Když jsem býval mladý, jednou jsme se s přáteli, sedíc u ohně živeného lavičkami na vrcholu Bořně, bavili o tom, že Praha sice je hlavním městem státu, otázkou však zůstává, co je hlavním městem Prahy. Dospěli jsme k závěru, že to mohou býti jen a pouze Teplice, a ty že jsou v samotném důsledku pouhým předměstím Bíliny. Dnes jakožto repatriovaný Tepličák sice druhou polovinu teze zpochybňuji, leč na Bílinu jsem nezanevřel. Nedávno jsem se dokonce se svou stařičkou matkou shodl, že Bílina se nám i líbí, když v ní nemusíme bydlet. V Bílině je spousta lidí mému srdci blízkých, což je pro mne dokonalou záminkou k tomu, abych ji minimálně jednou za rok navštívil. Teplická hospoda - v Bílině se zkráceně nazývající Bílinské rozcestí - se nachází v pravém slova smyslu na rozcestí. Dostaneme se na něj poměrně snadno, vystoupíme-li na hlavním bílinském náměstí, jež od dob bolševika doznalo podstatných a pozitivních estetických změn, bezesporu zásluhou tamních starostů a zejména místostarostů. Jednoho z nich znám i osobně. Na náměstí se zeptáme, kde je pivovar a hup-šup, již jsme u něj. Do hospody BR mne vlákala inzerce, že se tam nachází koutek pro maminky s kočárky. Sice nejsem ani jedno, natožpak druhé, ale moje zběsilá manželka shodou náhod splňovala oba dva předpoklady a tak jsme vlezli dovnitř. Ještě na poutači stálo, že je tam dobré posezení i pro montéry a úředníky, ale to se netýkalo nikoho z naší rodinné partičky. Vstoupili jsme dovnitř, kde jsem se uvítal s majitelem zařízení panem Jiřím, s nímž jsem se naposledy viděl někdy v létě r. 1996 na zběsilém pískovišti před Moskvou, když tam zrovínka probíhal šílený mejdan ukrutný. První, co mne na restauraci překvapilo, byla skutečnost, že se ve zmíněné nekouří. Proti tomu náležitě protestovala moje manželka (maminka s dětmi), což Jiřího zaskočilo. Na druhou stranu stačilo vylézti před restaurant a hulit se mohlo dle libosti. Rozhodně nejsem skalním přívržencem nekuřáckých hospod, ale této nemohu upřít určité kouzlo. Nehledě na příjemnou a střelhbitou obsluhu, romantické umístění v budově z počátku XVII. stol. Musím vypíchnout dobré pivo a obsáhlý, nestyděl bych se použít slova přímo gargantuovský jídelníček. Malba v místnosti je mj. žluto-modrá, což zejména Tepličanům lichotí a toalety snesou nejtvrdší kritéria, jež nám nadiktovala normovací junta EU. V létě přibude bezpochyby teráska, která přední pozici hostince v Bílinském Top10 jistě potvrdí. (hRvN)