u ‘CHABA-PUNK, METRO-PUNK, CORSO-PUNK’, aneb NEZISKOVKY NEZISKOVKÁM - Martíček si dycky uměl poradit. Potom, co je ‘zakázali’ v Chabařovicích, činnost ukončil klub Axel i Metro, objevila se možnost ‘dělat koncerty’ na velkym sále KD Corso v ústeckym Krásňáku. Test proběh loni v listopadu díky Horkýže slíže a letos 12. března už tu řádej punkáči na ‘Neziskovky neziskovkám’, která jakoby započíná možnou tradici dalších benefičních akcí na podporu neziskových organizací v UL. Původní záměr pořadatele sice byl pozvat převážně ústecký kapely, ale ‘jistota je jistota’, tak proč na ní nevsadit..: Kol 18. h zahajuje ‘Hřebíkův’ Vozataj drže basu s Bárbíkem ml. a Kosákovou bicí soupravou. Vcelku charakteristickej zvuk ‘podobnejch Hřebíkáren’ (ex No Sympathy, Swinger club, Kopřiva atd.) koketující s HáCéčkem doladí jako (k)vokální host Johny Mistr (Brajgl, ex Serekrev, foto) a Barby st. (NÚP, nEMAdEMA, Telecom). Na sále už lidí tak akurát, páč (nejen) číráci uměj chodit včas a kolikrát i s předstihem, celkem +- 300. Poláky zaskočili Poláci - místo Jugoslawie teda Amanita Muscaria, 3ka borců (‘Mokry’ - basa, zpěv, ‘Lejci’ - kytara, zpěf a ‘Szunio’ - škopky) mastící parádní hc-punk v rodnym jazyce. Ni legendární ‘Paranoid’ od neméně legendárních Black Sabbath jim nerobil problém. Navíc vysmátý a nadšený. A my, hlavně teda krajanky Kasia a Malvína, zas z nich. Akurát, že v Polsku je prý zvyklo pogovati (nejlíp dokolečka…) třeba už od začátku akce a tutaj to trochu vázne. Nu což, jinej kraj, jinej mrav... Páně pořadatelova Houba hoblovat a bavit umí, navíc letos (22. 10., Corso) 10 let existence oslaví (připomínám, že nejstaršímu z nich, Majklovi, je 28 let!). To už poguskakuje celý Corso včetně lidí včlenících se mezi členy na pódiu. Číratejch legendička a dle mýho spolu s Houbou největší tahák večera, N.V.Ú. (foto) taky uměj hlavy i nohy proklepat, jen už se u toho tolik nesmějou… Po frontě pomalu až k distrům nEMAdEMA.cz, Cecek Records a Canal Company Štěpána Stejskala, došlo Božákoidnímu baru pívo a taxe žíznivý krky stáhly dolu do hospody, dát si do skla, jedno, dvě… Tak ňák v návaznosti s tim a taky, že ‘to nejlepší’ už bylo za náma, měly poslední bandy, Svině! a Aggressive Tyrants (záskok za nemohoucí Slováky Ilegality) malinko menší návštěvnost, no, trošičku… Maníkovi, kerej prohodil odpadkáč krz skleněný vstupní dveře vzkazuju (-em), ať se na to příště vysere (nemyslí se na ty dveře), nebo radši nechodí vůbec. Další akcí MiMa a Pozit Agency (www.pozit.wz.cz) v Corsu bude po beznadějně vyprodanym Divokym Billovi 30. 4. Vypsaná fiXa! Emilio@ukp98.cz + foto (další na www.maudcaffe.net)

u ARABSKÁ NOC V ČINOHERÁKU - Novým kusem v programu ústeckého Činoherního studia je hra ‘Arabská Noc’ od německého dramatika Rolanda Schimmelppfeniga v režii Tomáše Svobody. Příběh hry, situované v minimalistické scéně mělkého nafukovacího bazénu se 4mi plážovými lehátky, je zasazen do arabské komunity v Německu, která obývá velkoměstský činžák. Nikdo se zde s nikým příliš nezná a nestýká, ovšem všichni vědí všechno o všech. Zlobí výtah a kdesi v 7. poschodí se ztrácí voda. Neurotický domovník ve skvělém podání jednoho z nejlepších herců souboru Marka