¨ PROJEKT 100 - leden až březen, do kterého kina že to vlezem? První filmová událost a zároveň součást FEBIOfestu, PROJEKT 100, se v Ústí letos přesunula na samý okraj roku 2001, kde v sále DK chemiků běžela od pondělí 15. do pátku 26. ledna. V Biografu U Františka a Libušky (viz. program) se po 'dávkách' promítá dodnes. Do poslední sedačky zaplnil sál druhého jmenovaného ve své době skandální snímek režiséra B. Bertolucciho Poslední tango v Paříži, vyprávějící o vášnivém, svou živočišností zničujícím milostném poměru mezi starším Američanem (Marlon Brando) a mladičkou francouzskou (Maria Schneiderová). Dvojitý adept na Oscara 1972 směle potvrdil, že má i po letech co říci, stejně tak i většina dalších zařazených filmů; Allenova povídková hříčka Všechno, co jste chtěli vědět o sexu (1972), soudě podle kritiků, nejlepší film všech dob - Občan Kane (1941), Tarkovského existenciální sci-fi Solaris (72), muzikálová parodie The Rocky Horror Picture Show (75), nebo válečná satira od loni zesnulého režiséra S. Kubricka Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu (63). Přidáme-li k tomu svévolnou rekonstrukci jednoho čarodějnického procesu nazvanou Ďáblové (71), při jejíž projekci na MFF v Benátkách prý ženy omdlévaly hrůzou, poetickou hříčku Jiřího Suchého Nevěsta (70), kultovní psychologický thriller režiséra D. Lynche Modrý samet (86), snář japonského režiséra Sny Akiry Kurosawy (90) s 'rejžou' Martinem Scorsesem v jedné z epizodních rolí a absurdní komedii o falešném transportu Vlak života (98), která nabízí bezpočet kvalitních hlášek i připodobnění k Benigniho filmu Život je krásný , vyjde nám z toho vyvážená kolekce dvanácti filmových titulů z tzv. Králíkova seznamu (Jiří Králík, dramaturg P100, viz. foto). A bonbónek na závěr (tzv. bonus) v Biu U Libušky, se dočkáte i vítězného snímku ankety Zlatý fond světové kinematografie (!), Felliniho podobenství Silnice (54) s G. Masinovou v hlavní roli. Dobrou celuloidovou chuť Vám přeje dramaturg filmového okénka NÚP Emilio

¨ Blíží se KONOPNÝ VELETRH. Od 28. do 31. března 2001 se na výstavě Ekostyl v Českých Budějovicích podruhé v ČR na akci KONO-BUSINESS CZECH 2001 představí konopí nejen jako užitková rostlina. Bude ji zde prezentovat občanské sdružení KONOPA (c/o a info Moskevská ul. 1565/28, 400 01 Ústí nad Labem, www.konopa.cz e-mail. info@konopa.cz), které již dva roky usiluje o renesanci pěstování konopí v ČR a jeho využití v mnoha rozličných oblastech lidského života. Jak pro NÚP uvedla členka prezídia Konopy Kate Ducke, akce proběhne s dalšími odbornými výstavami Thermoklima, For Arch a Svět Elektro a nabídne mj. informace o legislativě pěstování technického konopí v ČR, sérii odborných přednášek a také možnost vlastní prezentace našich i zahraničních firem. Snowboard, pivko, kosmetika, potraviny, boty i oblečení, to vše a ještě spoustu jiných užitečných věcí totiž LZE vyrobit i z technického konopí. Druhý ročník akce 100 Kytek aneb pěstujte konopí beze strachu (možnost legálního pěstování technického konopí pro malopěstitele) bude samozřejmou součástí výstavy, jíž bude stát zato navštívit. Z kulturních akcí souvisejících by pak mělo dojít i na koncert kapely Orly W Blotie Europy s Bažim z Hot Dogu. A ten, doufejme, nezapomene přivézt ani svou kolekci konopného oblečení. Ledy se hnuly.
(eks) foto archiv

