aneb 'Z Oslo na Nordkapp a zase zpátky...'
6. DEN - 20. 7. 03 - ŠVÉDSKO: Na dojmu z přenocování v lesíku u pumpy se nejvíc podepsali dotěrný komáři a k ránu vydatná přímořská rosa. Zpátky na silnici, 'česko-polskýho' fleka, kde nás 'bere' tak akurát pražící 'žlutej škopek' a fuckuje většina aut. Ani ptaní se na přilehlym odpočívadle nevypadá nadějně (Švédové, ni Belgičani nás nechtěj, Číňanka s přítelem by strašně ráda, ale maj malou kárku), až partička mladších (asi) Němců nás posouvá kousek blíž k Uddevalle. Po chvíli stopování tzv. na 'riadny kokot' šlapem dálnicí E06 ku 'světlým zítřkům'. Čtyřkoláci trouběj, jak dybysme nevěděli, že se dálnice nestaví za účelem tůry, ale nám těch cca 5 km dopředu nevymluvěj. Někdy prostě zjistíte, že dál už nelze čekat a musíte se vydat po svejch. Pohyb je pohyb a stání nekonečný. Za parádním dvouvěžatym mostem narážíme na komplex marketů a parkovišť: odpočíváme pohledem na Švédky, který (aspoň tady) sou většinou prdelatý, voplácaný, vypadaj jako chlap (např. Dolph Lundgren), nemaj vozy, nebo sou tak ňák divně stavěný... Pumpou projede stará Škodárna se zlínskou značkou, škoda - byli narvaný k prasknutí. Se zdviženym palcem pokračujem u silnice, nájezdu na E6, (frekvence asi 30 aut/10 minut), kde nás o ňákou hoďku pozděj (hoďka sem, hoďka tam, času dost...) nakládá středně mladej chlapík, jehož syn obdivuje český hokejisty. On zas asi nás, páč na tom samym místě kdysi viděl stopovat chlapíka - vy vole - 3 dny!!! Sám kdysi 'prohičhájkoval' Skandinávii a pochvaluje si i stopa v Čechách. Švédové/Skandinávci prý neberou proto, že nejsou zvyklí a navíc se bojí, čtou v novinách a vidí v TV případy různých zabití právě na stopu. Při vysazení na čerpačce doporučuje přímé oslovení lidí sedících za volantem a koukaní jim přitom do očí - prý neodmítnou tak, jako když stojíte u silnice (což můžem potvrdit i z vl. zkušenosti). Nečekal bych, že zrovna kamioňák (foto), kterej má místo jen pro jednoho spolujezdce a na lehátko není radno někoho usazovat (= pokuta, postih), souhlasí s naší společností. Rozený Němec žijící ve Švédsku, hovoří kapku anglicky, hulí 'Máčka', pije Colu, obaly od sušenek zásadně vyhazuje z okýnka a má ze všech dosavadních 'zákošů' asi největší smysl pro humor. Rádio vyhrává stejný evropský songy jako kdekoliv jinde s rozdílem komentovanýho slova. Stmívá se a naše přibližovadlo od švédsko - norské hranice dělí jen most přes Single/Iddenfjorden vtékající do Severního moře a cedule 'Svinesund'. Na celnici musí tirákoňi - jako kdekoliv na světě - zaouřadovat, což tady zabere +-2 hoďky a my se mezitim pozdravíme s přerovskym mlaďasem-řidičem. Frčí do Trondheimu (náš původní směr), ale dnes už má dost, de chrnět. Posílám od něj SMS mamče, první kontakt s rodinou a 'zbytkem světa', huá! Při pohledu na chodidla většiny 'drájverů' nás překvapila jejich obuv - jakýsi černý pantofle s podpatkem, asi z tvrdý kůže, něco na způsob dřívějších dřeváků. Podle nás se v tom musí dost blbě řídit, ale proč by to teda měli skoro všichni na haxnách? 'Náš chlápek' před Oslo (www.visitoslo.com) staví ještě u tiráku firemní kolegyně, aby se nadšeně vrátil s pár cédesama, úsměvem a slůvkem 'DISCO'. 'I'm Blue', 'Barbie Girl' a podobný snad '100 let starý' disco-s-hity nám zpříjemňují cestu do... ???7. DEN - 21. 7. 03 - NORSKO: ... hlavního a největšího města současných Vikingů (cca 5,5 mil. obyv., celé Norsko má cca 4.5 mil.), které ale je ve srovnání s ostatními evropskými 'hlavasy' z nejmenších (rozlohově však největších - 454 km2). 'Esso' pumpa = 'konečná Kačerov', rozlučka-fotečka a poslední borcův ftípek: 'Támhle u pumpy si řekněte o nocleh, oni vám daj pokoj...' Pokoj sme si vybrali sami kol 2. ráno, poblíž ňáký fabriky na cca 150 cm vysokym trávníku... Přítomnost dvou 'exotů' tu ráno nikoho z míry příliš nevyvedla a ani policejní hlídka nás nepřišla očíhnout, jak by se tomu jistě stalo např. u nás. Snídáme 'co bágl dá' u Essa s výhledem na McDonald's, přečkáme prudkej liják a po ujasnění si pozice vyrážíme potřebným směrem k další stanici. Zvláštní, na otázku 'Are you going this way?', mi většina odpoví 'Yes, this way...' ukazujíce přitom směrem, kam chcem jet my, ale s nima... O pár hodin nás posouvá chlapík o dalších +-15 km, kde Mychadlo lapí mladou ženskou - prej to svištěla po dálnici, když ho zčíhla, dupla na brzdu a zacouvala k němu... Ostatně Vibeke Brenden je onou dámou, v jejímž 3+1 panelák-bytečku se za zhruba 3 měsíce při naší cestě dolů/domů na tejden upíchnem...

(POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ) Emilio (emiliod@seznam.cz) a Mychadlo (vopi.ce@seznam.cz)

Minulé číslo:	Intro (0.díl)
	1.díl
	2.díl