Ráda bych čtenářům uhelného seriálu připomněla, že od prvopočátku byl myšlen jako povšechný přehled o začátcích a dalším pokračování vlivu podkrušnohorského uhlí na naši krajinu, města, obce i životy lidí. Počátky dolování ještě byly chronologicky zvládnutelné. Jakmile se ale z nutnosti do věci vložila železnice = Ústecko-teplická dráha (ÚTD) - Aussiger-Teplitz-Eisenbahn (ATE), vše bylo propojeno se vším. Musíme proto pro přehlednost přidat jako velkou vložku začátky dolování v jednotlivých místech okresu Ústí n. L. a to abecedně. Přehled obsahuje i obce likvidované kvůli těžbě. Všechny měly samozřejmě svoje dějiny kulturní, zemědělské, průmyslové, stavební i politické. Všude žily generace lidí. Pro zájemce o detaily různého druhu ze života těchto obcí vyšly četné publikace, například 'Dějiny zaniklých obcí Lochočic, Vyklic, Otovic a Tuchomyšle v okrese Ústí n. L.' z r. 1986 vydané ONV a Okresním archivem v Ústí n. L. I pro milovníky statistiky o těžbě, přepravě, exportu, využití a všeho, co s uhlím z Ústecka souvisí, se najdou stránky pro poučení a pobavení, a to ve vhodných institucích. Čtenářům jistě vyhovuje spíše povídkový charakter seriálu. Moc Vám všem děkuji za zájem a pochopení.
DĚLOUŠ - Vesnice na úpatí Jedlové hory, prvně zmiňovaná v r. 1419. R. 1726 tam bylo odkryto hnědouhelné ložisko. Tím byl osud obce zpečetěn. Z Dělouše jezdívala nákladní tramvaj s nákladem uhlí pro městskou elektrárnu. Tato užitková trať byla odbočkou z hlavní tramvajové linky č. 1. Ta vyjížděla od hlavního vlakového nádraží, měla mnoho zastávek a jízda trvala celou hodinu. Jízdenka stála Kč 2,50 staré měny. Konečná stanice byla pod telnickým nádražím. Bývala silně obsazená - v létě turisty, v zimě lyžaři. Jednou ze zastávek byla právě Dělouš. V r. 1840 měla nepředstavitelných 16 šachet. Vydolováním poslední - Pankrác - obec zanikla.
HORNÍ ZÁLEZLY - Podle důlní dokumentace z Kutné Hory zde počátkem 19. stol. vznikly doly Boží Požehnání III., Bombelles, Jan Křtitel a štola Františka. Těžba kvalitního uhlí zde skončila většinou ještě před r. 1900. Některé štoly jsou v současnosti propadlé, jinými se údajně dá procházet i několik stovek metrů. Z jedné čerpá osada Horní Zálezly pitnou vodu. Některé štoly musela obec zabezpečit proti vniknutí. Přesto se někdy propadnou i vzrostlé stromy nebo větší množství zeminy.
CHABAŘOVICE - První šachta se otevřela v r. 1775. S příchodem nového majitele Chlumce hraběte Clemense Westphalena nastal prudký vzestup těžby uhlí. Tu podpořilo i otevření Ústecko-teplické dráhy v r 1858. Průmyslový vzestup znamenal také příliv nových obyvatel. V r. 1830 zde žilo ve 193 domech 1.046 obyvatel, v r. 1869 již stály 323 domy s 3.296 obyvateli. 1869 byla v Chabařovicích otevřena první horní (hornická) škola. O tři roky později byla přemístěna do Duchcova. Až do 90tých let 19. stol. vycházel v Chabařovicích hornický list Nazdar a Glück auf. Redakce byla v Alejní ulici čp. 167. Od r. 1909 sem vozíky speciálně postavené lanovky navozily úctyhodnou horu odpadků, se kterou má starosti i naše současnost. Na skládku se přijel podívat tehdejší prezident Havel - ještě dříve, než na naše město. Vyprázdněné vozíky byly nakládány uhlím z chabařovických dolů pro Spolchemii. Dodnes je v Předlicích ulice U Lanovky. Budova mezistanice s bytem pro hlídače na úpatí Střížovického vrchu slouží dnes jako soukromý dům. V r. 1929 bylo do Chabařovic prodlouženo tramvajové spojení. Zpočátku bylo využíváno i pro přepravu uhlí do ústecké městské elektrárny. R. 1974 byl otevřen velkolom Chabařovice. Tím začal zánik okolních obcí a málem i samotných Chabařovic. Helena Borská

Foto: Někdejší 3. ústecký špitál na Špitálském nám. z r. 1856.
Nákladní tramvaj s uhlím pro městskou elekrárnu.