¨ V březnu se navždy rozloučíme s ruskou kosmickou stanicí Mir, která bude navedena do Tichého oceánu, tedy pokud se to soudruhům opět neporouchá. Na přiložené fotografii je tedy jeden z posledních záběrů na Mir, těsně před zákrytem o můj okap. Nezapomeňme se tedy v březnu důstojně rozžehnat se zaniknuvší kosmickou základnou a za možný přípitek navrhuji například: 'Mir je mrtev, ať žije ISS'. (neu)

¨ Radical Export Tour - Na únor a březen letošního roku připravila teplická promoterská skupina Radical Production putovní label-night s příznačným názvem Radical Export Tour. Celé turné je vlastně seriál deseti akcí v klubech po celé ČR. Na parties se vedle známé teplické techno dvojky Quickie - Mountain, příležitostně doplněné o residentní djs vybraných klubů (Majkl, Daho,THC a mnoho dalších) představí i design studio Ghetto2, jehož artefakty zdobí téměř každou 'radikální' party. Celý seriál vyvrcholí kde jinde než v Teplicích, kde rozvíří několikaměsíční hudební vakuum. Navíc jediná teplická akce není standardní klubovkou, proběhne totiž v gotickém kostele Bartholomeus za přítomnosti několika dalších hostů. K turné byla od 1. 2. spuštěna speciální flash webside (www.radical-production.cz), na které kromě přesných termínů a klubů naleznete i rozhovory s djs, fotografie, soutěže o volné vstupy atd. 2. 3. LIBEREC - Liquid, 3. 3. PLZEŇ El - Karmel, 9. 3. ÚSTÍ n. L. - Krček, 10. 3. JIHLAVA - Millenium FX, 16. 3. DĚČÍN - Pro-past, 17. 3. CHODOV - Big-hit, 23. 3. TEPLICE - kostel Bartholomeus (ales.burger@radical-production.cz)

¨ NANA ZORIN, Campostella, Nároďák. Nevím dost dobře, proč skvělé Campostelly maníků z Hero Zero Negro nabraly tak nečekaný taneční obrat, ale nelituji. Nejnověji zvou na Campostelu 30. března do Nároďáku, kde by to mohl být super odvaz. DJ Liquid, Orly W Blotie Europy, Underwear, ale především skvělá pódiová show objevu taneční scény Nany Zorin - toť pádný důvod, proč zvednout prdele z gaučů a barovejch stoliček a od počítačů a jít si krapet zakřepčit. NANA přijede s novým pohodovým a zvukově zajímavým albem 'Shooting Stars' a i tohle z nich dostali v Živlu č. 18: 'Problémy většiny lidí s taneční scénou spočívají v tom, že slyší abstraktní zvuky, ne kytaru, klasický zvuky, ale zvuky, za kterými si mohou představit co chtějí. Spousta lidí to nepřekousne. Mají pocit, že to je neživé. Když si něco vezmeš, nebo to posloucháš déle, najednou ti dojde, že to je jinak'. (eks) foto archiv

¨ Oznamujeme, že právě vychází publikace HUDEBNÍ UDÁLOSTI V ČESKÉ REPUBLICE 2001 v českém a anglickém znění přinášející přehled hudebních festivalů, soutěží, kurzů a konferencí, jejichž konání je plánováno na rok 2001, (případně i další léta, jde-li o akce s víceletými intervaly). Oblast vážné hudby je zpracována co nejúplněji, jinde jsou odkazy na specializovaná organizační a informační pracoviště. Publikaci v ceně 60 Kč si můžete koupit osobně, nebo si vyžádat její zaslání na fakturu či dobírku na adrese: Hudební informační středisko, Besední 3, 118 00 Praha1, tel: 02/57320 008 532-3, 573 124 22, fax: 02/573 174 24, e-mail: his@vol.cz

¨ V teplické restauraci 'U Fešáků' se čas od času konají vydařená vystoupení rozličných hudebních těles. V půli února tam vystoupil známý bluesman Martin Herbst se svojí kapelou a byla to panečku paráda. Takovéto koncerty napomáhají jednak zvyšovat návštěvnost restaurací i lidmi, kteří tam obvykle nechodí, zároveň zvyšují kulturní prestiž města. Budete-li mít zájem, příště bude tato kapela hrát v restauraci Steak House v Teplicích u Kamenných lázní 10. března t.r. Přijďte se podívat. (neu)

