Národní kultura versus kultura národa. Myslíte, že je to to samý? To snad ne!... Ne?
Pod národní kulturou si představuju např. ‘Prodanou nevěstu’ (co mi leze ale PĚKNĚ krkem už odmalička), Alše, Filu, Jiráska, Palackýho, Jungmanna (Božka Němcůch by možná taky chtěla, ale má smůlu - je to prostě můj výběr a každou couru specificky zanícenou neberem - mimochodem dnes by byla určitě i HIVpozitivní), z bližších časů Werich, Suchý, Škvorecký, Kundera, Forman, Havel, Mišík, Stivín, Kantor, Merta, Hudba Praha, Plastici, Dg. 307… tím to možná vadne. Pokud někdo protestuje, že jsem zapomněl na Petra Novotnýho, Dádu Patrasovou nebo ‘naši’ (pro mě ale jasně "jejich") Helenku, tak se tu na fleku pobleju.
A teď ta kultura národa. No tak teda… to je např., když: Premiér státu, kde byl národ 40 let deptanej komoušema, otevřeně přizná, že v zájmu vyšplhávky je ochotnej se spřáhnout i s nima. Jinej řízek, jeho zástupce a dle svých ambicí i nástupce, je bez 2 za 20 či s 2ma navíc za 16 - nos hnědej od řití všeho světa (hlavně po návratu z Vysočiny). Hledal jsem nějakej blábol pro něj význačnej, ale je jich tolik, že by mi bylo líto něco vypustit. A sám náčelník Rudý Vůl, syn Velkého Rudého Supa lidožrouta, vykřikuje sliby, dle nichž se s ‘tamtěma’, co byli před ‘nima’, vůbec neztotožňuje - a zblbne 20 % lidí… čili národa. A tak jsme zpátky u toho národa a jeho kultury. Nebo jestli to chcete v menším měřítku, tak: Přijde pacient do ordinace, doktor se zeptá ‘Jaký máte potíže?’ a on řekne ‘Já nevim’, nebo častěji ‘JánevimVYstedoktor’. A při tom žvejká. A jak vyjde najevo při vyšetření, neumí si utírat prdel, ač mlád a při síle. Nebo: Přijde pacient do ordinace a doktor žvejká. Nebo pacient ani nepřijde, potíže má 10 let, ale ‘doktoři sou svině, nikam nejdu’. A žvejká. A pak ho přivezou po těch 10 letech rychlou sanitkou v 02.00 v noci a vykřikuje ‘Já si platim!’ A žvejká furt. Nebo už ani nežvejká, neb se dopracoval svépomocí do stádia neužvejkatelnosti.
Ona se ta kultura v Čechách dřív administrativně slučovala se školstvím. - Což o to, logicky to k sobě patří. Jen kdyby na ministerskejch postech za ta léta (teď myslím od 50. dál) neseděli jednou školský nekultůrové a jindy neškolený kulturáci. A teď do toho ta restriktiva (za Rakouska ‘oktrojírka’ - pamatujete na Karla H. B.?) Prej se nic nemění, řekla veverka Zrzečka, provdaná Vofikaná. Ale mění, cérečko, mění! Výběr je logicky ‘oktrojovaně’ zúžen, zkrácen, znesnadněn - stačí si to dát dohromady prostorově a časově. Logika, že co jde u přijímaček na ‘vejšku’, musí jít i u stupně nižšího, bůhvíproč neplatí. Skoro to zavání slavným Novotnýho (teď myslím pro změnu Antonína) tažením proti inteligenci, co se tak osvědčilo v 50. - 60. letech. Je to samozřejmě myšlenka velmi koncepční: ať míň lidí přemejšlí a víc maká! To se zatím všem režimům vyplatilo. A nejlepší je ten bonus debilům, že smějí na každým stupni propadnout jen jednou. To je velice moudrý. Tak teda propadne, ale podruhý už ne, neb to nejde, čili jde dál i s koulema. To už od nich pak ale opravdu nikdo nebude mít šanci čekat či dokonce žádat jiný čísla, než ty zakulacený. O co jim půjde? Viděl už někdo čtyřkaře a pětkaře, aby se učil, když nemusí? Argument, že by se opakovaným propadáním dostávali do nižších ročníků starší kusy a bujela by šikana, je asi tak pádnej, jako že se vrah nemůže zavřít, protože by mohl v kriminále tropit neplechu. Takhle se taky může výtečník dobabrat do sedmý třídy s tím, že umí napsat velký ‘A’ a částečně ‘B’ (třeba spodní oblouček) a tuší, že 1 + 1 je o něco víc, než 1… možná. Nejspíš něco kolem 3. Ale určitě se bude teda míň propadat - to je tutovka, čímž se papírově zvedne kulturnost národa. (Kultura ne, ale na to se vysertež, toť pouhé slovíčkaření - mě si nevšímejte!)
Smyčka se uzavírá. Škrtí.
Abych citoval svýho zemřelýho kamaráda JIW z Jasný Páky: ‘Přemejšlej o tom, samozřejmě CHCEŠ-LI.’ (pic)