Pokracuji
ulicí Pod Úvozem a nacínám druhé stoupání ke Trem krížum(1).
Na vrcholu se dívám na hodinky, mám za sebou první hodinu
a v nohách 4 kilometry. Prede mnou se otevírají pohledy na
mesto a jeho okolí, poprvé se mi zatajuje dech, je to jedním
slovem nádhera. Cesta z kopce dolu do Krásného Brezna(2) a
již procházím ulicí U Studánky. Záhy prekracuji Pekelský potok(3)
a podél jeho toku se vydávám vzhuru Fricovou stezkou(4) k
Mlýništi. Psí štekot me ujištuje o tom, že majitelé míjených
zahrad se o plody své práce s nezvanými delit nebudou. Vycházím
ze stínu lesa, stoupám vzhuru a nedá mi, než se opet zastavit
a doslova se kochat nabídnutými výhledy. Krásné Brezno(5)
je jako na dlani, v dáli se rozkládá Mariánská skála(6), na
druhé strane reky Labe se tycí vrcholky Ceského stredohorí(7).
Silnice, která po chvíli navazuje na cestu, me po nekolika
minutách dovede do Mlýnište(8). Odbocuji vlevo mezi domy a
polní cestou(9) vzhuru jako do nebe stále stoupám na spojovací
cestu z Žežic do Dobetic. Jedná se doslova o vyhlídkovou trasu,
která nabízí všem romanticky založeným bezpocet prekrásných
pohledu na jednotlivé ctvrte mesta a jeho okolí. Vydýchávám
a už se blížím ke staré zástavbe Dobetic(10). Po levé strane
se rozkládá domov duchodcu(11) a za ním panelové sídlište.
Pohled vzhuru mi napovídá mé další smerování. Míjím novou
tocnu(12) a opet stoupám, tentokrát na Erbenovu vyhlídku.
Procházím otevrenou polní cestou po serpentine a po levé strane
me zdraví osamelý rozložitý dub(13), za nímž se v dáli vypíná
ve své majestátnosti Milešovka(14). K ‘Erbence’(15) dorážím
v case 7:22. Vystupuji na rozhlednu, která se tycí ve výši
420 metru nad morem a oddávám se - již pokolikáté - tentokrát
kruhovým výhledum na mesto a jeho okolí(16).
Karel Puncochár (605-778 583, e-mail: karel.puncochar@email.cz