¨ Z ARCHIVU ČESKÉ FILHARMONIE - II. část besedy s hlavním archivářem ČF PhDr. Jaroslavem Holečkem u příležitosti '100 let České filharmonie' (st 14. 3. v 17.00 v Městském divadle - poř. Ústecká společnost pro umění). Ze setkání v dubnu '99 si všichni přítomní odnesli široký soubor informací o ČF, která poprvé předstoupila před veřejnost 4. ledna 1896. PhDr. J. Holeček velice poutavě hovořil o začátcích ČF, které byly často na hranici zachování její existence, o světové prestiži, jež ji řadí mezi nejlepší světové symfonické orchestry. Pochopitelně, že nevynechal umělce, kteří s filharmonií spolupracovali a spolupracují a nevyhnul se ani současnému životu ČF. Přes veliké vypravěčské umění a schopnosti pana Dr. Holečka sdělovat obrovské množství informací bylo jasné, že 1. beseda je ve skutečnosti pouze předehrou a výzvou k dalšímu pokračování. Tak vyznělo přání účastníků. Byl to vždy čas, jenž bránil v besedě pokračovat. Díky porozumění a ochotě Dr. Holečka se s ním setkáváme opět. Již první beseda ukázala, že jde o takové informace, které lze čerpat pouze ze stoletého archívu ČF a to ještě za předpokladu, že by nám přístup do archívu umožněn. Setkání je také ojedinělou příležitostí pro studenty i pedagogy a možností získat nové poznatky. Vít Skřivánek

¨ KRISTÝNA V ROUCHU METALOVÉM?! Spíš by se slušelo napsat 'Kristýna v rouchu beránčím' (vždyť také jméno kapelníka tohoto ústeckého hudebního souboru zní Jirka Beránek - viz. foto), neboť 'kikiní' muzika má blíže k folk-rock-doomu, než-li jakékoliv metalové odnoži. Jenže to by Jirka nesměl chytit tzv. druhý dech a nevrhnout se do víru ústeckého hudebního 'showbusinessu' s takovou vervou. - Věnuje se zvukařské práci, spolupořádá koncerty, založil si vedlejší projekt s názvem PENAMENTE…. V pátek 26. ledna si v klubu Axel střihla Kristýna koncert spolu s ústeckými death-blackovými Necrosorth a českolipskou úderkou Laniena Mentis mající na kontě novinku 'Shambles Of Mind/V.N.A.' (Tortuga Origin Rec., '00), do které jste se mohli začíst minule. Do Ústí dorazili 'Lanienťáci' poprvé, pro nemoc Davida však bohužel bez basy; zato s nasazením lepším, než je zachyceno na albu. Husto-dlouho-vlasý vokalista Radim řádil před nevelkým pódiem jak z řetězu utrženej, zbytek kapely, kytaristé Ludva a Jarda spolu s bicmanem Tomem, udržovali patřičně zběsilé tempo jak se sluší a patří. Info: http://lanienamentis.webspace.cz, 0604-115957 (Markéta). Následující Kristýna kapku přitvrdila na svém soundu, který v souč. době již zní více doomověji, jenže stále to jaksi není ono. Nicméně hezky se to poslouchá, jenom nehrát moc dlouho a nechtít posluchače uspat. V druhém bloku představil Jirka svůj nový projekt PENAMENTE, sestavený z několika členů Kristýny, dále vokalistky Lucie Špallové a basáka UDG, Karlose Opatrného. Došlo i na převzaté songy od kapely Left Hand Solution. Verdikt: Nezní to špatně, jenom to pořádně vypilovat. Finišující Necrosorth představuje náš Mini-profil ústeckých kapel, v kostce jen: Je znát, že na sobě kluci makaj a pokud do budoucna jejich nadšení a píle neopadne, vidím v nich slušnou oporu (nejen) ústeckýho tvrdě rockovýho podhoubí. Emilio