Matějky se tomu chystá přijít na kloub. Krásná mladá laborantka (poněkud toporná Irena Kristeková, podobající se Kate Winslettové v Titanicu) se koupe při otevřeném okně, mladý muž v protějším bloku ji sleduje (nenapodobitelný Matuš Bukovčan, který si zahrál i v novém filmu Petra Zelenky ‘Příběhy obyčejného šílenství’). Mladá žena usíná, její spolubydlící (tradičně dobrá Jitka Prosperi, která ztvárnila jednu z hl. rolí ve Vojnárově filmu ‘Lesní chodci’) se těší na milence, který právě přijíždí na mopedu (Jan Bidlas). Zasekne se ve výtahu, jeho milenka si zabouchne dveře, když mu jde naproti. Otevřenými dveřmi se do bytu dostane muž, který pozoroval mladou ženu při koupání. Ta spí, jako každý den po práci, spánkem, ze kterého není probuzení. Mýtickým spánkem Šeherezádiných nocí, jenž postupně začne určovat snivou logiku dramatu, ve které se rozpouští nuda a stereotypy každodenního života. Divácky vděčný komický efekt hry vzniká neustálými srážkami snu a reality, ve kterou aktéři umanutě věří, přestože se dějí věci nevšední a nadreálné: muže - milence vtahují postupně do bytů všechny nájemnice, které jsou samy doma; muž - voyeur se zmenší a je uvězněn v nedopité láhvi koňaku. Z klatby, která způsobovala její totální spánek, ženu vysvobodí polibek domovníka, což je motiv, který symbolicky spojuje realitu se snem a současný příběh s pohádkou. ‘Arabská noc’ je ‘oratoriem pro 5 herců’, kteří text spíše slovně prezentují, než že by ho hráli. Postup vychází sice ze specifik textu, ovšem hraní - nehraní, které útočí na hranici dramatu jako žánru a spojuje ho s poezií, se stává dominujícím kurzem ve výběru a realizaci nových textů Činoherního studia (‘4 malá dramata’, ‘Jackson’, ‘Nemoc aneb moderní ženy’). Po vlně akčního ‘cool dramatu’ a realizaci finančně, herecky i obsahově náročnějších fragmentárních projektů (Krev, Nikdy, Hamlet), které podle mě nebyly příliš zdařilé, jde o první čitelný a nadějný záměr vybudovat novou dramaturgii na finančně únosných úsporných kusech, experimentujících s formou na základě silného jednoduchého příběhu. Takto nastavené směřování souvisí s odklonem obsahu současného dramatu od kritiky globalizovaného světa k poetizaci životní každodennosti. Tento kurz má schopnosti určité náhradní rekultivace mezilidských vztahů ve světě oklešťovaném stále více se formalizujícími sociálními vazbami (tzv. ‘vztahová estetika’ u Nicholase Bourriarda). Jarobal (jarobal@seznam.cz)

u MEZINÁRODNÍ FILMOVÝ FESTIVAL VODA, MOŘE, OCEÁNY (www.vodamoreoceany.cz) - Loňského roku, tedy 2004, se v Ústí n. L. uskutečnil nultý roč. I proto, že se tak stalo s maximálním přispěním všech zúčastněných, tehdy byla výsledkem významná, pozoruhodná a především úspěšná událost. Letos, ve dnech 25., 26. a 27. května 05, bohatší zkušenostmi a nabití stejnou energií, návazně přistupujeme k realizaci 1. roč. Festivalu. Děje se tak v upřímném přesvědčení, že se letošní stane prvním z dále navazující kontinuální řady filmových tématických setkávání, jejichž čitelným posláním je maximálně přínosným způsobem přivítat a sdružit filmové odborníky a vůbec všechny ty, pro které je stav životního prostředí na Zemi podstatným tématem a které láká kouzlo