aneb Z POKLADNICE NAŠICH ČTENÁŘŮ

    Dříve než se pustím do dvou dopisů zaslaných do této rubriky, zmíním se o jednom velmi zajímavém telefonátu, se kterým se na nás obrátila p. Blanka Nováková. Žádala nás v něm o to, 'že by potřebovala, abychom vycházeli jako deník', aby si mohla každý den koupit dejme tomu 'čtvrteční NÚP' a podívat se kam má jít ve čtvrtek za kulturou či sportem. Tento naprosto úžasný nápad naší telefonistky je však naprosto nerealizovatelný, protože jestliže na měsíčníku pracujeme 3 (!) (a máme toho plný brejle), tak na deník bychom museli přijmout ještě dalších asi tak 50 lidí! A protože se do redakce vejdeme jen tak tak my tři, tak z toho důvodu zůstáváme nadále pouze měsíčníkem. Z prvního dopisu od p. Zena Syrového, žižkovského bluesového ouředníka, básníka a vynálezce, vynímáme pár filosofických úvah k zamyšlení: 'Dneska frčí vychcanost a připojení na internet. Mladí lidé nemusí mít v palici vůbec nic; stačí když se připojí kusem drátu. Pouze by si měli to seno v lebce vobčas votočit, aby se jim nezapařilo.' Pan Syrový dále pokračuje: 'V současné době se ze všeho nejméně obávám BSE a Temelína. Lid se potřebuje onanovat zástupnými problémy. Podle těch šílených kravin a sviňáren bych usuzoval, že lidstvo bylo již dávno latentně zachváceno BSE.' Dopis dále pokračuje v podobném duchu a proto jej zařazujeme do našeho 'Zlatého fondu' korespondence našich čtenářů. Druhý, 10,5 stránkový dopis nám poslala p. Marie Peterková z Ústí n. L.:
    Vážená redakce,
    pravidelně si kupuji Váš kulturní měsíčník Nové ústecké přehledy (NÚP). Jsem ráda, že vycházejí, protože o kultuře toho vychází velmi málo. Stále sleduji, co se v našem městě děje. Rozhodla jsem se Vám napsat. Některé Vaše informace se mi líbí a některé ne. Řeknete, tak už to bývá. Ale přesto bych Vám chtěla sdělit své poznatky, snad pomohou ke zlepšení úrovně NÚP. Věřím, že mi i odpovíte. Nevím, jestli si uvědomujete, že Váš měsíčník čte hlavně střední a starší generace. Já patřím mezi starší. A nesouhlasím s tím, jakým způsobem uvádíte některé programy. Nejdříve úvodník, podepsaný zkratkou J. B. Š. (nevím, jestli podle tiráže se jedná o pana J. B. Šerého?). Proč jsou některé myšlenky ironizované, vždyť novinář by měl být objektivní, nestranný a slušný. Nejedná se jistě o úvodník v humoristickém časopise. Chápu, že autor chce být vtipný, ale snad ne za každou cenu. Obsah na str. 1 mi vyhovuje, přehledně všechno uvádí, abecední řazení je také výborné. Jednotlivé programy pročítám velmi pozorně a řídím se jimi, proto si hlavně NÚP kupuji. A nyní mé další připomínky: v únorových NÚP jsem nenašla informaci o programu nakladatelství DIDEROT, které bylo v lednu otevřeno v Klíšské ulici a má svůj zajímavý program, uvádíte spoustu reklam (restaurací, obchodů. služeb apod.), ale nenašla jsem mezi nimi informaci např. o psím útulku na Severní Terase - byl by to velmi dobrý skutek pomoci tomuto zařízení a hlavně opuštěných pejsků by se možná Vaším přičiněním někdo ujal a oni by udělali radost svým novým pánům. Tato reklama by nebyla zřejmě placená. Také jsem nenašla informaci o FOKUSU, který sídlí v ulici v Zeleni na Střekově. Proč neseznámit čtenáře s několika knihkupectvími - jsou to také střediska kultury - např. bylo by zajímavé uvádět nejprodávanější knihy, autogramiády apod. Mladí lidé by se dověděli, na co se některá knihkupectví specializují, kde mohou jakou literaturu najít ke studiu, co je nového v knižní produkci. Další neobjektivnost jsem našla při čtení drobných informací na str. 32 - stejně tak nechápu, proč novináři zde použili nespisovné výrazy. Dostávám se do závěru - str. 40: Bylo, je či bude... to tak - opět uvádím, že pročítám podrobně, abych se dozvěděla, co se v Ústí i jinde děje. Dočetla jsem se o různých událostech, ale žádné podrobnosti např. o tom, že v Ústí je Klub přátel hudby - se sídlem v Národním domě, je tu už asi 19 let pod pečlivým vedením ing. Josefa Vlka a nyní i paní Mileny Halířové. A to je ono, co jsem uvedla už na začátku, že Vaše NÚP kupuje a čte také starší generace. V únoru má KPH zajímavý koncert Písně s loutnou (zpěv Jarmila Chaloupková a loutna Brian Wright - Anglie). Podrobnější informace k tomuto koncertu jsem se na vašich stránkách nikde nedočetla. Uvítala jsem informace o výročí a činnosti našeho muzea, o osobnostech našeho města od paní Heleny Borské, o začátcích skautingu, rozhovor s paní Věrou Páchovou. K Vašim soutěžím - že autorem opery Hry o Marii je Bohuslav Martinů se mi zdá příliš lehké, jako byste podceňovali své čtenáře. Článeček Nebyla to revoluce, byl to křen od autora pod značkou Achab - opět nebyl tento autor objektivní a vůbec celkově nepřesný a nezodpovědný.