¨ První LETOŠNÍ ČÍSLO ČASOPISU TlachaPost (vychází třetím rokem při Gymnáziu Stavbařů) nabídlo mj. rozhovor s na škole studující reprezentantkou teamu Aerobic Junior Clubu Janou Kazříkovou, která se na Mistrovství světa v Maďarsku umístila na druhém místě, zmínil i nový opičí přírůstek ústecké Zoo, věnuje se novému zákonu O provozu na pozemních komunikacích a tradičně nabídl i nejrůznější soutěže. Kontakt: www.gym-ul.cz/tlachal/ a e-mail: casopis@gym-ul.cz
(eks)

¨ Letošní únorový ples rádia NORTH MUSIC měl i jeden tragický aspekt, o kterém se moc neví. Při konání této noblesní oslavy byl totiž na záchodcích nalezen umrlec. Smrt je nepříjemná součást života, může se stát v podstatě kdekomu, kdykoliv a kdekoliv, otázkou však zůstává, zda-li účinkování známé bojovnice proti komunismu Helenky Vondráčkové či čtyřprocentního Luneticu skon onoho jedince přece jen trochu neurychlilo. (neu)

¨ Veselé MIMINKO v ZOO (a HLAS navrch). Posledního ledna sice sněžilo, ale my stejně šli 'Za vysvědčení do Zoo'. Měl být lampiónový průvod, dětské soutěže, zpěvák Ivan Hlas i noční cvičení lachtanů, ale chřipka vše zrušila. Nicméně když už jsme s devítiměsíčním Kubou v kočárku stáli před branou Zoo, kde ještě nebyl, vešli jsme. Čilý lachtan se proháněl bazénem sníh-nesníh, opice v otevřených klecích si z té bílé nadílky evidentně nic nedělaly a když pak jedna taková čilá černá dostala od návštěvnice zahrady troškou sněhu do kožichu, Kubula měl druhé Vánoce. Kupodivu ho moc nenadchly pandy červené v pestrobarevných huňatých kožíšcích, které na nás koukaly z větví ve výběhu, ale giboni, to byly jiná. Vždy když se odrazili od skla a zase skočili zpět, náš prcek byl hotovej. A my s ním, resp. z něj. 'Takhle veselý miminko jsem v životě neviděla', okomentovala to nadšení Káťa z 2. A. Nebo C? A pak ještě pár hadů, pavouci, ještěrky a žabky, a už byl čas jít. Trochu mě sice mrzelo, že k rozhovoru nebyl k dispozici IVAN HLAS, ale doma jsem to 'napravil'. Jeho novým 20tipísničkovým výběrem hitů 'To nejlepší…' (Sony Music Bonton). Takže pár slov o něm: Ještě než (a vůbec-li) dojde na reedici Ivanova 2. LP 'Noční chodec', z něhož se na hity dostal song 'Tvůj stín se loudá' (a nedostalo skvělé 'Reggae pro křídlovku'), mohu vzpomínat. Na hit 'Šakalích let' 'Na kolena', kolem Vánoc aktuální coby song rebelů z ČT. 'A vaše saka vám posere pták!' pamatujete? Až na 'Ráno' s Hejmovou muzikou přitom Ivan všechny kousky psal sám. A dobře. Je tu rokenrol, blues 'Hanspaul City', latina, retro 'Taková kouzelná noc', reggae vyznání 'Pod oknem', stará vlna 'Trable s Kateřinou', odrhovačka 'Malagelo'… Deska je plná příběhů, výpovědí, pocitů, smutků i radostí chlapíka, který dost zažil. A zpíval-li už v r. 1986 'Začal nezřízeně pít, po nocích ruší noční klid, směšně tančí když ho ženy míjejí…' ('O starám kamarádovi'), díval se do zrcadla. Jó, Cimrmanovo 'Aby to bylo jako ze života…' se vším všudy. Kterou z nich by asi dětem v Zoo zahrál? (eks)