slaných i sladkých vod - pro všechny, kterým záleží na vodě, jako podstatném elementu ekosystému planety a cítí vodu především jako svého partnera, nikoli soupeře. Festival se i nadále těší přízni Fakulty životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně a Severočeské vědecké knihovny. Tam se uskuteční hned celá řada projekcí středometrážních a krátkých filmů, besed a osobních prezentací význačných hostí z celého světa, které v Ústí čekáme. Neopouštíme ani ústecké Letní kino. Volným středem Festivalu pro letošek však budou pohostinné, atraktivní prostory Činoherního studia. Především díky účinné přízni Magistrátu města Ústí n. L. a stejně tak přízni celé řady dalších významných spolupracujících subjektů a institucí jsme pro letošek připravili filmový festival skutečně mezinárodní, opravdu pozoruhodný a silou své tématiky a silou své ideje účinně a platně osloví své autory, své hosty a především své návštěvníky a diváky. Festival je dotován částkou ve výši 1.000.- EURO. Sumu obdrží laureát GRAND PRIX - přihláška na výše uvedeném webu. Motto: Světový oceán pramení na vrcholcích hor i v hlubinách Země. Voda plyne v potocích a řekách, plní jezera. Svou, někdy až děsivou silou mění tvář krajiny na cestě do hlubokých pánví, kde vytváří největší životní prostor naší planety - moře a oceány. Kam až oči lidí a optické přístroje vesmírem kolem nás dohlédnou, nikde nenajdou planetu tak modrou, jako je ta naše. Země je už téměř čtyři miliardy let planetou vody. Planetou hlubokých a dosud stále málo známých oceánů života... KONTAKT: Steve L. Lichtag, Milady Horákové 107, 160 00 Praha 6, tel./fax: 233 321 294, www.lichtag.com, e-mail: festival@vodamoreoceany.cz www.vodamoreoceany.cz

u DOBRÝ DEN, rád bych Vám tímto představil nabídku, která otevírá nove šance pro mladé lidi v rozšířené Evropě. Jedná se o PROJEKT EVROPSKÉHO DOMU, který se nyní zahajuje v Drážďanech. Umožní setkáváni mladých lidí (18 - 27 let) na jednom místě, kde bude možná výměna informací, poznávání kultury různých zemí EU a zdokonalení v německém jazyce. Vzdělávací a výměnné konference v tomto domě nabídnou kurs ke zdokonalení se v němčině, rozšíření znalostí o EU a možnosti k pokračování nebo započetí studia v Německu. Kromě toho se budou věnovat také kulturním vystoupením a poznávání Drážďan a jejich okolí. Ve volnem čase se nabízí možnost setkání s místní mládeží a účastí na přednáškách o aktuálních a klasických tématech v němčině. Nabídka má 2 hlavní kategorie: Pro pokročilé - kurs s 2týdenním pobytem a programem, při kterém poznají Drážďany a mladé lidi z různých zemí. * Pro začátečníky - při pokračování nebo rozšířeni studia v Německu bude nabídnut 12měsíční pobyt ukončený zkouškou Deutsche Sprachführung für den Hochschulzugang (DSH), nebo zkouškou Test Deutsch als Fremdsprache (TestDaF). Projekt má tu přednost, že mladí lidé mohou na jednom místě využít řadu služeb: ubytování, vzdělávací program, studijní možnosti a aktivní trávení volného času. V tomto okamžiku není na trhu žádná srovnatelná nabídka. Velmi cenná je pro podporu projektu spolupráce s veřejnými institucemi, neziskovými organizacemi, univerzitními organizacemi. Doufáme, že jsme vás tímto zaujali a rádi podrobně zodpovíme vaše otázky. Pokud víte o organizaci, která by se mohla angažovat v podobném projektu v ČR, napište nám prosím. S pozdravem… xy

