|
VÁCLAV KAHUDA - 'Houština'
Ve
vší úctě k autorovi, který se nechal s poloobnaženým přirozením
zvěčnit na přebalu své knihy, musím ke své škodě konstatovat,
že jeho román nejsem schopen dočíst až do konce. Vím, že se
tím pravděpodobně připravuji o nečekané a vtipné rozuzlení,
ale ze svého pohledu i mnou přečtených 120 stran považuji
za projev hluboké osobní statečnosti. Líčení procesu poznávání
reality okolního světa očima dospívajícího chlapce může být
a bezpochyby je zajímavé téma. Můj problém ovšem je v tom,
že pohled tohoto chlapečka je perverzní, což se autor nikterak
nesnaží skrývat. Naopak bych řekl, že si libuje v detailních
popisech výkalů, rozkládajících se těl, touze po incestní
souloži a dalších úchylnostech. Zřetelně zde cítím opojení
tím, jak se mu daří pomocí geniálních metafor a geometrickou
řadou se rozrůstajících výčtů zvěčnit kult hnusu. Poněkud
mi také vadí téměř naprostá absence dialogu jako nosného  prvku
textu, který se mi podařilo přečíst. Uvědomil jsem si, že
autor vědomě sází na svoje vnitřní přesvědčení o vlastní skvělosti
a spisovatelském umu, který se ale vyčerpává v poněkud rozvleklé
popisnosti a lpění na téměř ornamentální trefnosti s níž definuje
například dívčí rozkrok. (Dívám se strnule na temně rudé,
rozšklebené dívčino pohlaví. Na překrvené dužnaté pysky. Na
tu skvrnu v barvě syrového masa, velikou jako lidský obličej.
Na toho měkkýše mezi dětskýma nohama, jenž hraje všemi barvami
jak roztržená rána, jak modřina. Fialová čerň mramorovaná
krví. Narvaná jelita. Bylo to směšné, odporné a cizí. Pohřební
rýha, pokračování opruzené prdele. A přitom všem to bylo tak
všední. Vůbec nic mi to neřeklo. Nulový pocit. Sliznicemi
ovroubená prázdnota. Tma zastřená zástěrami z krve…). Díky,
stačilo mi. Jsou knihy, po nichž žízním. Dá se z nich pít
a člověk se nemusí bát, že by se otrávil. Ale u Houštiny se
nedokážu ubránit pocitu, jako bych dobrovolně chodil uhasit
žízeň do záchodové nádržky. A to se mi věru nechce.
(*Nakladatelství Petrov, vydání 2., 502 stran, další info
na www.ipetrov.cz. Nebo se ptejte v Knihkupectví UJEP v Ústí
n. L.).
Milan Ciler
(2. místo kategorie publicistiky - Literární Šumava 01, 3
m. kat. poezie - Seifertovy Kralupy 01, 3. m. kat. poezie
- Šrámkova Sobotka 01 - pozn. red.)
|