¨ KALEVALA - HUDEBNÍ EPOS O ŠESTI LIDECH. O ústecké hudební partičce KALEVALA padla větší zmínka v únorových Přehledech '00. Ale kdeže ty loňské sněhy jsou, od té doby přece jenom pár změn v kapele proběhlo, počítaje v to i natočení cédéčka 'Beat či nebeat?'. Původní sestava zůstala stejná, tedy: Jiří 'Máčala' Bělohubek - basa, zpěv, Pepa 'Pou' Hájek - zpěv, kytara (oba viz. foto), Vláďa 'Sloup' Čeřovský - sólo el. guitar, Martin 'Sany' Dvořáček - bicí a Soňa Ledvinová - tenor saxofon; jenom u mikrofonu ještě přibula Marcelka 'Kytička' Koutková. 'Povídání o ústecké kapele KALEVALA je třeba začít o několik let zpátky. Skupina vykrystalizovala z několika folkrockových seskupení (vesměs neúspěšných), ke kterým patřili např. ZKUSMO nebo BARUCHA...," říká kapelník Jirka ve svém 'bookletovém projevu' a dodává, že když jednoho dne přemýšleli o rozpadu kapely...: 'zahlédli jsme pod stolem botu. K té patřila nejen noha, ale i celý člověk - ležící, spící - a jakési blues mumlající. "To je on, to je on", buráceli jsme všichni radostí. Jmenoval se Pepa. Umyli jsme ho, učesali, abecedu naučili a dokonce i kytaru se držet naučil...' 17ti skladbový kotouček 'Beat či nebeat' pořídili v klubu Axel ve dnech 26. 2. - 22. 4. 00 za zvukové režie Honzy 'Kuřete' Veselého a 'při nahrávání nebylo použito syntezátorů ani alkoholu'. Kapelní news hovoří o již se rýsujícím demo-CD s +- 14ti záseky, které budou vybrány z obou předešlých nahrávek; deska pravděpodobně ponese název 'Sem tam nějaký to blues'. KALEVALU jste mohli vyposlechnout v Axelu, Kladívku, kde v úterý 30. ledna také vzniklo toto povídání, na Žumpě, či kdysi v Apollu…Za svou 'základnu' však považují VŠ bar na Klíši - na ústeckém UJEPu také všichni, krom bubeníka, studují. No, a co že to vůbec hrají? Zkratkou napsáno BB, více jistě prozradí rádi na svém příštím koncertě. Kontakt: Jirka Bělohubek, 0604-956 991, e-mail: kalevala@post.cz
Emilio

