Po
dostatečném kochání jsem prošel Hostovicemi na Solní stezku
(1) a směřoval dále na Větruš. Po levé straně cesty mě
doprovázely pohledy na Předlice, Střížovický vrch, Klíši
(2) s celou svoji vilovou zástavbou, střed města, Skřivánek,
sídliště Pod Holoměří, Severní Terasu (3), Dobětice (4),
v dáli sídliště Pod Vyhlídkou a kolem dokola všechny ty
nádherné vrcholky Českého středohoří. Následně jsem se
ocitl mezi zahradami a náhle se vpravo otevřel pokolikáté
v pořadí překrásný pohled tentokrát na labské údolí, kterému
vévodí na skalním ostrohu vybudovaný hrad Střekov (5).
Snad opilý přemírou krásy jsem při sestupu na Větruš nevěnoval
patřičnou pozornost vlastní chůzi, když špatné došlápnutí
s následující prudkou bolestí v kotníku mě vrátilo na
zem a hlavou mi blesklo, že tady asi moje putování končí.
Přece jenom se mi ale podařilo bolest rozchodit a po třicetiminutovém
odpočinku jsem pokračoval dál. Po nezbytném fotografování
notoricky známé Větruše (6) a bývalého popraviště (7)
jsem sestoupil ulicí Na Větruši k nově vybudovanému kruhovému
objezdu (8). Bezprostřední pohledy na střed města (9)
a Mariánskou skálu(10) s údolím Labe mi dodaly novou sílu
a chuť. Pokračování příště Karel Punčochář
(605-778 583, e-mail: karel.puncochar@email.cz)
