aneb Retrodopis z letošního léta
Pámbu zdraví, lidičky,
sedim u Sázavy a stoupá a hezký je to, protože chatu máme na
vršku a já si připadám jako Fool On The Hill, takovej di kam
chceš, no není to nádherný bejt na volný nožce?, to řikala babička,
že byl u nich takovej chlápek, co onduloval hřívy koním, ona
byla volyňská Češka a za humnama ležel pes a že nevěděli, jestli
patří Holanovům nebo Tomanovům, tak bratránek dupnul a křikl
Holaníku-Tomaníku! a on vyskočil a kous ho a musel pak na do
Kyjeva na očkování,14x do břicha takový velký injekce, to bylo
něco na tehdejší dobu a byl slavnej po celý gubernii, pak stejně
museli do Čech, když jim pivovar sebral sám maršál Buďonnyj,
kurva rudá s kulometama na saních, přijel tam v osmnáctým, to
už byla revolucie v plným rozpuku, až hnila a svý děti požírala,
ale on to přežil dost dobře, akorát nakonec chyt tripla a bylo,
tenkrát se v tom moc nevyznali, Fleming, šajba kapitalistická,
se s antibiografitikama coural ještě 10 let po plesnivejch půdách
a sklepích, to pak každá revolucie de do hajzlu při takovým
zacházení s vlastním oudem, na druhou stranu sou taky takový
pády, že člověk vidí, dyž musíš tak musíš, jako ten náš mladej
v podniku, pár dnů co přišel a už chyt babu s bytem, pravda
- o 8 let starší a s harantama, taky doví jakej dyzájn všelijakej,
eště sme ji neviděli, ale kde prdel složit už má, ani mu to
erár rychtovat nemusel, taky se s tim zavopatřováním neurvou,
takže malá domu pěkná a o tom to je, to mě tuhle zdravili kluci
u nás na jezu, 12 jim mohlo bejt, holky šly s nima, ty teda
nezdravily, to už sou holt dámy, na starce kaděj, nehledě kalibru,
prd vědí, co sou zásluhy o vejstavbu, ono se jim to vrátí, až
budou v domově důchodců a ani tu mísu jim mladá nepodá, ale
to se vztáhne k jiný polovičce tohohle století, i když někerý
se ani toho nedožijou, to futro nyní u těch mladejch není, co
bylo, všecko práškama vyhoněný a žádný živobytí bytelný, to
ty ženský vypadaj jak z předminulýho století a přitom je to
o 100 let míň, to taky jedna cikánka, když jsem ji jebal, že
přišla o 17 dní dýl na kontrolu, čímž si prodloužila marodění
pro Úřad práce, řekla Moh byste bejt muj syn a dyby vás slyšel
náš pan prezident a já nestih ani popel, až dyž už byla na dvorku,
sem uviděl na zdravotní kartě, že by mě musela mít v prvním
roce svýho věku, tak asi vypadám proti ní zachovale, ale stejně
v ten moment už sjížděla v křoví jednoho civilkáře a měla ten
organismus přes celej areál, tak ani poděkovat se nehodilo,
ale dyť to ani pochvalně nemyslela a stejně je po tom hovno,
co myslíte, čtenářská obci, jestli se mám tím ještě dál zabejvat,
když holt to ze mě tryská jak z tý řecký koule a nikde žádnej
konec, to jeden nemusí ani tohle a jinej zas celý léta se navehementí
a nic furt a furt a dofurt… k poonďání sou, je to prdelka, viďte
milostivá paní, taky už byste se mi na to nejrači vysrala, ale
ono vám to nedá, jak to dopadne, občas ty boží ouradky, vědí…
ale inspirace velká dyž přinde, tak ničehož nelze, než to tam
tak naflákat a že tušíte, co sem teď naposled hodně čet - a
mám to tu na tý Sázavě při Canadian Old Special za 1/2 hodiny
a eště zbylo, to je pak zlatý, dyž je to čím postrčit, a jestli
se to vůbec zlepčí, ale už bude konec, už to vydržte, Kristuspán
taky po tom řeřavým uhlí musel, i po vodě zas jindy a nic ho
nepálilo, ani nezáblo nebo že by se bořil, neb hodnýho nepálí
ani nezebe, ani ani… a tak já pudu zejtra na houby, páč rostou,
no a jestli se vypravím tudyhle, tak si stejně budu říkat Tamhletudy
by asi rostly víc, nebo Nebo taky né a tak je to se všim, protože
co já vim, víme?, ale aspoň 1 člověk mi zaručeně rozumí a toho
už se nezeptáme i když bysme hodně chtěli, že, pane výpravčí
B. H.? Jarda Pichlík