¨ FEBIOFEST - V ÚSTÍ POTŘETÍ A NAPOSLED?! Nerad bych tímto článkem vypouštěl do 'světa' nějaké nezaručené zprávy, jenže asi nebude jen tak samou sebou, že se v rozhovoru jednoho kolegy z MF Dnes, ředitel celé mezinárodní přehlídky filmu, televize a videa, pan Fero Fenič, zmínil o jejím letošním konání na území města Ústí nad Labem jako o posledním vůbec. Hlavním důvodem je prý nedostatečná divácká návštěvnost některých představení a zároveň touha okolních měst (např. Teplice) dostat FEBIO k sobě. No uvidíme, jen doufám, že zůstane vše při starém a pan Fenič neochudí naše, již takhle dost ochuzené, město o neoddiskutovatelný článek každoročního zkulturnění. Průměrná návštěvnost jednotlivých představení byla cca 150 diváků a vedoucí kina DKch, pan Milan Moravec, se o uplynulém ročníku vyjádřil jako o, co se týče úrovně filmů, lepším než loni. Tedy: FEBIOFEST 2001 proběhl v kině Domu kultury chemiků od úterý 6. do pátku 9. února a nabídl dohromady osm nových snímků z produkce USA (Na pokraji slávy, Podezření, Bratříčku, kde jsi?) Francie, Belgie, Lucemburska a Švýcarska (koprodukční Pornografický vztah), Dánska (V Číně jedí psy), Německa a Gruzie (Léto ztracených polibků), SR (Krajinka) a ČR a jednoho česko-anglického (Otesánek). Právě posledně jmenovaný celý festival zahajoval a při té příležitosti, ostatně jako každý rok, zavítal na pódium kinosálu DKCH diváky pozdravit F. Fenič, který si k sobě při letošní příležitosti přizval animátora tohoto filmu, M. Kubláka. Představitelé obou hlavních rolí, Jan Hartl a Veronika Žilková, prý byli zaneprázdněni hraním na divadelních prknech a časový harmonogram pana režiséra Švankmajera hovořil ve smyslu návštěvy zahraničí. Po divácky dobře přijatém promítání, kteří přítomní na závěr ocenili potleskem se někteří přesunuli do horních prostor DK k malému rautíku za doprovodu pianisty Emila Zámečníka (zdravíme jmenovce a bývalého profesora na SŠ) a jistého pana bubeníka. A vzhledem k tomu, že rozhovor s Fero Feničem jsme přinesli loni, vrhli jsme s přítomným kolegou Strnadem na pokec s přítomným animátorem, pro něhož byla zastávka v Ústí v rámci FEBIOfestu prý úplně první. Obstojně jsme probrali práce na filmu, výběr hlavního hrdiny této černé komedie, či, chcete-li, surrealistického hororu, tj. onoho kusu dřeva zvaného Otesánek. Ze zbylých promítání mému čtyřokému hledí neunikl povedený hudební snímek o fiktivní rockové kapele Stillwater - Na pokraji slávy, Šulíkova nádherně natočená a výborně herecky obsazená Krajinka, tak trochu zvláštní Pornografický vztah, od kterého zřejmě polovina z přítomných diváků čekala celovečerní 'péčko', než spíše citově laděnou podívanou a 'hořce úsměvný kaleidoskop vzdáleně připomínající Felliniho alegorii Amarcord' - Léto ztracených polibků. Zbylé filmíky mi bohužel utekly, ale jak pevně doufám, Vám nikoliv. A ani by neměly, protože pak se klidně může stát, že příští rok už Ústí nebude mít žádný FEBIOFEST a sebe samo tím ochudí o jednu ze stěžejních filmových událostí posledních osmi let. Emilio

¨ OTESÁNEK 2000: Krev, sajrajt a suky. 'Dřevo se vybíralo od 30 km na sever od Slaného až po Šumavu. Celé dny jsme třeba s kolegou jezdili kolem Slaného a Kladna a strom od stromu hledali jednotlivé fáze suků, potřebné pro otevírání pusy', vzpomíná druhý animátor Otesánka Martin Kublák. Důležitou součástí nového snímku Jana Švankmajera je i několik hororových scén. Stříká během nich krev, vzduchem létá obsah útrob obětí a divák si 'přijde na své' i při pohledu na ohlodanou kostru psa či člověka. 'Ta kostra byla králičí, plus fláky masa a krev, kterou nám vozili z jatek. Pošťák to samé, to byla umělohmotná kostra, jen jsme ji opatlali sádlem, krví, masem… Kvůli pozření a vyvrhnutí sociální pracovnice jsme dveře natočili v pětačtyřicetistupňovém úhlu, aby po nich vnitřnosti spíš sjížděly. My stáli za dveřmi, ruce plné vnitřností a prostě jsme to házeli na dveře. Byla to hotová jatka', prozrazuje animátor, a dodává: 'Když točíte film s Janem Švankmajerem, pořád jste od nějakýho sajrajtu'. A jak se tvářila Veronika Žilková na požadavek scénáře kojit oživlý pařízek? Prý 'To ňadro nebylo její, ale jedné takové… Šlo přitom o dost složitou scénu, takže se jako jediná z celého filmu musela naanimovat počítačově.' (eks, emi) foto Radek Strnad

