5.
5. 99 - kóta 5.863 m n. m. - bezejmenný vrchol - Pravdou je,
že někde uprostřed výstupu k sedlu přestala drobná suť s kameny
zarostlými do mechů, po které se ideálně stoupalo a nahradilo
ji nekonečné suťové pole s metrovými balvany, naskládanými
na sebe tak, aby se všechny mohly při sebemenším doteku -
například boty - pohybovat. A čím výš, tím hůř. Pomalu nám
při trmácení se vzhůru hromadami labilních kamenných bloků
dochází, že jsme se dostali do situace, kde za jistých okolností
může být nebezpečné i nahlas dýchat. A my rozhodně nahlas
dýcháme. Jediná další cesta musí vést na hřeben, kde by eventuelně
na nás nemělo co spadnout. Vytraverzujeme na ostrý žulový
hřbet, bizardně složený z balvanů 1 - 5 metrů velkých a poskládaných
na sebe v naprosto nepochopitelných pozicích. Pod námi je
kolmá stěna a ledovec. Pohledem do sedla zjišťujeme, že na
náš vrchol vede skalní hřeben, spadající na odvrácenou stranu
mokrými a - z našeho pohledu - nebezpečnými plotnami. Máme
přeci oddechový den, a tak se rychle rozhodujeme, že raději
zdoláme vrchol vyšší, který je sice mnohem dál, ale vypadá
to, že cesta k němu je složená pouze z obrovských lokrů. Honzovi
se moc nechce ani tam a má pravdu, že jsme přece šli 'zkrzeva'
výhledy a těch je z hřebene přehršle, ale nakonec ho přemluvím.
A tak se škrábeme tou gigantickou sutí, balvany nám skřípou
pod nohama a v hlavě představy, co asi tak budeme dělat, až
nás některý ten rozzlobený lokr přimáčkne na jiný. V podstatě
lavírujeme v moři kamení a hledáme nějaký rozumný sestup…
a při té příležitosti neustále stoupáme. Závěrečných sto výškových
metrů jdeme nalehko a za chvíli jsme - udýchaní - na vrcholu.
Popravdě těsně pod vrcholem, protože ten se skládá z ostré
ledové pětimetrové špice. Stejně je ale všeobecně známo, že
na vrcholech sídlí bohové a my rozhodně nemáme proč je rozzlobit
a navíc chceme zůstat živí, což nám ledová vrcholová čepice
rozhodně nemůže zaručit. Jsme na Pik Little Kang Leyam kóta
5.863 m n. m. Honza má osobní výškový rekord, já výškový rekord
výpravy. Stejně jsme už ale zatraceně vysoko. Následují nezbytná
vrcholová fota, pořizuji si i fotku s maskotem od dcery, zatím
mi přinesl štěstí a snad v tom bude i pokračovat. Dan
