie Peterková
¨ V DOMÁcím HANGÁRU PŘISTÁL MIG 21 - Tak takhle narvanej koncert už sem dlouho neviděl. Před vchodem se kupil lid, co od druhých marně sháněl lupen navíc a na vlezových schodech stála fronta, jak za 'komára' na banány. V Doma 13. listopadu přistála letka kolem jistého Jirky 'Machyho' Macháčka - toho zhulence Jakuba, jehož sláva, jakožto i věhlas celé kapely, neustále přiživují Ondříčkovi Samotáři. Navíc MIGu 21 nedávno vyšla dlouho očekávaná deska 'Snadné je žít' - stejnojmenná hitovka brázdí éter českých rádiích min. 2x denně. Ve stejném počtu ji pražáči pustili éterem DOMÁcím. Ohlas přítomných si jistě dovedete (kór esi ste tam byli) představit. Ne každý se ale do přeplněného sálu vešel, někteří stále dokonce i na židlích, jiní (třeba já) neustále 'baletili' na špičkách, popř. čekali až někdo jiný uvolní fleka. Netušim, kolik stejných tílek a modrých džínů Machy vlastní a kolik triček s nápisem MIG 21 ostatní hoši - pokud však jde o originál, maj s praním co dělat. Jak jinak lze vysvětlit fakt, že na většině koncertních fotek (nebo Trutnově 01) sou vohozený furt stejně. A když se v cca 20.00 rozsvítili světla, páč 4 přídavek už se nekonal, dav rozpařených těl nebral konce. I děly se věci ty, že u stolku s CD, MC a trikoty různých velikostí, platil po 14ti leté dívence cirka 50letý muž. Kdo z nás ale nechtěl bejt někdy v životě pilotem... Emilio, foto: www.musicpage.cz
¨ INDY a WICH v Cartelu!? V pátek 14. 12. měli v Cartel Street Baru hrát špičky našeho hip hopu v čele s Indym a Wichem, s nímž jsem navíc chtěl dát řeč o jeho autorském podílu na prvním oficiálním albu skvělých PENERŮ STRÝČKA HOMEBOYE 'Repertoár' (album v Ústí seženete právě v CSB). Místo 'Viče' ale dorazil DJ Traffic, jenž - jakkoli je asi skvělý - k PSH nic říct nemohl. Ale vím-li, že se o této záměně i sám Tomáš dozvěděl až ve svém klubu, jen to potvrzuje fakt, že hip hopeři jsou dnes nástupci punkerů. Samá anarchie… (eks)
¨ HORÁKŮV SVĚT VE TŘECH MÍSTNOSTECH? - Do 30. listopadu běžela v Informačním středisku a galerii Albis výstava obrazů, kreseb a tisků holandského malíře českého původu Paul van den Berga - Horáka. Jak už tak bývá u výstav zvykem, otevřena byla vernisáží - ve čtvrtek 1. 11. v 17.00 hodin. Uvedl ji kurátor galerie Jiří Kučírek, aby předal slovo, resp. vícehlasů 14ti člennému pěveckému sboru Romance pod vedením dirigenta Řeháka. A řekli byste do nich, že spustí Beach Boysáckou klasiku Barbara Ann? Venku zima, uvnitř vedro a dusno k padnutí, do skoku nám bylo stejně. O sobě a svém díle pojednával proslov samotného pana mistra - prý proto, že na mnoha vernisážích se říkalo něco jiného (než by se mělo, pane Horák?). Mj. zmínil, že nemá rád dlouhé vykecávání a nechce nikoho zdržovat a... povídal a povídal... lid netrpělivě přešlapoval… i dočkal se cirka po +- 15 minutách víceméně 'sebestředného' monologu (typu 'Kdo si má těch 150 výstav uváděných od norštiny po angličtinu pamatovat, že jo?'). Z Curricuum Vitae: Narozen v Praze, 52-67 činný ve Film. studiu Barrandov jako pomocný režisér (M. Frič, V. Sís, J. Němec, M. Forman). Po r. 68 ninozemským občanem, poblíž Rotterdamu si otevřel ateliér a začal výhradně kreslit. Od 88 příležitostný autor, scénárista, pomocný režisér v německé TV a filmu... Poslední období ho prý zastihuje v klidnější poloze, jeho obrazy (mj. Malá strana v Praze, či Holandské kusy) sou menší... ale já vás přeci nechci zdržovat… Emilio + foto