¨ TĚŽKOODĚNCI PRIMAL FEAR A CHILDREN OF BODOM ZASÁHLI AKROPOLIS! '666 - The Number Of The Beast', zpívá se v stejnojmenné skladbě anglické kovové legendy Iron Maiden. Ačkoliv ti Prahu již párkrát navštívili, naše březnové metalové okénko bude pojednávat o koncertu skupin Sacred Steel, Children Of Bodom a Primal Fear z úterý 13. února v pražském Paláci Akropolis. Posledně jmenovaní vystoupili v samém závěru večera jakožto hvězdy, které přijely do Čech představil novinkový titul 'Nuclear Fire', ovšem do role zahřívačů pasovaní skandinávští melodici Children Of Bodom byli, soudě také podle ohlasu přítomných, teprve těmi pravými stars. Nejenže jejich hudba má na metalovém poli roku 2001 skutečně co říci ('dětem' se daří kloubit snad všechny kovové styly s takovou razancí a nasazením, že snad i tomu největšímu odpůrci této hudební odnože musí bejt do skoku), ale zároveň má i své místo a význam. To už se ovšem nedá říct o německém heavy metalovém spolku Primal Fear, který těžce průhledně vykrádá odkazy takových kovotepců, jako např. Judas Priest či Accept. Vůbec zpěvák Ralf Scheepers až moc okatě připomíná 'Jidášovic' Halforda - holohlavým zjevem, hlasovými linkami apod. A nechat si přes půl ramene vytetovat znak Primal Fear, orla, - abys toho panáčku za pár let nelitoval... Slovy herce J. Kodeta z divácky úspěšných Pelíšků - 'Dávám bolševikovi rok!' - já dávám Primal Fear tak dva, tři, pak už snad dostanou rozum a tuhle klišovitou 'kopírku' rozpustěj, nebo začnou hrát něco trochu jinýho. Jak výstižná jsou slova přítomného T. Eislera: 'Tak jsme se vrátili zpátky do roku 1980...' A první předkapela Sacred Steel? Slovy Jiřího Šembery z pražského kulturního plátku 14: 'O Sacred Steel platí téměř to samé co o Primal Fear, akorát hrají o třídu níž. Klíšé až za hrob.' A kdeže ta textová náplň!, jíž např. tvoří slova - oheň, ocel, kov, válečník, král, nepřítel, zabít, odvaha, sláva, vítězství... - Nezpívali o tomhle již v 80tých letech metaloví klasici Manowar a nešlo (nejde) jim to snad nejlíp? Ovšem to, co se svou partičkou Children Of Bodom předvedl jejich předák, kytarista a zpěvák Alex Laiha, skutečně za slova chvály stojí. Přibližně půlhodinový set nadupaný peckami z desek 'Lake Bodom' (1998), novinkové 'Follow The Reaper' a předloňské celosvětové bomby 'Hatebreeder', snad všem vynahradil předchozí a pozdější utrpení z pera zastydlých muzikantů. 'Děti od bodomského jezera' se tedy stali nekorunovanými hvězdami večera, ovšem nebetyčným způsobem pasovaných do role 'pouhé' předkapely. Metal drát, jak já se těšim na jejich samostatnej koncert!!!
Text a foto: Emilio a T. Eisler

¨ ABRAXAS neztrácí DECH. V úterý 13. 2. 2001 se poprvé v Ústí v restauraci Doma představila legenda českého rocku, čtyřka Abraxas. Skupina byla ve velmi dobrém rozpoložení a zahrála většinu kousků z aktuální desky 'Rituál' (Sony Music Bonton, 2000) včetně jejího prvního hitu 'Karel drogy nebere' s citátem Karla Gotta. Nechyběly ale ani tvrdší kousky z předchozích alb, zejména z combackového 'Sado-Maso' (1996). Kapelu neodradilo ani menší množství posluchačů a předvedla hudebně rozmanitý a technicky perfektní výkon, zpestřený nápaditými vizuálními efekty. Jejich 'Rituál' sice dost zní ve stylu dnes tak módního funky, ale Monkey Business z nich prý určitě nikdy nebudou. Ostatně, stejnému stylu se věnovali už v půli 80. let. Taneční kreace zpěváka Mirka Imricha, vtipné převleky, masky, ohně a stroboskopy činily z koncertu zajímavou show. Střílel na vás už někdo ohňostroj z kytary? Být větší pamětník, řekl bych, že to Abraxas 'rozjeli jak za mlada'.
Bigles, foto: archiv TlachaPostu