No jak sem na ní mohl jenom zapomenout? To je neodpustitelné. Restaurace Ve Školce je hospoda, kterou mám prakticky, jak se tak říká, u nosu. Teda spíše u za..u. Nachází se u nás před barákem a mám to doslova (a to mám vyzkoušený), co bych kamenem dohodil. Ale dost příměrů. Pro ty, co náhodou nevědí kde bydlím, popíšu cestu do tohoto zařízení. Je to prosté. Pojedete trolejbusem číslo 55 směr Krásné Březno a vystoupíš zastávku před konečnou, jejíž název jest Anežky České (kandidátky na největšího Čecha), poté, co teda vystoupíš, se vydáš do sídliště, jelikož a druhou stranu sou stráně a les, a jakmile projdeš mezi těma dvěma panelákama, co tam stojí (osamoceni naproti sobě), otevře se ti pohled na panelové ‘náměstíčko’ v jehož středu je komplex, dříve i nyní zvaný školka. Každý, kdo chodil do panelákový školky ví, tedy aspoň přibližně, jak vypadá. Je to oplocený plac, skládající se z travnatých ploch, které jsou ‘citlivě’ protkány asfaltovými chodníky a plácky. U plotu, většinou děravého, jsou zasazeny stromy a, na sídlišti všudypřítomné, pichlavé křoví, to aby se děcka (zde dospělí) nezatoulala. V této školce však povyk hrajících si dětí dávno nahradil (někdy až hurónský) řev podnapilých lidí (i dětí), i pískoviště zmizelo (k velké nelibosti místních chovatelů koček) a místo něho zde vyrostl přístřešek a lavice se stoly, kde se v letních měsících opravdu velmi dobře pije. Vskutku zajímavý je příběh sochy Dítěte s míčem od neznámého autora. Bývalý majitel, ing Nguyen ji zde zanechal, v dobré víře (a nebyl první), že mu bude navěky sloužit jako dominanta zahrádky. Přepočítal se však (ani v tomto případě nebyl první), jelikož podnapilí spoluobčané a nejen oni, postupem času zjistili, že k soše je to blíže, nežli na záchod. Později pak soše zmizel míč, jenž byl ještě o něco později nahrazen hlavou nebohé sochy. No a jednoho dne socha - mně neznámo kam - zmizela. V tzv. teplých dnech se tedy většina lidí schází pod oním přístřeškem, kde studená jedenáctka Zlatopramen (made in Krásné Březno) poskytuje opravdu vynikající osvěžení. V těchto se školka stává jakousi oázou celého bloku sídliště a potkáš zde snad všechny sousedy i známý. Když je ovšem zima, přístřešek i lavice zmizí a nám nezbývá nic jiného, než se uchýlit do azylu útrob školky. Je to opravdu poetické. Už když vcházíš dovnitř, dejchnou na tebe vzpomínky. Hospoda samotná se skládá ze 2 místností, přičemž ta větší je rozdělena na 2 části onou (jistě si všichni dobře pamatují) červenou oponou, která oddělovala dříve jídelnu a učebnu od odpočívárny - potažmo ‘hrací místnosti’. Tak sem si taky hospodu rozdělil já. V noclehárně, do které vcházíš hlavním vchodem je největší část zařízení. Jsou tu 4 větší stoly pro cca 6 lidí u každého z nich. v rohu stojí šipky. Výzdoba stěn je holá, jen na levé straně od vchodu visí na polička, na níž je postaven barevný televizor. Naproti vchodu jsou ještě jedny dveře, avšak zavřené. Kontrolní otázka: kam vedou tyto dveře? No přeci do kumbálku, kde byly všechny matrace a taky hračky. Dnes tam jsou náhradní židle. Jídelna je o poznání pestřejší. Na noclehárnu navazuje tak, že společný půdorys tvoří písmenko L. Tam, kde dříve stála tabule a odkud se vydávalo jídlo, stojí nyní výčep. Je to masivní dřevěný, poměrně vysoký pult, z něhož ční zlatavá pípa, z níž příští zlatavý Zlatopramen za 15 vočí. Blízko dveří, jsou za barem a vedou do ‘zákulisí’ podniku, stojí veliká lednice se všelijakým tvrdým i měkkým pitivem. Vedle pak umístěny poličky s pamlsky a opět tvrdý alkohol. Vše dobře zásobeno a např. tuze(ru)mák za 15. U výčepu na topení je postaveno menu, kde si můžete objednat jak Vietnamské, tak i České jídlo a celkem lacino a chutně se zde najíte. Pro klasiky mají i tláču. Místnost čítá 7 stolků pro vždy 4 lidi. Na stěnách visí obrázky s fantasy motivy a taky hodiny. Místnost byla nedávno přepažena jakousi zástěnou, za kterou jsou umístěny (vý)herní automaty. Vedle této se nachází vchod do druhé místnosti, kde je pouze fotbálek a vchody na WC. Nalevo páni (3 mušle, 2 mísy - celkem nic moc), napravo dámy (nevim, nevim). Sumárně shrnuto: V létě mega hospoda, v zimě taky. Najíš se tu, napiješ v cenových relacích, které jsou přizpůsobeny LIDEM. Jestli si chcete nostalgicky zavzpomínat na předškolní léta a přitom se napít, neváhejte a přijďte do Krásnobřezenský školky. PS: Obsluha je tu pěkná a rychlá.
