11. a 12. května figurovala v kalendáři oddílu SK Cyklotour a jeho příznivců pořádná porce. Na startu akce, která již svým názvem 'Krušnohorská porce' avizovala náročnou cyklistiku, stálo pouze 14 cyklistů - z toho 2 ženy. Předpověď počasí, jež nám informační media předkládala celý týden, se zhoršovala, a tak byl na startu téměř každý smířen s tím, že někde zmokneme. V počátečních km jsme se opět chtěli poklonit Milešovce, která trase dominovala a zdolání nás vždy obrazně katapultuje až k prvnímu bufetu, leč její vrchol byl tentokrát zahalen v mlze a nízké oblačnosti. Při pohybu západním směrem, napříč Českým středohořím, okolo Rané jsme před bufetem ve Břvanech byli na chvíli vystaveni prvním dešťovým kapkám. To je místo, kde začínáme kroutit hlavou nad třetím defektem. Ani zdaleka jim však není konec. Doupovské hory, k nimž jsme se přiblížili, nás vítají silným deštěm, před kterým nás zachraňují autobusové zastávky a římsy větších domů. S trochou sebezapření, ale s vidinou oběda pokračujeme v jízdě do Klášterce, aby se nám zdejší hotel Slavie stal azylovým domem pro přežití dalších přívalů deště. Tvrdě odmítám návrhy na možné zkrácení trasy s přespáním ve zdejším hotelu a po dvou hodinách pobytu, což pomalejší obsluze podniku vyhovovalo, se vydáváme k naplnění limitu 200 km západním směrem. Počasí nás za tuto odvahu odměnilo vyjasněním a místy i slunečním svitem. Vychutnáváme tak vzduch vyčištěný deštěm, přírodu zbarvenou všemi odstíny zelené a černý asfalt posetý barevnými květy, které srážel ještě před hodinou silný déšť. Pokračujeme přes Ostrov n. O., Hroznětín a Děpoltovice, stále pouze po úpatí Krušných hor, které nám pomalu otevírají svou náruč. Stoupání do Fojtova je toho prvním důkazem. Skupina se opět sjíždí v Nejdku u druhého bufetu, téma defekty je opět aktuální a zlí jazykové tvrdí, že Darek po 5. (!!) defektu učil kolo létat. Další úsek přes Jindřichovice a Oloví patří k náročným, ale také k nejhezčím. Málo kdo si v takovém prostředí uvědomí, že 10 km jižněji je za účelem zisku energetické suroviny do krajiny proveden těžký zářez. V posledních km se hůře orientujeme díky nepřesnému značení a kolem sedmé večer - ve Skalné - dnešní 200km etapu dojíždíme. Dosažený průměr 25,1 km/h v sobě skrývá převýšení cca 1500 m. Příjemné ubytování s výbornou kuchyní nám poskytuje dobrý základ na příští den. Na večerní obloze jsou vidět hvězdy, které předtím zářily při finálovém zápase Slovenských hokejistů, nicméně nedělní ráno je vlhké s nízkou oblačností. Celistvost skupiny narušuje hned v počátku další defekt a pak začíná hlavní porce. Po průjezdu Kraslicemi máme před sebou 60km úsek procházející obcemi Přebuz, Vysoká Pec a Horní Blatná založenými již ve 14. stol. v souvislosti s hornickou činností a těžbou rud. Dnes jsou tyto kouty Krušných hor místem rekreace a odpočinku. Jízda na kole svým způsobem do těchto aktivit zapadá i když na vzdálenosti 200 km jsou spíše na místě otázky typu 'Proč to děláš?' Tyto se objevují na silnici před vrcholem na Horní Blatnou. Asi kilometrový úsek přímého stoupání, který se před cyklistou objeví po průjezdu obcí, je skutečně demoralizující. Na další trase jsme pozdrženi právě probíhajícím závodem horských kol na Božím Daru, a tak sledujeme velmi početnou skupinou pestrých dresů a nejrůznější techniky. Závěr přejezdu Krušných hor nás přivádí na horizont nejvyšší - 1244 m vysoký Klínovec. Výše už žádná cesta nevede. Obloha, jež v tu dobu ještě držela dost vody, si odlehčuje a opět nám vrcholovou pouť s malou možností úkrytu znechucuje. Z Měděnce následuje 8 km sjezdu do údolí Ohře s rukama stále na brzdách. Překonání výšky 700 m na nepříliš dobré cestě je náročné i opačným směrem a dole jsme všichni pěkně rozklepaní. Obtížná 1. část etapy trochu posunula čas oběda, a tak pro zbytek volíme rychlou variantu po E13 přes Chomutov, Most a Bílinu, kde se vracíme na původní trasu a po 187 km se kolem 18. hod. sjíždíme v cílové restauraci Na Rychtě. Zdokumentované převýšení 2100 m je z celkového pohledu průměrné, ale skutečnost, že 4/5 jsme zdolali již na úvodních 80 km svědčí o tom, že nejedeme vždy nejlehčí cestou. Uspokojil nás i rychlostní průměr těsně pod 25 km/h, a tak pouze počet defektů, který nakonec stoupl až na 11 byl nebývale krutý. Účast je však důkazem všeobecné preference jednodenních akcí s kratší variantou. Aktuální informace o dalších akcích, na které Vás zveme, se objevují na inf. tabuli cyklistické prodejny Trisport v Londýnské ul.
      Mir. Konopásek