OSOBITÉ NEOSOBNÍ OSOBNOSTI

    Petr Novotný (a Fešáci) - tohoto veskrze mediálně známého moderátora jsem zastihl na neméně známé ústecké hudební scéně zvané PORTA, proto - jak mám již ve zvyku v nevhodnou chvilku žádati o nějaký ten slovní příspěveček k nám do NÚP - jsem mu (v samém epicentru uměleckého tvoření, kdy právě doprovázel Waldemara Matušku) položil otázečku....
    Co vy jako Pražák můžete říci o Ústí nad Labem? PN: O mně málokdo ví, že jsem měl Ústí v občanském průkazu uvedené jako bydliště... a Michal Tučný taky. Poněvadž, když jsme odešli od GREENHORNŮ a spojili se s FEŠÁKAMA, tak se ukázalo, že zdejší agentura, která ústecké Fešáky zastupovala, nemůže zastupovat umělce bydlící v Praze. Tak to bylo tenkrát za bolševika vymyšlený. Tudíž jsme se rozdělili, Prahu opustili a přistěhovali se sem do Ústí nad Labem. Pravda že formálně, ale byli jsme občany tohoto města a tady jsme i odehráli první Salony Fešáků a město nás přijalo za svý... A v jistém ohledu je to mé nejkrásnější město, kde hraju a vracím se sem velmi rád. Co tedy říkáte na naší Portu? Mám ji hrozně moc rád a jsem tu od jejího prvního vzniku a jistě nebudu chybět ani na dalších, už se těším... (Pak již odešel vystřídat Waldemara Matušku a já položil stejnou otázečku i Waldovi) WM: Já totiž léta letoucí pátrám po tom, kam ústí... nad Labem a nikdo mi to ještě nevysvětlil. A pravděpodobně, protože mi nezbývá moc času, se to nikdy nedovím, víte? Jinak snad právě proto, že to je tak záhadnej název, sem tak rád jezdim, ale má žena nikdy nebyla na vašem hradu Střekově, tak až přijede Waldik, tak se tam vypravíme. Já tam samozřejmě byl, když se tam otevírala ta nová restaurace a také jsem byl ve vašem Městském divadle... Až tedy k vám přijedem, tak nám ukážete i ten nádherný hrad....
    Ani jsem mu nestačil poděkovat a hnedle odešel zazpívati svůj několikátý přídavek... Jinak jsem se tak různě procházel, sledoval dění festivalu a naslouchal staré známé i nové neznámé ansámbly. Některé ze zahraničních skupin (SK) mi připomínaly pop rock typu Peter Nagy. Zato však naši (Ústečáci) se předvedli jako dobří a nadějní hráči, např. DYNAMIS....
    A to jest konec... a tomuto konci (mimo jakékoli souvislosti) patří jeden můj osobní obdiv - jací mohou býti naši učitelé... jako je např. ing.Václav Sklenář, který se takto krásně rozloučil se svými studenty (tímto si u mne vysloužil oficiální zařazení k osobitým neosobním osobnostem královského města Ústí nad Labem) - adresováno třídě 4. C (Obchodní akademie, Pařížská 15): Moji nejmilejší studenti, dnes se patrně na delší či kratší dobu vidíme naposledy, a tak vám alespoň touto formou chci poděkovat za hezké vteřiny, minuty, hodiny, dny, týdny, měsíce a roky, které jsme spolu prožili, a které jste mi připravili již takovými maličkostmi, jako že - počítače jste velice šetrně a naprosto korektně vypínali kolmým tahem za přívodní síťovou šňůru směrem od zásuvky - již ve třetím ročníku ti bystřejší z vás začínali chápat rozdíl mezi stavěcím šroubem a parní elektrárnou - sami, iniciativně a mnohdy se značným předstihem jste získávali vědomosti z některých tématických celků předmětu Zbožíznalství (pivo, alkoholické nápoje) - pod vlivem alkoholu jste chodili do školy jen výjimečně, a to ještě jen ti z vás, kteří ještě nebo již opět chodit mohli - všechny tři učebnice Zbožíznalství, které se ve třídě občas vyskytovaly, byly udržovány stále v perfektním stavu - ve vyučovacích hodinách jste zásadně nekouřili, pokud byla zavřena všechna okna - popelem, vzniklým kouřením ve třídě o přestávkách, jste neznečišťovali podlahu, ale zůstával na nebo v lavicích - prezentovali jste velice umně, pečlivě a věrohodně zhotovené padělky razítek lékařů, včetně jednoho skutečně existujícího a dokonce žijícího - v žádném dni prvních tří ročníků vašeho studia nepřesáhla absence u řádně zapsaných studentů 50% - četnost ztrát třídních knih dosáhla ze celé studium směšných 25 - svůj vřelý a horoucí vztah k hokejistům HC Chemopetrol Litvínov jste se ne vždy zdařile snažili zakrýt strojeným a neupřímným fandovstvím k některému z ostatních klubů... Ale po těchto vážných věcech alespoň trochu legrace. Měl a mám vás všechny moc rád, byli jste má nejlepší třída a budu na vás do svých 103 let stále vzpomínat a doufat, že se ještě někdy nebo lépe častěji a co nejdříve zase všichni sejdeme. Přeji vám do života jen samé krásné a šťastné dny, krásné, inteligentní, tolerantní, věrné a bohaté životní partnery, laskavé a milé tchýně, zdravé, krásné, chytré a tak jako vy po vzdělání dychtící děti a nevím co ještě, prostě všechno nej... Váš třídní.
    Tímto se s vámi loučím a přeji vám krásné prožití prázdnin a života samého.
          Johnny Kokos