- Všímavému čtenáři únorového sloupku určitě neušla zmínka, že knihovnu navštívily významné osobnosti i v době zahajování výstav. Konkrétně jsme jmenovali 2. tajemníka izraelského velvyslanectví Orena Anolika, který přijel na vernisáž výstavy fotografií izraelské bioložky Shai Ginottové v r. 1999. Ta doba byla v historii knihovny výjimečná, protože v r. 1996 byla dokončena přístavba a do ní se přestěhovala ústřední půjčovna odborné literatury. V přízemí Wolfrumovy vily (V. Hradební 49) tak zůstaly volné prostory, které jsme začali využívat pro pořádání výstav. Ve spolupráci s Institutem výtvarné kultury (nyní Fakulta užitého umění a designu) jsme v nich během krátké doby instalovali Vozy Tatry Kopřivnice (i s velkou maketou auta), Současný japonský plakát či expozici Otto Rothmayer - připomenutí ušlechtilosti architektury. Začátkem r. 2000 jsme však přestěhovali do zmiňovaného interiéru čítárnu novin a časopisů z budovy v ul. W. Churchilla, abychom mohli zvětšit prostory půjčovny beletrie, a podobně jako před r. 1996 jsme se znovu museli potýkat s nedostatkem místa k pořádání výstav. Přesto se i do těchto zmenšených míst vešla např. putovní výstava ‘Psaním proti válce’ připomínající 30. výročí úmrtí spisovatelky Ingeborg Bachmannové. Loni nám ji zapůjčilo Ministerstvo zahraničních věcí Rakouské republiky. Ústečtí obyvatelé si na výstavy pořádané knihovnou zvykli a rádi je navštěvovali a navštěvují dodnes. Výstavu Ruské malířství 19. století připravenou v lednu a únoru 1953 si prohlédlo 1.800 osob. Knihovna byla v té době otevřena denně až do 21 hodin, což mnohým vyhovovalo. Ještě více návštěvníků (25 tisíc) bylo napočítáno na výstavě sovětské knihy a tisku v r. 1954. Aby ji mohlo zhlédnout tolik osob, uspořádala ji knihovna ve vestibulu kina Hraničář. Nejmasovější účast (přes 32 tisíc návštěvníků) jsme však zaznamenali o 18 let později, když jsme společně s nakladatelstvími Albatros a Mladé letá instalovali expozici Kniha všem - nejhezčí dětem. Podobně jako v l. 1988, 1989 a 1990, kdy jsme každoročně v březnu pořádali s Albatrosem výstavy ilustrací dětských knih ‘Nejhezčí dětem’, pronajali jsme si prostory výstavní síně B. Smetany. V neknihovních prostorách se konala i výstava knih A. P. Čechova v r. 1954 (nabídlo se Divadlo Z. Nejedlého) a o rozvoji knihovnictví v r. 1977 (panely s fotografiemi jsme instalovali v tehdejší Státní spořitelně). Pro stovky menších výstav se však muselo najít místo v přilehlých prostorách Wolfrumovy vily, kde jsme např. v r. 1956 vystavovali vedle sebe první vydání knih K. H. Máchy i prsť z jeho hrobu v Litoměřicích. (Ostatně myšlenku doplňovat výstavu knih i neknižními předměty jsme realizovali i loni v lidové knihovně, když jsme do vitrín ke knihám o trpaslících postavili sádrové trpaslíky - viz foto.) V poslední době se pravidelně pořádají před vchodem do čítárny novin a časopisů (oblíbené jsou výstavy prací žáků ZUŠ - výtvarného studia Zdeny Libigerové - viz foto z loňské vernisáže) ve V. Hradební 49, na stěnách vstupní haly v přístavbě (připomeňme si výstavu fotografií Zdeňka Ondruše v r. 2000 nebo Jiřího Řezníčka, světově uznávaného fotografa, spolupracujícího s časopisy Magazín KOKTEJL či Oceán, v r. 2003). Byl to právě on se svými fotografiemi a Libor Zavoral, fotograf ČTK s vystavovanou kolekcí v hale Weinmannovy vily v ul. W. Churchila 3, kteří uvedli do povědomí Ústečanů nově se rodící mezinárodní filmový festival Voda - moře - oceány (www.vodamoreoceany.cz). Halu vily Hanse Weinmanna si již fotografové pro své výstavy zvykli využívat. Dá se říci, že 5krát či 6krát do roka se kolekce různorodých témat vymění. V tomto měsíci můžete vidět na dřevěném ostění instalaci Radovana Šlégla - ‘Digisvět v mojí hlavě’. Pokud je výstava příliš rozsáhlá (jako např. kontroverzní Příběh sedláka Rajtera v r. 2003 fotografa Ibry Ibrahimoviče, který obdržel za fotografii z této výstavy cenu Czech Press Photo), vystaví se část exponátů v objektu ve V. Hradební a část ve vile v ulici W. Churchilla. Menším výstavám však stačí prostory v jedné či druhé budově. Zvažte proto sami, zda by vaše kresby, fotografie či keramické práce návštěvníky nezaujaly a pracovníkům knihovny se ozvěte. Možná že právě výstavka vašich prací bude patřit mezi ty pozoruhodné, o nichž se bude v období dalších 60ti let ústecké knihovny psát. (abr)