ZKRÁCENÉ
KRKONOŠE 2004 Prázdniny za sebou pomalu zavírají vrátka a my o
posledním víkendu podnikáme tažení do Krkonoš. I když se letos
volila varianta o 50ku kratší (původních 410 km tam i zpět se
stalo předmětem masochistických úvah), byl počet účastníků překvapivě
nízký. Zdravotní, pracovní i rodinné důvody vyslovily stop tradičním
stálicím našich akcí, a tak si vedoucí připadal jako při sestavování
národního družstva. Seznam účastníků byl zaplněn pouze 13kou
jezdců. Hned v počátku jsme s uznáním vyzkoušeli prodlouženou
cyklotrasu, která kopíruje Labe do Malého Března a pak už to
byl tradiční východní směr. K polednímu zastavení v Sobotce
dojíždíme již v půl 12. Váznoucí organizaci oběda zachránil
přenos olympijského závodu horských kol a fantastický štrúdl
jako zákusek. Zvolená varianta další cesty nás zleva odklání
od nenáviděného úseku s prudkým stoupáním vrchu Tábor a nepříjemně
rozbitým sjezdem do Lomnice n. P. Přes Rovensko a Hořensko se
tak příjemnou a kvalitní cestou proti proudu říčky Olešky dostáváme
u obce Bělá (s pocitem ušetřených sil) zpět na trasu. Po bufetu
v Hrabačově je zřejmé, že oblačnost, která pokrývá hřebeny Krkonoš
nám z toho vyhlídkovou trasu dnes neudělá. Stoupajíce do nitra
našich nejvyšších hor a chlazeni drobným deštěm při vstupu do
mraků, končíme kousek za místem čilé stavební činnosti v Horních
Mísečkách, dnes pouze ve výšce 110 m n. m. V mlhavé představě
se nám zde jeví budoucí horké středisko malého Innsbrucku, do
kterého se vjíždí po novém asfaltovém koberci… Statisticky dokumentováno:
175 km, převýšení 2.150 m, průměr 24 km/h. Ráno jsou mraky ty
tam a příjemných 15o C avizuje, že po sjezdu s hor se opět ohřejeme.
Nejdříve však dávka ostražitosti, kterou vyžaduje realita současného
asfaltového povrchu. K prohřátí došlo hned po 10 km stoupáním
přes Rezek, na 35. km výjezdem do Kořenovna a o 5 km dále, abychom
se dostali na úroveň vodní nádrže Souš ve směru na Smědavu.
Když na 70. km překonáváme hřeben Jizerek u Kopřivníku, v místech,
kde je zahlouben železniční tunel, zbývá nám jen příjemný sjezd
do Mníšku. Zde jsme vyzkoušeli novou hospodu, kterou můžeme
doporučit. 'Chlív' se nám zamlouval. Odpolední kilometry utěšeně
ubývaly a notoricky známou trasu zpestřil jen přejezd Kryštofova
Údolí a téměř tradiční přeháňka u Jabloného v Podj. Výjezdem
na Prácheň a odchylkou od přetížené 'Route 13' z Č. Kamenice
do Děčína srovnáváme průměr téměř na stejných 24 km/h jako včera.
Na 182 km trasy je převýšení 'jen' 1950 m. Celková délka staví
tyto 2 dny k nejproduktivnějším aktivitám z celého cyklistického
kalendáře. M. Konopásek
STŘÍDÁNÍ
V MISTROVSKÉM DRESU
Desátý ročník republikového mistrovství je malé jubileum obnovené
tradice železničářské cyklistiky, která se pravidelně setkává
v Ústí n. L. v boji o titul mistra okřídlených kol. Za tu dobu
se v kopcích okolo našeho města vyprofilovala skupina cyklistů,
která s různou lehkostí zvládá nástrahy obtížných okruhů i horských
časovek a skupina pořadatelů oddílu SK Cyklotour, která je schopna
připravit závodní tratě i kvalitní zázemí. Je-li posledních
5 let akce lákadlem i pro zahraniční týmy (z Belgie, SRN, Velké
Británie), je zřejmé, že se nejedná o pouťovou atrakci. Neúčast
posledních vítězů kvalitu letošního závodu nesnížila - a s účastí
nejlepších anglických a německých železničářů, které doplnila
špička pořádajícího Cyklotouru a volně příchozí jsme byli svědky
velmi zajímavých bojů - zejména v závodě jednotlivců na 85 km.
Každý závod byl hodnocen dle kategorií železničáři a ostatní
a do 40 let a nad 40 let. Zajímavý je ale pohled na absolutní
pořadí jednotlivých závodů: Tradiční časovka do vrchu Trmice
- Podlešín byla ve své délce 4,5 km vyšperkována průjezdem obcí
Hostovice, po kterém následovalo poctivých 14% šikmé plochy.
Se znalostí terénu slavil vítězství domácí jezdec: Jiří Macháček
(Cyklosport Ústí) - 12:42:29 min. před Lubošem Hubáčkem (SK
Cyklotour) - 13:00:80 min. a Gregem Ashleym (V. Británie) 13:26:59
min. Sobotní závod jednotlivců na okruhu Trmice - Hostovice
- Stebno - Dubice - Radejičín - Stadice 'udělala' 12tičlenná
skupina, která se vytvořila hned v prvním kole. Únikem ve stoupání
4ho okruhu rozhodl i 2. závod pro sebe Jiří Macháček (Cyklosport)
- 2:25:15 h, před G. Hinzem (SRN) - 2:26:34 h a Janem Frnkou
(ČD Č. Budějovice) - 2:26:36 h. Nedělní horská časovka na 30
km zavedla cyklisty tradičně do Nakléřovského průsmyku. Vítězství
zde slavil Jan Frnka (ČD Č. Budějovice), v čase 43:21:50 min.,
který tím současně dobyl svůj první železničářský titul. Druhé
místo obsadil Uwe Stefan (SRN) za 43:41:80 min. před Vlast.
Veverkou z KL Sport Děčín za 44:05:14 min. Dominující německé
trio Steffen, Heinz, Bertkau posbíralo všechny železničářské
vavříny v kat. nad 40 let. U mladší kat. doplnili Frnku 2. G.
Ashley a 3. M. Čáslavský z Olomouce. Ani věk 66 let nebyl překážkou
pravidelné účasti stále aktivního J. Engliše z Krnova, 63tiletého
veteránského - mistra světa - Vratislava Kubeše, který startoval
za DKV Praha či o 2 roky mladšího J. Waldhusera z N. Boru. Vyhlášení
kategorie nad 60 let by tak nebylo zcela od věci. Oceněna by
mohla být i řada dalších, kteří náročné trasy v okolí Ústí jezdí
hlavně pro dobrý pocit. Přítomnost obecních starostů Trmic a
Telnice přidává sportovní akci společenské důležitosti, a tak
se mezi evropskou železničářskou cyklistikou stává město Ústí
n. L. významným pojmem. M. Konopásek