|
Jsem již značně stár (v květnu letošního slavného roku 2001 mně bylo
60 roků),
tak jsem se usnesl o možném a asi už skoro posledním opakování svého
dřívějšího putování po Kanárských ostrovech (http://usti.pvtnet.cz/bouska/).
Hovořil jsem o tom v milé hospůdce Pod Vyhlídkou s přítelem a obchodním
kolegou Jeníkem Šedinovic a ten toto okamžitě přivítal, že pojede
taky a pověřil svoji ženu, která pracuje v Praze, vyřízením této záležitosti.
Byl to fakticky dosti fofr - ve čtvrtek odpoledne zavolala, že se
zítra ráno jede, tak na nákup, vyměnit penízky. Chvilku jsem lítal
a všechno se zvládlo. Byl využit tzv. Fischerův fenomén - samotná
letenka bez ubytování je podstatně dražší než letenka s ubytováním
(v našem případě šlo o cca 3000.- Kč - furt to nějak ekonomicky nechápu
a asi nejenom já).
Den první - pátek 25. 5. 2001 - Jeník Šedinů
dorazil ráno okolo půl desáté, bez problémů na letiště, zástupkyně
cestovní kanceláře Canaria Travel nás očekávala, letenky atd. Letělo
se letadlem Boeing 737, bezpečnostní procedury se od mého poslední
letu velice značně zpřísnily. Jako pravděpodobně nejstarší osobě v
letadle mně bylo přiděleno místo u okénka. Vzhledem k tomu, že bylo
absolutně jasno a perfektní viditelnost, tak jsem cestu pojal jako
praktickou výuku zeměpisu. Posádka nás krmila nejen fyzicky ale i
duševně, tak jenom popis letecké cesty Praha - Norimberk - Curych
- Strassbourg - Pyreneje (divukrásný pohled na zasněžené vrcholky)
pláněmi severního, středního a jižního Španělska přes Malagu. Gibraltar
byl přepychově vidět, pak západní pobřeží Maroka (v Casablance nejvyšší
mešita světa), Agadír, ostře vpravo na Fuenteventuru, Grand Canaria
a Tenerife. Přistání naprosto bez problému - odbavení šlo rychle.
Odjezd autobusem do hotelu a teď začlo to napínavé (já nevěděl, kam
a do jakého hotelu jedu a Šedina už vůbec ne) a vzhledem k tomu, že
jsme chtěli na ostrov La Palma navštíviti přítele
Winstona, mohlo
se státi, že při bydlením na druhém konci ostrova bychom měli problémy
dostat se do přístavu (100 km vzdálenosti). Velký Bůh cestování však
rozhodl jinak a byli jsme ubytování na Playa de Las
Americas, která
skoro bezprostředně souvisí s městečkem Los Christianos, kde je domovský
přístav společnosti Linea Fred Olsen. Hotel Torréz de Yomely tvoří
dvě 14patrové věžové budovy s kapacitou zhruba 500 osob, odhaduji,
že nás tam bylo nejvíce 40, úplně prázdno a to nejen tam, skoro všude
(i v letadle bylo odhadem 30 míst prázdných). Vybavení hotelu na perfektní
úrovni - 2 místnosti s ložnicí, kuchyňka se vším vybavením, čtecí
kout, balkon se sedací soupravou a držákem na doutníky, z každého
patra výtah k hotelovému bazénu (to bylo holt zase něco pro mě). Jedinou
nevýhodou bylo, že když chtěl člověk viděti moře, musel se více vykloniti
z balkonu. Jinak to mělo zase výhodu, že naproti bylo golfové hříště,
akorát, že tam zase nikdo nehrál. Jeník spal v ložnici a sluha Bouška
v provozní místnosti. Zavolal jsme Winstonovi (tererod@ctv.es) na
La Palma prostřednictvím roamingu společnosti Paegas bez jakéhokoliv
problému a dohodli jsme návštěvu na pondělí příštího týdne.
(Jinak
k tomu roamingu Paegasu - bez jakýchkoliv problémů jsem se po vystoupení
z letadla připojil ke španělské síti Airtel a za pár vteřin všechno
fungovalo jako doma. Jistý Ing. M. H. [přítel a kolega] stále nemůže
pochopit fakt [a je z toho na hlavu], že: - já sedím v hospodě -
Ty sedíš v hospodě - já piju pivo Zlatopramen - Ty piješ pivo
Dorado
- já jsem v Ústí n. L. - Ty na Kanárských ostrovech - a bez problémů
si vyměňujeme SMS a telefony týkající se kvality piva, počasí a přítomných
žen a dívek. Dokážu si roaming představiti technicky i organizačně,
ale stejně obdivuju Velkého Otce Telecomu, že je schopen vypátrat
telefon prakticky po celém světě. Co se týká potom výše telefonního
účtu, to je holt úplně jiná kapitola.)
Navečer jsme se trochu a malinko rozhlédli
po okolí, v jedné hospodě pár tenerifskejch piveček (španělské pivo
Dorada - studené jde docela pít) a koukání na fotbal Anglie - Mexiko
(4:0), Španělé sou děsný blázni do fotbalu, řvou u toho jak pominutý,
všude venku řve televize, dost mezinárodní blázinec, okolo 11. hodiny
večerní do hajan, teda jenom já, Jeník se šel dokoukat zase do jiný
hospody ještě na jakýsi sport
Počasí - vzduch přes den 28 stupňů příjemných
Celsiových, večer - spíše v noci - to spadne na cca 20, moře 21, dají
se tam teploty docela pohodlně snésti, stále fouká příjemný větřík
od moře. Jinak to počasí se až na drobnosti po celou dobu našeho pobytu
nezměnilo, holt jak se o Kanárských ostrovech říká - ostrovy věčného
jara
Starej
Bouška (bouska@pvtnet.cz)
|
|