(http://www.viamont.cz/cj/zpravodaj/zpravodaj.html)

    Mírně změněná politická situace v naší zemi sebou jak dobře víme přinesla i nepatrně ZVÝŠENÉ pracovní úsilí dělnické třídy, intelektuálů a nezaměstnaných, což se zrcadlově odrazilo v nových a doposud netušených možnostech celé naší nově budované krásné kapitalistické vlasti. Lidé se mohou za SVÉ, ba mnohdy i za CIZÍ peníze konečně podívat do světa a to nejen prostřednictvím parabolických antén svých TV přijímačů, ale i díky velkému množství nově vznikajících (a též i zanikajících) cestovních společností, tzv. "CESTOVEK". Takový dělník u soustruhu se ale i dnes musí panečku pěkně ohánět, aby mohl vzít svou mámu s dětma alespoň jednou za život k MÓŘI. A móře, jak dobře víme z minulosti, to není žádnej Tálinskej rybník. Každopádně nám dnes před výjezdem do kapitalistické ciziny odpadá dřívější morbidně-schizoidní kádrování ULIČNÍM VÝBOREM (který byl vždy složen z bandy ULIČNÍKŮ, v čele s domovním důvěrníkem), VOJENSKOU SPRÁVOU (zde byla na překážku možnost vyzrazení vojenských tajemství, např. v podobě předání textů vojenských písní typu "Přes spáleniště, přes krvavé řeky" západním kontrarozvědkám), ZAMĚSTNAVATELEM (který se vždy hrozil toho, že jeho pracovník emigruje, on to za něj "odnese" a navíc se za něj nesežene "náhrada") a všemožnými SVAZY, v čele se SOVĚTSKÝM. Vzpomínám si na svůj nepodařený dovolenkový happening z r. 84, o který jsem se pokusil v tehdejší pevně sjednocené Titově Jugoslávii, kam jsem odcestoval s mírnými kádrovými škraloupy a kde jsem několik večerů naléval svým spolucestujícím příšernou kořalku, tzv. "RAKIJI" a nabádal je k tomu, aby si všichni v noci nafoukli matračky a ručně odpádlovali přes móře do Itálie. Mým tehdejším záměrem bylo to, abych se poté vrátil do naší vlasti SÁM, pouze s řidičem autobusu a abych to měl DOMA zase KÁDROVĚ DOBRÉ. To se mi však BOHUŽEL (dnes, při mírné změně režimu BOHUDÍK) nepodařilo a jeden z mnoha nasazených spolucestujících estébáků mi pak zajistil to, že už jsem se po návratu do již zmíněné socialistické vlasti dostal stěží i do sousedních Teplic. Ale zpět.
     Proč vlastně jezdíme na dovolené a co si vlastně pod pojmem DOVOLENÁ většina z nás představuje? Podle mého posledního soukromého průzkumu je toto slovo z drtivé většiny nahrazeno slovem MOŘE. Lidé přece tvrdí, že nejedou na dovolenou, ale K MOŘI. Někteří z nich mají letní dovolenou naplánovanou již třeba 14 dní dopředu a někteří se spoléhají až NA POSLEDNÍ CHVÍLI. Ti vzdělanější si tento model pojmenovali jako "THE LAST MOMENT". Ale to jen na okraj.
     Na tomto místě je už třeba neprodleně pohovořit o nepopulárních důsledcích těchto přímořských "dovolených". Jedná se v poslední době především o stále populárnější RAKOVINU KŮŽE, na kterou si mnozí z nás tzv. "zadělávají" sami a to tím, že si osobně nebo zprostředkovaně dovážejí "ze západu", již třeba několik let před dovolenou, vyhozené lednice na ulicích kapitalistické ciziny. A zde již začíná nádorové bujení, které si můžeme vyjádřit poměrně jednoduchou rovnicí: LEDNICE = FREON = OZÓNOVÁ DÍRA = DO ZLATOVA A OBDIVUHODNĚ OPÁLENÁ POKOŽKA = KREMACE. Proto je myslím naprosto jedno, má-li náš opalovací olejíček ochranný faktor 1 nebo 198. Před sluncem je proto nutno se neprodleně ukrýt. BOHATÍ lidé, jejichž pokožka je navyklá na sluneční záření (nemyslím pochopitelně černochy, někteří z nich mohou být přece i CHUDÍ) mají - oproti řadovému dělníku u soustruhu a v zamaštěných montérkách, po celý rok ukrytému v stínu tovární haly - značnou VÝHODU. Ta spočívá především v tom , že nemusejí býti zrovna ORNITOLOGY, aby se dostali na KANÁRY. Nemusejí být ani majiteli PRÁDELNY. Umějí prostě dobře PROPRAT peníze! Zase je na druhou stranu dobré připomenout, že černobylská katastrofa se alespoň jedním promile podepsala i na jejich barvě kůže.
     Někdy nás však určité typy "CESTOVEK" před touto nepříjemností ochrání tím, že vyberou od zákazníků peníze a provedou jim tyto věci: 1) zaniknou a zmizí, 2) zmizí, aniž by někdy vůbec vznikly, 3) tzv. "plná penze" se změní v "polopenzi" (starobní důchodce nevyjímaje),4) odmítnou Vás odvézt zpět do vlasti (což by někteří z nás před rokem 89 velmi uvítali), atd. atd...
     V Singapore, Bangkoku a spol. na Vás zase čekají nástrahy v podobě nejkrásnějších žen (u nás zase tak krásný holky nejsou) a v pojištění během dovolené není zahrnuta OCHRANA proti pohlavním nemocem (HIV pozitivní nehradí žádná naše dosud známá pojišťovna), v moři šlápnete na ježka a máte po dovolené (u nás se ježek schoulí a zaleze do křoví), žralok když má hlad nebo vzteklinu, tak si pro Vás doplave i na pláž (u nás se o Vás tak maximálně otře v době třenice ryb cejn), s mořským odlivem (u nás Vás tak maximálně ošplouchnou vlnky z snějakého tlačného šífu) se každý nesmíří jako Steve McQueen v Motýlkovi a pak se s ním (odlivem) může při troše štěstí opravdu nechtěně dostat i do zmíněné Itálie. Po příjezdu z ciziny se Vám zdají spoluobčané horší a nevychovanější než lidé v "TÉ" cizině (což je pravda), vysocekarátové zlato (především z asijských trhů) se Vám doma promění v mosaz (DOW JONES půjde stejně brzo do hajzlu), ukradnou Vám pas, ukradnou Vás do bordelu (především ženy), ve většině zemí se hovoří rozdílnými jazyky a proto se s místními domorodci nedorozumíte, jedete-li se svou rodinou, pak se nemůžete během dovolené věnovat jiné rodině nebo jiné ženě bez rodiny atd., atd... Celkem tedy vzato, není vlastně lepší zůstat doma a věnovat se nějaké odpočinkové práci, která by měla být až do SOUDNÉHO DNE smyslem našeho života?!
           J. B. Šerý