Johny Mistr
No jak sem na ní mohl jenom zapomenout? To je neodpustitelné. Restaurace Ve Školce je hospoda, kterou mám prakticky, jak se tak říká, u nosu. Teda spíše u za..u. Nachází se u nás před barákem a mám to doslova (a to mám vyzkoušený), co bych kamenem dohodil. Ale dost příměrů. Pro ty, co náhodou nevědí kde bydlím, popíšu cestu do tohoto zařízení. Je to prosté. Pojedete trolejbusem číslo 55 směr Krásné Březno a vystoupíš zastávku před konečnou, jejíž název jest Anežky České (kandidátky na největšího Čecha), poté, co teda vystoupíš, se vydáš do sídliště, jelikož a druhou stranu sou stráně a les, a jakmile projdeš mezi těma dvěma panelákama, co tam stojí (osamoceni naproti sobě), otevře se ti pohled na panelové ‘náměstíčko’ v jehož středu je komplex, dříve i nyní zvaný školka. Každý, kdo chodil do panelákový školky ví, tedy aspoň přibližně, jak vypadá. Je to oplocený plac, skládající se z travnatých ploch, které jsou ‘citlivě’ protkány asfaltovými chodníky a plácky. U plotu, většinou děravého, jsou zasazeny stromy a, na sídlišti všudypřítomné, pichlavé křoví, to aby se děcka (zde dospělí) nezatoulala. V této školce však povyk hrajících si dětí dávno nahradil (někdy až hurónský) řev podnapilých lidí (i dětí), i pískoviště zmizelo (k velké nelibosti místních chovatelů koček) a místo něho zde vyrostl přístřešek a lavice se stoly, kde se v letních měsících opravdu velmi dobře pije. Vskutku zajímavý je příběh sochy Dítěte s míčem od neznámého autora. Bývalý majitel, ing Nguyen ji zde zanechal, v dobré víře (a nebyl první), že mu bude navěky sloužit jako dominanta zahrádky. Přepočítal se však (ani v tomto případě nebyl první), jelikož podnapilí spoluobčané a nejen oni, postupem času zjistili, že k soše je to blíže, nežli na záchod. Později pak soše zmizel míč, jenž byl ještě o něco později nahrazen hlavou nebohé sochy. No a jednoho dne socha - mně neznámo kam - zmizela. V tzv. teplých dnech se tedy většina lidí schází pod oním přístřeškem, kde studená jedenáctka Zlatopramen (made in Krásné Březno) poskytuje opravdu vynikající osvěžení. V těchto se školka stává jakousi oázou celého bloku sídliště a potkáš zde snad všechny sousedy i známý. Když je ovšem zima, přístřešek i lavice zmizí a nám nezbývá nic jiného, než se uchýlit do azylu útrob školky. Je to opravdu poetické. Už když vcházíš dovnitř, dejchnou na tebe vzpomínky. Hospoda samotná se skládá ze 2 místností, přičemž ta větší je rozdělena na 2 části onou (jistě si všichni dobře pamatují) červenou oponou, která oddělovala dříve jídelnu a učebnu od odpočívárny - potažmo ‘hrací místnosti’. Tak sem si taky hospodu rozdělil já. V noclehárně, do které vcházíš hlavním vchodem je největší část zařízení. Jsou tu 4 větší stoly pro cca 6 lidí u každého z nich. v rohu stojí šipky. Výzdoba stěn je holá, jen na levé straně od vchodu visí na polička, na níž je postaven barevný televizor. Naproti vchodu jsou ještě jedny dveře, avšak zavřené. Kontrolní otázka: kam vedou tyto dveře? No přeci do kumbálku, kde byly všechny matrace a taky hračky. Dnes tam jsou náhradní židle. Jídelna je o poznání pestřejší. Na noclehárnu navazuje tak, že společný půdorys tvoří písmenko L. Tam, kde dříve stála tabule a odkud se vydávalo jídlo, stojí nyní výčep. Je to masivní dřevěný, poměrně vysoký pult, z něhož ční zlatavá pípa, z níž příští zlatavý Zlatopramen za 15 vočí. Blízko dveří, jsou za barem a vedou do ‘zákulisí’ podniku, stojí veliká lednice se všelijakým tvrdým i měkkým pitivem. Vedle pak umístěny poličky s pamlsky a opět tvrdý alkohol. Vše dobře zásobeno a např. tuze(ru)mák za 15. U výčepu na topení je postaveno menu, kde si můžete objednat jak Vietnamské, tak i České jídlo a celkem lacino a chutně se zde najíte. Pro klasiky mají i tláču. Místnost čítá 7 stolků pro vždy 4 lidi. Na stěnách visí obrázky s fantasy motivy a taky hodiny. Místnost byla nedávno přepažena jakousi zástěnou, za kterou jsou umístěny (vý)herní automaty. Vedle této se nachází vchod do druhé místnosti, kde je pouze fotbálek a vchody na WC. Nalevo páni (3 mušle, 2 mísy - celkem nic moc), napravo dámy (nevim, nevim). Sumárně shrnuto: V létě mega hospoda, v zimě taky. Najíš se tu, napiješ v cenových relacích, které jsou přizpůsobeny LIDEM. Jestli si chcete nostalgicky zavzpomínat na předškolní léta a přitom se napít, neváhejte a přijďte do Krásnobřezenský školky. PS: Obsluha je tu pěkná a rychlá.
Johny Mistr