u DÁLNICE D8 POD ČAROU JAK JSEM MÁLEM ZÁVODIL… - Výjimečně volný víkend jsem, spolu s E+E a M+M, využil odfrkem na horách. Bafli jsme lyžičky a šli si trochu zařádit. Mračna lidí nás ale docela rychle odradila, a tak jsme po několika jízdách skočili na svařáka a razili zpět na chatu, posilnit se na hlavní večerní zábavu - BEST SJEZD - BOUŘŇÁK 05 (29. 1. 05), jíž jsem se měl původně též zúčastnit. Jaksi jsem se ale nestačil presentovat. Tak snad příště. Speciální závod amatérských či poloprofesionálních jezdců v rychlosti na všem možném - lyže, kolo - slavil svůj 2. ročník. K závodu se dostavilo přes 90 jezdců, z toho 9 koček. Start zahájila fire-show, hnedle s prvním pádem. Po kratším úvodním slovu, údajně od ‘moderátora’ North Musicu Vrby, se na trať vrhly první jezdkyně ku kvalifikační jízdě. Perfektně upravený a nasvícený slalomák přímo lákal k sešupu. Děvčata se do toho opřela a v tu ránu tu byly rychlosti okolo 115 km/h. Ani na foťák se to nedalo zachytit, jak si to svištěla. Po holčinách na trať vyrazili double lyžníci a 2 cyklojezdci a stovka v hodině opět nebyla žádnou rychlostí. Další kvalifikační jízdy, tentokráte v mužském podání, a rychlosti okolo 125 km/h. Sem tam i ten pád proběhl a že se obešel bez zranění, byl odměněn potleskem a tak to jelo cca 2 hodiny, které ještě ku konci opět okořenila jízda reprezentačních jezdců na kolech a na double lyžích - tzv. párové lyžování. V stále více tuhnoucím mrazu jsme se ohřívali svařákem z termosky a jako spousta ostatních nadávali na moderátora, jenž se pravděpodobně zahříval vodkou a od časného rána, jinak si neumím jeho nepovedený pokus o moderování akce vysvětlit. Že plácal nesmysly, jež nikoho nezajímaly, by ještě tolik nevadilo, ale že mezi ty bláboly nevměstnal ani to, kvůli čemu tam všichni byli (a to info o jezdcích, rychlostech atd.), bylo už mnohem horší. U cca půlky jezdců ani nezaznamenal, že kolem něj projeli, pravda - jezdili jako s větrem o závod, ale přesto se to dalo rozpoznat. No asi v půlce kvalifikace to nějaký pán již nevydržel a přišel mu doporučit, ať začne něco dělat, nebo se na to radši úplně vysere, publikum pána odměnilo snad nejbouřlivějším potleskem celého večera. Pan moderátor se jen pokusil pána trochu shodit, bez výsledku, a začal se vymlouvat na techniku. No skvrna na kráse sobotního večera. Na startu se ale již opět objevili závodníci, tentokráte finálový výběr. Slečny maximální rychlost z kvalifikace posunuly na 122 km/h, páni naopak dosahovali rychlosti nižších, nežli v předešlých jízdách - že by únava po alko osvěžení…? Do konce závodu a vyhlášení jsme nevydrželi a šli si výsledky poslechnout do tepla na chatu. Zvuk závodů se údolím přestal linout někdy kolem 22. hodiny. Druhý den jsme zase vzali lyžičky a vyjeli na Bouřňák, kde jsme jako správní burani zapadli do závějí. Díky kudrnáčům z NDR jsme se ale opět dostali na správnou životní cestu. Sklouzli jsme si sjezdovku a hurá nazpět do Ústí. Už aby byl další víkend. Výsledky a další komentáře naleznete na www.bestsjezd.com. Barby