Tak jo,
    milí kolegáčkové: TAK JO! Jak chcete. Když vám mám ty úvodníky psát, tak teda gut! (Ovšem Jarkovský to nebude!) Upekli jste si to, tak si to taky sežerte! Já vám nedám nic lacino a i tak z toho budu mít kulový.
    Co taky psát do úvodníku květnového čísélka, že? - No co asi: Že pupence pučí a nikdo za nic neručí (licence Vodňanský a Skoumal), občas i kus modra shora vykoukne, smrže už rostou od konce března, špačci gruntujou v garsonkách, které na podzim opustili a když jsem tuhle přišel do kvelbu U Prazdroje, mohl jsem od dveří konečně zavolat na kamarády: 'Už jsem viděl první!' To je takový naše jarní heslo. Myslí se tím samozřejmě holka v triku bez podprdy. (Zaplaťpámbu za tuhle módu, už to ale trvá tak dlouho, že se každej rok na jaře znova bojím, aby to už někdo nezakázal nebo aby se to nějak podobně nepoonďalo... znáte tyhle trendy a zákonitosti... Jestli ne, koukněte se do Murphyho, tam to všechno je.)
    Napnelismus v redakci, minule ventilovaný, se mě netýká, neb jsem vstoupil do dění nejdříve posléze. Emoce mnou tím pádem necloumají.
Jestli můžu radit, jeďte taky občas na weekend do lesa - já jsem to stihl už o Velikonocích, vy máte ještě všelijaký svátky práce, příměří a věrozvěstů, tak to rozjeďte! Byliny a havěť vás uklidní a ne, abyste zamořovali krajinu spalinami! Jeďte vlakem nebo parníkem. Tam se dá spát, pochlastávat a v neposlední řadě se i seznámit.
    Takže to bychom měli to jaro... pupence - splněno, housátka, užovky - viz. havět, vejce jsem zapomněl, tak až teď... a co já vím!
Víte co? Dělejte si, co chcete! Ale hlavně mějte někoho hrozně moc rádi! Je to senzační!!
    JARDA PICHLÍK