    Na str. 51 bych uvítala soutěž úplně na jiné úrovni. Opět mi to připadá trapné. Nevím, co si mám o tom myslet. S rozhovorem pana Jana Buriana v rubrice RÁDIO...název této rubriky nechci ani komentovat, o ČT nesouhlasím. Je to věc názoru. Věřím, že je u nás svoboda slova - jinak by Váš měsíčník pravděpodobně už dávno neexistoval, já jsem vnímala akce v televizi úplně jinak. Jsem vděčna, že máme demokracii, úplně jinde se mají řešit tyto vnitřní problémy ČT a nezneužívat k tomu neobjektivně informované diváky. Dále bych se chtěla ještě vyjádřit k Vaší pravidelné rubrice 'Ústecké hospody'. Hodnocení restaurací a hospod by byl výborný nápad, něco podobného jsem pravidelně četla v Reflexu a Gastronomické revue, ale to by muselo mít naprosto jinou úroveň. Váš podepsaný autor 'Emilio' je ve svém hodnocení sprostý, hrubý a člověka až uráží číst jeho články. Už v loňském roce v některých číslech je přímo zoufalé, že texty čtou např. ženy nebo dokonce i děti. Čtenáři musí být z jeho výrazů, které používá, znechuceni. Rozhodně to nepatří do kulturního časopisu. I když jsem jen obyčejná žena, nemohu zůstat lhostejná k takovému novinářskému projevu. Některé věty tohoto autora mi připadají až zvrácené. Např. hodnocení irské restaurace, Billiards Clubu a dalších. Myslím si, že nad tímto musí mít zodpovědnost celá redakce. Tyto hrubé články nevyváží bohužel, i zajímavé informace, jak už jsem některé uvedla - mohu ještě doplnit - např. - informace o knize nevyjasněná úmrtí, přehled regionálních osobních výročí, nebo zajímavosti z ústecké ZOO. Jak už jsem v úvodu uvedla, i když má Váš měsíčník velmi vážné nedostatky, tak si myslím, že naše město potřebuje kulturní přehledy, ale na jiné úrovni. Chtěla bych se setkat se šéfredaktorem Vašeho měsíčníku, snad by mi vysvětlil počínání Vaší redakce. Snad Vám záleží na pověsti a úrovni, také si musíte uvědomit, že nevydáváte časopis jen pro malou skupinu, které takováto úroveň vyhovuje a která se hrubostmi baví, ale určitě si to nepřejí čtenáři. Závěrem svého dopisu bych chtěla zdůraznit, že opravdu očekávám zlepšení a konkrétní reakci na mé připomínky, ať písemně nebo při setkání s členy redakce. Takovou úroveň není možně lhostejně přecházet. Mgr. Marie Peterková, Tolstého 1191/14, 400 03 - Ústí n. L.
    Vážená paní Peterková,
    o tom, že nám velmi záleží na mínění našich čtenářů o úrovni NÚP se můžete přesvědčit už jenom z toho důvodu, že jsme Váš dopis otiskli úplně celý, a to i přes stále rostoucí absenci prostoru. Některé články pak musejí mít natolik zkondenzované písmo, že si ti nejvěrnější na ně pořídili lupu! I když by se procentuelně dal obsah Vašeho dopisu zařadit z 98% do rubriky 'Káráme' a zbytek, tedy necelá 2% do rubriky 'Chválíme', tak jsme za něj upřímně rádi. Je v něm tolik podnětů, že není bohužel možné (pro zmíněný nedostatek místa) na vše reagovat, a proto se velmi rádi s Vámi osobně setkáme. Navrhujeme jakousi schůzku na tripartitní úrovni, a to třeba i ve čtyřech, protože NÚP děláme tři. Přesto však se jen v krátkosti musím zmínit o některých Vašich úvahách. Budu-li mluvit za mou osobu, tedy jako tajemný J. B. Š., tak jsem už několikrát uvažoval o odchodu, a to právě z důvodu, jež uvádíte - 'být vtipný za každou cenu'. Ty moje trapnosti mi vytýká mnoho lidí, včetně kolegů z redakce, avšak zatím za mne nebyl nalezen vhodný ekvivalent. Jsem někdy arogantní a cynický, ale 'je to ve mně jako v koze' a já stále nevím, co s tím. Avšak každý časopis má tu výhodu, že se nějaké ty bláboly dají přeskakovat stejným způsobem, jako jste např. Vy hupsla ve svém hodnocení ze str. 1 na str. 32 atd. Víte, ono je daleko snadnější uvést např. 3 ústecká kina a 25 reklam a nic tím nezkazit, viz náš impotentně nekonkurenční časopis Kompas. A tak bych mohl nejen já, ale i moji dva kolegové reagovat donekonečna.
    Prosíme proto o zmíněnou schůzku s Vámi, navrhněte prosím den a čas, my se rádi přizpůsobíme, telefon do redakce je 560 20 81. Těšíme se na setkání s Vámi.
                  Za NÚP J. B. Šerý