DAGMAR
ANDRTOVÁ -VOŇKOVÁ - 'Milí moji' (Indies Rec. 04) - Asi
před 30 lety slavil soudruh Supraphon nějaký svůj další epochální
úspěch (možná něco vydal pavel Horňák - nebo vím já?). Nebo
to byla jen 'mikulášská'? Konalo se na supraphonské chatě
ve Velké Úpě v Krkonoších. Pozvali si tehdy populárního diskového
žokeje J. B. a taky nějaký zpěváčky. Ty spíš, aby se neřeklo.
Byli tam jak chudý příbuzný. Tak se stalo, že ve velkém sále
křepčilo zhruba 60 krásných mladých perspektivních lidí na
něco podobného dnešnímu technu, jenom poněkud netechnickému,
zatímco ve vedlejší komůrce nás asi 10 poslouchalo černou
ovci V. Mertu a chovatelku ovcí Voňkovou. Budu si to pamatovat
do smrti jako jeden z největších hudebních zážitků. Mimo jiné
proto, že jsem do té doby nevěděl, že ještě někdo u nás stačí
ve hře Mertovi a že je to ještě ke všemu ženská. Pak jsem
ji viděl a slyšel ještě párkrát. Třeba v Krumlově. Potom delší
dobu nějak nebyla. A koncem 80tejch 2 desky. Ty jsou tu teď
konečně na 2CD a s nimi 19 (!) bonusů nevydanejch rarit z
posledních 20 let. Cca 155 minut. Poslouchat Voňkovou je záhul,
náročnej duševně i fyzicky. Máte nerv z toho, jestli se dřív
soustředit na všechny zvuky, vyráběný ponejvíce jí samou ručně
na nejrůznější části kytary, na její ojedinělej hlas, rozebírat
techniku nebo texty, originalitou nijak nezaostávající za
vším ostatním… nebo se vykašlat na analytiku a prostě si to
užívat, jak se to tak valí… Její kytara zní někde jako sitár,
jinde jako něco, co nikde neexistuje. Hlas jednou bohatýrský,
budící občany ve vedlejším městě, jinde lyricky ztišený a
ještě jinde - vichřice podoba. Když je potřeba, nebojí se
do toho opřít jak Šuláková po pár Fenmetrákách. Je tu pár
lidovek, jejichž text upravila, ale i pár pseudotradicionálů
vlastních, některé jak kdyby zhudebnila Erbena. Hra na krku
kytary dělá divy. Občas hraje jako 2 lidi najednou (zase si
musím vzpomenout na Mertu), někdy zas je to něco jako folkovej
minimalismus. A když vezme smyčec, Apocalyptica by se za ni
nestyděla. To je Vońková-smršť, Voňková-filharmonie. V textech
lyrika přírodní i záhrobní. Ten asi nejnáročnější, známé 'Břicho'
- není divu, že někdejší šéf textové komise, soudruh básník
Václav Hons, nepochopil… Spoře hosté, ale ti z nejlepších.
Na kytaru jednou kvoká Emil Pospíšil, jednou přizvukuje Václav
Veselý, třikrát Radim Hladík, perkusí František Francl a syntezátorem
dokresluje Ivo Viktorín. Napadá mě - takhle se má dělat lidovka.
Jo, takhle kdyby psal lid! (Jenomže ten nemůže, jelikož proti
Voňkové je v průměru debil.) Aranžérsky bohatší 2hý disk je
obzvlášť plný všelijakých zvukových překvapení a oba závěrečné
produkty spolupráce s Hladíkem tvoří strhující finále. Jmenovitě
nad poslední, na 1. CD pro změnu akusticky zastoupenou 'Tvůj
byl jsem orel', žasnu a stydím se, že jsem ji dosud neznal.
To je snad to nejkrásnější, co kdy Dáša udělala. A mimochodem,
hned v úvodní písni celého kompletu uslyšíte v závěru slova
'…stůj při mně, při mně stůj'. Nepřijde vám to nějak povědomě?
Kompletní texty, aspoň hrubé datování nahrávek - tak by to
mělo být vždycky. Vedle supraphonského 'Blue Effectu' nejskvělejší
letošní vydavatelský počin v Čechách. Yarda Pichlík
'ROLL OVER YOUR HEAD' - Hardcorepunk Compilation (Rackety
Rec. 00) - Roll Over Your Head je zdařilou kompilací tří teplických
kapel - Podivná formace, The Hysterics a Infection (psáno
v pořadí, v jakém se na platni vyskytují). Vyznačuje se pěkným,
červeno černo bílým obalem s černobílými fotografiemi pánů
na motorkách a fotem samotných protagonistů kompilace, z kteréžto
fotografie čiší dobrá atmosféra, která zjevně panovala při
tvorbě tohoto dílka. Vše nahráno v roce 1999, tedy v minulém
století, v Teplicích vlastním nákladem. Celkem k poslechnutí
12 písní, přičemž každá jedna kapela přispěla vždy 4mi za
sebou jdoucími kusy. V roli první kapely se nám, posluchačům,
představuje Podivná formace ve složení: Jirka - zpěv, Honza
a Fuji - kytary a zpěv, Tomáš - basa a Michal - bicí a zpěv.