¨ UDG v PROPASTI (s FiXou) - Kousek od děčínského náměstí je malý, příjemně ošuntělý a notně zahulený klubík Propast. Když jsme tam okolo sedmé dorazili, přivítalo nás několik volně pobíhajících psíků a obrovitý, drsný pankáč slovy 'Ty krávo, to je ansámbl!' Se staronovým basákem Pavlikem (Karlos odešel) jsme zahráli 5 osvědčených kousků a přidali úplně novou věc Vůně. Nutno říci, že ....náctiletá děvčátka dorazivší hlavně kvůli populární Vypsané FiXe na UDG tančila a vesele si prozpěvovala Ruskou ruletu či chytlavou melodii novinky Vůně. Bubeník FiXy byl naším setem nadšen a vyjádřil přání dalších společných koncertů. Vystoupení v Propasti nám hodně pomohlo, protože odchod Karlose z UDG byl trošku ponurý a my potřebovali povzbudit. Druzí hráli děčínští Destroyself, solidní neopunková kapela, která však na rozdíl od ústecké Houby postrádá výraznější nápady. Po koncertě si postěžovali: 'Čtrnáctky nejsou zrovna naše cílová skupina, na nás choděj praví punkeři'. Vrcholem večera byla VYPSANÁ FIXA, vynikající skupina, která předvedla báječné pódiové show a maximální nasazení. Kéž by česká rocková scéna měla více takových kapel! Jejím fanouškům můžeme slíbit, že plánujeme společný koncert FiXy a UDG v Ústí. Jugi, UDG
¨ Děkujeme za POZVÁNKU aneb TOPOL křtil s AGONem - Když nám po Internetu z pražského Divadla Archa přišla pozvánka na tiskovku k vydání společného alba 'Topol & Agon' Psího vojáka Jáchyma Topola a Orchestru Agon (řídí, a písně PVO upravil Petr Kofroň), nebylo co řešit. CD, které vyšlo zkraje prosince u Indies a jež Filip nazval 'exkluzivní vylomeninou' není totiž laciným přehráním skladeb Vojáků 'nějakým symfoňákem', jak to známe 'z venku'. Nápad vydat desku se zrodil poté, co záznam dvou úspěšných koncertů Agon Orchestry (březen a duben '01 v Arše), na nichž soubor vedený skladatelem a dirigentem Kofroněm uvedl tři Topolovy písně v symfonické podobě, měl velkou návštěvnost i na netu. 'Chtěli jsme udělat nějaké typicky české, reprezentativní dílo', říká Ondřej Hrab, ředitel Archy. Album, čítající deset písní (mj. 'Chce se mi spát', 'Brutální lyrika' či neopominutelné, vskutku již legendární 'Žiletky') plus instrumentální bonus 'Russian Mystic Pop op. IV', vzniklo v červenci '01. 'Byl jsem až překvapen dobrou spoluprácí, jen bylo trochu těžké trefovat se zpěvem do hudby, kterou v této podobě vůbec neznám.' říká Filip Topol, který se v současné době věnuje především hudbě 18. století. Miluje Sylvii Cayer, Mozarta, Händla a jak sám přiznává, jeho velkým cílem je dosáhnout 'průsvitnosti v hudbě'. Za 10 let mu prý sice u Indies vyjde tichá deska bez hudby, plná pouze pozitivního chvění, ale k té má ještě od energií a zápalem nabité CD s Agonem (pokřtěného 16. 12. právě v Arše) daleko. Dokazuje to např. hned úvodní skladba 'Kruhy', kde Jáchym se zoufalou naléhavostí kouzelníka, jemuž se kouzlo nedaří, deklamuje 'Tak už mi pomož rozplést ty kruhy!' Síla! O. Těšínský a R. Strnad
