Kulturní měsíčník města Ústí nad Labem a jeho okolí
    NOVÉ ÚSTECKÉ PŘEHLEDY

    Jste návštěvník

Pravidelné rubriky

NAŠE MĚSTO, JEHO PRIMÁTOŘI

 • úvodník
 • program - obsah
 • pozvánka do kina
 • bylo, je či bude...I.
 • bylo, je či bude...II.

 • primátoři
 • hvězdné okénko
 zoo
 • káráme & chválíme
 • ústecké hospody
 • teplické hospody
 • státní vědecká knihovna
 • demo recenze
 • profily ústeckých kapel
 • kontakty
 • odkazy
 • návštěvní kniha


   

 

A VÝZNAČNÉ OSOBNOSTI - XXXV.

    Dalším aktem nových pořádků v obsazeném Aussigu bylo zrušení ostrostřelců. Byl to historický spolek založený roku 1490, který svoji činnost začínal ještě s kušemi. Jejich Střelecký dům (Schiesshaus) byl ve Střelecké (nyní Žižkově) ulici zničen bombami 1945. Válka vyžadovala rychlé spoje. Bylo přikročeno ke stavbě nové silnice mezi Krásným Březnem a Neštěmicemi. Územní úprava byla provedena velmi necitlivě, byl zničen zajímavý přírodní čedičový útvar zvaný Kanon. Zbyly po něm staré fotografie a název trolejbusové stanice směr Na vyhlídce. Odsunutý ústecký archivář a historik dr. J. Umlauft svého času kritizoval vydání českých obrazových publikací o Ústí n. L. slovy, že se 'chlubíme německými stavbami'. Logicky ale na všech stavbách byla práce i peníze českých občanů. Například Benešův most postavila ČSR v roce 1936. Hned po okupaci se přestalo vybírat mýto. Městský stadión byl dokončen 1935 rovněž převážně ze státních peněz. Ústecká poliklinika zvaná 'pokladna' byla postavena Čechy těsně před okupací, takže kolaudaci už prováděli Němci. Ještě stále byl ústeckým starostou dr. Wolfgang Nittner (1897 Ústí n. L. - 1954 Regensburg). Ani pro něj to nebyly lehké roky. Všechen život se podřizoval válečné mašinérii. Městem často procházeli tzv. 'Národní hosté', němečtí občané z území pohlcovaných frontou. Některým muselo město poskytnout přechodné ubytování a stravu, jiní jen projížděli do klidnějších míst. Byli to zejména zemědělci z polského území. Koncem války vznikla v Ústí n. L. další odbojová skupina NÚT (Neštěmice - Ústí - Tuchomyšl). Na schůzkách se hlavně jednalo o rychlé záchraně strategických míst, zejména zdymadel, která byla podminována. V březnu 1945 položil Volkssturm pod vedením velitele zdymadel Oesterheida do jednoho pilíře větší množství výbušnin. Bylo navázáno spojení s antifašistickým strojníkem Müllerem, který se mohl po lávce volně pohybovat. Náhle byl ale odvolán a do služby nastoupily oddíly SS. Situace se přiostřila, všem byl přechod lávky zakázán. Müllerovi se za pomoci p. Stránského z Klíše a p. Jelínka z Vaňova podařilo 3. 5. nepozorovaně přetnout kabel. Když vojenská stráž zdymadel zpozorovala rychle ustupující německé jednotky, zmizela také. Zaměstnanci Betka a Seiche naházeli těžké nálože do Labe. Pak přišel poručík SS Zahn, aby vykonal dílo zkázy. Když poznal, že je pozdě, uprchl. Hlavní zásluhu na záchraně tohoto význačného vodního díla mají němečtí antifašisté z odbojové skupiny Leopolda Pölzla. Podobně se 7. 5. podařilo zachránit před zničením Benešův most Josefu Sacherovi.
    Dr. Piffl, poválečný ústecký historik, podle vzpomínek pamětníků napsal, že 'Němci ztráceli šmahem hlavu a začali poslouchat zahraniční rozhlas. Vědomí, že v zázemí jsou parašutisté a že zahraniční letectvo provádí nálety na říšské uzemí, mohlo způsobit dvojí psychózu: buď si shánět alibi a myslet na zadní vrátka, nebo se bezhlavě oddat tomu všemu, co přinášela propaganda Josefa Goebelse.' Toho byla důkazem civilní organizace Wehrwolf, která se cvičením ve zbrani a záškodnictví chystala na dny po pravděpodobně prohrané válce. Pamětníci si vzpomenou, že mnoho poválečných záškodnických akcí bylo připisováno této organizaci, která i v Aussigu měla své členy a sklady zbraní. Skládala se převážně z občanů, kteří nebyli posláni na frontu - mládež, starci, dívky.
          Helena Borská

Popisky k fotu: Ćlenové ústeckého Střeleckého spolku před "Střeleckým domem", snímek kolem r. 1925 Kanon Střelecká ulice - odsun německých zemědělců z Polska (únor 1945)

Archiv:



Copyright © 2001 KK & UKP'98