To sem se dočetl ve zdařilém, přehledném bookletu, opatřeném
českými texty i jejich anglickými překlady, které ovšem nevím
jak jsou zdařilé, poněvadž nejsem natolik lingvista, abych
si mohl dovolit nějaké soudy. Jejich hudba mne prvním poslechem
příliš nenadchla, a naopak mi přišla tak nějak každá jejich
píseň stejná. Ale to bylo jen na první poslech. Opakovaným
poslechem jsem si uvědomil až geniálnost, s jakou se každou
písní line určitá (jako červená niť) melodie, která mě vždy
jako na vlně pronesla celým songem až na konec, a tím pádem
jsem si písně s názvem Sbohem, Pohádka, Všichni vpřed a Plameny
oblíbil. Vše je jakoby ve stylu starých anglických kapel,
ovšem s moderními prvky. Nakonec jsem litoval, že jsem propásl
jejich živé ústecké vystoupení na konci ledna r. 2004. Formaci
Podivná formace zcela jistě stojí za to si poslechnout a pokud
vás nechytne hned na první poslech, dejte jí šanci. Zaslouží
si to a vy zcela jistě nebudete litovat, stejně jako já. Druhou
prezentující se kapelou jsou The Hysterics. Banda sestávající
se ze 3 členů, kytaristy a zpěváka Honzy Pacáka, basisty Pavla
Báči a bubeníka Pavla Kyselky. Hnedle jejich první song -
Ruce zdvižený, by se mohl stát hitem. Mimochodem se objevuje
i na výběru nEMAdEMAGLAJZ nejen cz. 1. Mně se ovšem nejvíce
na této kompilaci zalíbila píseň druhá - Bez příčiny. Při
poslechu se mi vybavila americká kapela, jejíž název vám jistě
nebude neznámý - Bad Religion (BR). Samozřejmě, že nikoho
s nikým nesrovnávám, ale styl - jakým BR hrají - je mi velmi
blízký a tím pádem je mi blízký i styl The Hysterics. Třetí
song Svatební nás odrazuje, alespoň jak já sem to pochopil,
od unáhlené či jakékoliv svatby (objevuje se v něm i ženský
vokál, který se tam však, podle mého, příliš nehodí) a 4tý
- To nezastavíš - je protestem proti nesmyslný zákazům koncertů
a podobných akcí. Hysterics jsou sympatická parta, která si
zasluhuje maximální pozornost a i uznání. Infection je název
3tí a zároveň také poslední (nikolivěk produkcí) kapely. Jejími
členy jsou Wong - zpěv, Harvey - basa a zpěv, Karel - bicí
a zpěv a Chleba - kytara a zpěv, přičemž první 3 jmenovaní
působí na celé kompilačce (odpusťte mi ten slang) jako back
up vocals. Jelikož je tato kompilace hardcorepunková, pochopil
jsem, a doufám že správně, že jsou Infection tou hardcorovou
složkou. Z písní Nejsi sám, Války, Hooligans Fuck Off a Rodina
se mi nejvíce zalíbila třetí - Hooligans Fuck Off s chytlavou
částí o Spartě a Baníku atd. Zasvěcení vědí, nezasvěcení,
nechť si nahrávku pořídí. Infection jsou ze všech 3 skupin
nejtvrdší a také s nejradikálnějšími texty. Vono taky v Teplicích,
známých tím, že se tam stahují všichni feťáci ze severu a
tudíž tam bují určitý z toho plynoucí živly, navíc je tam
taky ten fotbal a vůbec, zkrátka v Teplicích to je asi pěkně
vo přesdržku, a tak není divu. Ačkoliv… mohu se mýlit. Moc
to tam neznám. Infection mne zaujali z celé kompilace asi
nejméně, nicméně i je sem si rád poslechl více než jednou
a jistě se najdou lidé, a nebude jich málo, kteří si tento
projekt pořídí zrovna kuli nim. Shrnuto, podtrženo, kompilace
je to více než zdařilá a její poslechnutí doporučuje... Info:
www.rackety.net (CD k dostání v CDBAZAARU UL + www.nemadema.cz).
Johny Mistr