¨ ROCKOVÁ THERAPY?IE ZABRALA - Málem sem je kvůli korekturám Přehledů propás, ale nakonec to dobře dopadlo: Neděle 25. listopadu patřila v pražském experimentálním prostoru Roxy (www.roxy.cz) irské punk'n'rollové (ale i metalovo grungeové) čtverce Therapy? (www.therapyquestionmark.co.uk) a jejich předskokanům Defenestration. Ti, s řádně baculatou dívkou (ne, že by to byla vada na kráse) u mikrofonu střídající polohu tvz. 'chropláka' s čistým vokálem, předvedli směs metalu, HáCéčka, punku etc., jen to vyznělo jaksi do ztracena. Uvidíme příště. S příchodem Andyho Cairnse a jeho party začal kotlik pod pódiem vřít slušně, osobně se mi poprvé podařilo 'urvat' flek hned u zábradlí (zábrany). Z novinkového alba 'Shameless' padlo hned 6 velmi dobře znějících kousků, ale nejvíc&nejlíp samozřejmě zatopili tutovky z 'Infernal Love' (Stories, cellovková baladička Diane) a samolitr dosud nejznámější (pro mě nejlepší) fošny 'Troublegum' - Hellbelly, Die Laughing, Isolation, Knives, Screamager, Turn, Nowhere - potřebuje tohle snad komentáře? Stranou nezůstalo ani rovněž vydařené CD 'Semi-Detached' s melodickými tutovkami Church Of Noise & Lonely Cryin' Only. 'Pokaždý, když jsme v Praze, tak jste amazing,' svěřil se publiku Andy, aby svá slova potvrdil mj. i dvojitým přídavkem. I Don't Love Michael, I Love Therapy? chce se mi řvát a koncert z fleku řadím na špici dosud navštívených. 'Sí ju next jír', Therapy? (!) Emilio, foto: Natálie Řeřichová - www.musicpage.cz
¨ NAČEVA křtila 'FONTANELU' - Křest 4. sólové desky zpěvačky Moniky Načevové alias NAČEVY proběhl zkraje prosince v pražském Roxy. Zatímco první půle koncertu s velkou kapelou (nechybělo didgeridoo) trošku nudila nezúčastněným zpěvem MN a krátkými písněmi, které končily dřív než se řádně rozjely, fascinující, energií i emocemi nabité finále se dvěma zpěvačkami navíc vše napravilo. Samo album není deskou na 1. poslech, ale když do něj člověk pronikne a vynasnaží se pochopit pocity Moniky - matky, popisující život svého syna málem od početí, objeví i perličky na dně. (Nebude-li ovšem na dně dřív on sám.) (eks)
¨ LAPUTA hrála SAMA (ale se ŠRÁMY) Podobně jako to dnes činí BUTY, také z jejich a Narvanových členů složená Laputa v Ústí vystoupila bez (třeba ústecké?) předkapely. Zato šéf kapely, bývalý violoncellista But Andrei Toader, dnes zaměstnanec v reklamě, musel mít na hlavě slušivý klobouček, protože prý se pár dnů před tím přimotal k hospodskému incidentu. Hrála ze své první, zábavné desky 'Hoši už jsou zkrátka takoví' (BMG Ariola 01, Přehledy již informovaly), parodovala country, hardrock i Gotta a při rozhovoru pak A. T. mj. přiznal, že to byl právě on, kdo herce a Velkého mystifikátora Petra Čtvrtníčka inspiroval k nainstalování megabillboardu na Letné. Jo jo, právě tam, kde pár dnů předtím visel sám Velký Klaus! (eks)