Jsou hospody, které zůstanou obyčejným smrtelníkům navždy uzavřené. Netvrdím, že jednou z nich je parádní knajpa na mosteckém letišti, každopádně cesta tam není v žádném případě snadná, i já - hospodský přeborník - jsem se tam dostával nesnadno. Jelikož nevím, jak se tam dopravíte vy, popíši cestu stručně. Ráno, v zápalu natáčení nového filmu, jsem vlezl do automobilu Václava Z. Vytlačila a spolu s Jiřím B. Šerým, bezdomovcem, jsme vyrazili, následujíc auto, v němž seděl Petr Stejskal se svou družkou Norou Veselou Tamme, dcerou Petrnorou Stejskal - Tamme a básníkem Linhartem. Ti však následovali vedoucí vůz konvoje, jenž řídil pplk. Mgr. Martin Novák se ženou Gabrielou Hauptvogelovou, synem Kryštofem Novákem a s jedním ze synů mé manželky Grety Neuvirtové Weissové, Kristiánem Kulhavým. Vůdčí vůz se nám však ztratil v Mostě na kruháku a tudíž si díky zčeřenému adrenalinu cestu dál pamatuji jen mlhavě. Na konto pana magistra Nováka padlo nemálo nelichotivých poznámek, nicméně však na vině nakonec byl, jak bystrá analýza potvrdila, pan Mgr. Stejskal. Co jsme na letišti tropili za piškuntálie, se čtenáři dozví, až na premiéře filmu. Ozývaly se věty typu: ‘Co tady chcete?’ ‘Tady nekuřte!’ ‘Co je to za ču°áky?!’ ‘Pojďte dál.’ ‘Vy jste nám ale povedená partička.’ ‘Jste nejlepší borci, které kdy toto letiště spatřilo.’ A ‘Ten film bude asi skvělej.’ To vše bylo proloženo větami komentujícími děj nového filmu typu: ‘Hele, Aljoša se zase loučí.’ ‘Vypadněte.’ ‘Co to děláte v tom vrtulníku?’ a jinými. Nutno dodat, že po vyčerpávajícím půldni natáčení jsme byli natolik vyprahlí, že jsme se jen malátně propletli mezi letadly a větroni, abychom zaparkovali v místní hospůdce. Václav Z. Vytlačil spolu s J. B. Šerým však odjeli do Ústí, neboť Václav a Jirkovi ratlíci měli hlad a potřebovali vyvenčit. V hospodě si pivo nedali Petr Stejskal a Martin Novák, protože ten den fungovali v roli řidičů. Pivo si nedali ani Kryštof Novák, Kristián Kulhavý a Petrnora Stejskal-Tamme, jelikož jim v tom bránil věk. Kryštof Novák si však dal limonádu, do níž dul plným dechem brčkem, čímž mne osobně přiváděl na samotný pokraj šílenství. Hostinský však byl velmi ochotný a velmi a zdá se že na rozdíl od bývalého soudruha premiéra opravdu upřímně litoval našeho odjezdu, aniž jsme se stačili ukázat v naší plné alkoholické kráse. Pokud však zavítáte na mostecké letiště, vězte, že parádní posezení plné pohodových pohledů na startující stroje těžší než vzduch vás zajisté pozitivně naladí k pivním výkonům. Nutno dodat, že během našeho posezení v těchto útulných a přátelských prostorách spadla v Čechách 2 letadla, což doufám nebylo dáno binárním charismatem našeho filmařského štábu.
(hrvn)
Jsou hospody, které zůstanou obyčejným smrtelníkům navždy uzavřené. Netvrdím, že jednou z nich je parádní knajpa na mosteckém letišti, každopádně cesta tam není v žádném případě snadná, i já - hospodský přeborník - jsem se tam dostával nesnadno. Jelikož nevím, jak se tam dopravíte vy, popíši cestu stručně. Ráno, v zápalu natáčení nového filmu, jsem vlezl do automobilu Václava Z. Vytlačila a spolu s Jiřím B. Šerým, bezdomovcem, jsme vyrazili, následujíc auto, v němž seděl Petr Stejskal se svou družkou Norou Veselou Tamme, dcerou Petrnorou Stejskal - Tamme a básníkem Linhartem. Ti však následovali vedoucí vůz konvoje, jenž řídil pplk. Mgr. Martin Novák se ženou Gabrielou Hauptvogelovou, synem Kryštofem Novákem a s jedním ze synů mé manželky Grety Neuvirtové Weissové, Kristiánem Kulhavým. Vůdčí vůz se nám však ztratil v Mostě na kruháku a tudíž si díky zčeřenému adrenalinu cestu dál pamatuji jen mlhavě. Na konto pana magistra Nováka padlo nemálo nelichotivých poznámek, nicméně však na vině nakonec byl, jak bystrá analýza potvrdila, pan Mgr. Stejskal. Co jsme na letišti tropili za piškuntálie, se čtenáři dozví, až na premiéře filmu. Ozývaly se věty typu: ‘Co tady chcete?’ ‘Tady nekuřte!’ ‘Co je to za ču°áky?!’ ‘Pojďte dál.’ ‘Vy jste nám ale povedená partička.’ ‘Jste nejlepší borci, které kdy toto letiště spatřilo.’ A ‘Ten film bude asi skvělej.’ To vše bylo proloženo větami komentujícími děj nového filmu typu: ‘Hele, Aljoša se zase loučí.’ ‘Vypadněte.’ ‘Co to děláte v tom vrtulníku?’ a jinými. Nutno dodat, že po vyčerpávajícím půldni natáčení jsme byli natolik vyprahlí, že jsme se jen malátně propletli mezi letadly a větroni, abychom zaparkovali v místní hospůdce. Václav Z. Vytlačil spolu s J. B. Šerým však odjeli do Ústí, neboť Václav a Jirkovi ratlíci měli hlad a potřebovali vyvenčit. V hospodě si pivo nedali Petr Stejskal a Martin Novák, protože ten den fungovali v roli řidičů. Pivo si nedali ani Kryštof Novák, Kristián Kulhavý a Petrnora Stejskal-Tamme, jelikož jim v tom bránil věk. Kryštof Novák si však dal limonádu, do níž dul plným dechem brčkem, čímž mne osobně přiváděl na samotný pokraj šílenství. Hostinský však byl velmi ochotný a velmi a zdá se že na rozdíl od bývalého soudruha premiéra opravdu upřímně litoval našeho odjezdu, aniž jsme se stačili ukázat v naší plné alkoholické kráse. Pokud však zavítáte na mostecké letiště, vězte, že parádní posezení plné pohodových pohledů na startující stroje těžší než vzduch vás zajisté pozitivně naladí k pivním výkonům. Nutno dodat, že během našeho posezení v těchto útulných a přátelských prostorách spadla v Čechách 2 letadla, což doufám nebylo dáno binárním charismatem našeho filmařského štábu.
(hrvn)
