Po
hodinové zastávce, během které jsem informace o pochodu
poskytl Ústeckému deníku a občerstvil se, jsem se vydal
dál. Právě bylo 11.55, v nohách jsem měl 22 kilometry,
teplota vzduchu stoupla na 27,2 stupně. Zatím se cítím
- jak my Češi s oblibou říkáme - v pohodě. Pln odhodlání
jsem se vydal na cestu dál. Okresní silnici, která kdysi
spojovala Předlice (1) s Trmicemi a v dnešní době je přerušena
vlečkou Teplárny (2), jsem posléze opustil. Cesta zalesněnou
výsypkou bývalého uhelného dolu mě zavedla ke Ždírnickému
potoku (3), kde jsem jako chlapec prožil nejedny dobrodružné
chvíle. Po proniknutí kopřivami zarostlou cestou jsem
pokračoval dále Majakovského a Tyršovou ulicí okolo hypermarketu
Globus (4) do Trmic. Slunce pralo jak ďas a za krátký
čas jsem přešel po Novém mostě (5) přes řeku Bílinu -
v těchto místech poměrně čistou - do Žižkovy ulice. Z
té mě čekalo - ulicí V návrší (6) - v pořadí sedmé stoupání
- do Hostovic (7). Odměnou mi byly fascinující výhledy
z ulice pojmenované jak jsem již řekl - ale s velkým V,
totiž Výhledy (8). Skutečně něco neobyčejného, překrásného.
Dálkové výhledy na samotné město a jeho okolí vás teprve
přesvědčí, jak nepředstavitelně krásnou polohu naše město
má. Kdo nevěří, ať tam běží... Pokračování příště
Karel Punčochář
(605-778 583, e-mail: karel.puncochar@email.cz)
