Kulturní měsíčník města Ústí nad Labem a jeho okolí
    NOVÉ ÚSTECKÉ PŘEHLEDY

    Jste návštěvník

Pravidelné rubriky
ZOO
 • úvodník
 • program - obsah
 • pozvánka do kina
 • bylo, je či bude...I.
 • bylo, je či bude...II.

 • primátoři
 • hvězdné okénko
 • zoo
 • březárna
 • káráme & chválíme
 • ústecké hospody
 • státní vědecká knihovna
 • demo recenze
 • naše soutěž
 • vaříme s jirkou
 • kontakty
 • odkazy

   

 

 

    Na pavilonu exotária si v prvním patře návštěvníci mohou všimnout expozic, kde žije zdánlivě několik druhů zvířat pohromadě. Jedná se o expozice s drápkatými opičkami (tamaríny a lvíčky), kteří obývají přední část expozice, kdežto zadní je oddělena na první pohled neviditelným sklem. Dojem je dokonalý, takže návštěvníci mnohdy na tento "fígl" ani nepřijdou. Přesto, že se v ZOO snaží umístit různé druhy pohromadě (jako příklad lze uvést přízemí exotária), někdy to zkrátka nejde. A to byl případ leguána kubánského, jehož ZOO dostala darem před několika měsíci od rodiny, která jej měla jako domácího mazlíčka, ale protože Pepa příliš vyrostl, chtěli mu zajistit dostatek prostoru pro spokojený život. Byl vypuštěn do prosklené jihoamerické ubikace, kde dosud bydleli lenochodi společně s párem chvostanů bělolících. Zpočátku to vypadalo nadějně. Pepa při prolézání své nové ubikace zůstal ležet na větvích, kde jeho krása vynikala. Vždyť měří i s ocasem okolo jednoho metru, má vysoký krční a hřbetní hřeben, nápadný hrdelní lalok a povrch jeho těla je díky šupinám velice výrazný. Po několika dnech si ale stále častěji zalézal do malé dutiny na boku ubikace, protože jej oba spolubydlící stresovali. Chovali se k němu velice neohleduplně, skákali přes něj a vyvstalo nebezpečí, že až se budou lenochodi přesunovat po větvích, mohou mu nechtěně svými dlouhými drápy ublížit. A tak byl Pepa přestěhován do ubikace za tamaríny, kteří na něj díky dělícímu sklu nemohou, takže je vše v pořádku.
       Ing. Věra Vrabcová

Archiv:



Copyright © 2001 KK & UKP'98