TRMICE - O primitivní a riskantní těžbě uhlí kolem Trmic v r. 1800 se hovoří v historických análech města. Autorem byl Václav Hanke. R. 1840 vedly Trmice v počtu šachet, měly jich 40. První uhelný velkodůl vznikl v Trmicích na počátku čtyřicátých let 19. stol. Šachta Adolf, patřící hraběti Nosticovi, byla sice založena už v r. 1800, ale teprve po 40ti letech primitivního dolování se upustilo od těžby rumpálem a důl byl zmechanizován. R. 1856 zde byla postavena těžní klec, první v severních Čechách.
Podle revírního úřadu v Teplicích bylo 1842 na území Trmic 59 šachet na hnědé a kamenné uhlí (docházelo k omylům a špatnému rozlišování). Trmické panstvo vlastnilo 12 šachet. V r. 1856 byly kolem Trmic otvírány další šachty. Velkým problémem bývalo odvětrávání a osvětlování. K tomu se používaly různé způsoby i materiály. Často docházelo ke vznícení. Ale největším problémem všude bylo odvodňování slojí. Používaly se ruční pumpy, větrné motory apod. Rok 1857 znamenal pro Trmice další primát: zahájení provozu prvního parního těžebního stroje na Arnold-Schacht hraběte Nostice. Sice je kdesi poznámka, že jako první si parní stroj na Ústecku v r. 1840 opatřil těžař Bienegräber ve Skoroticích, ale to jméno ani místo nešlo ověřit.
R. 1858 byl otevřen hlubinný důl Alžběta (Elisabeth). Horníci pracovali i ve 12ti okolních dolech a ročně těžili kolem 100 tisíc tun uhlí. Bylo k Labi na čluny tradičně přepravováno koňskými potahy. Přepravu zrychlila ústecko-teplická dráha (ÚTD) - Aussig-Teplitzer-Eisenbahn - A.T.E. budovaná od r. 1856 do 1858 a tzv. 'bělská' (1874).
Rovněž okolní textilky zvyšovaly požadavky na uhlí. To si vynutilo stavbu odbočky silnice z Varvažova na okraji hnědouhelné pánve do Děčína, dál do povodí Ploučnice a nakonec i stavbu řetězového mostu přes Labe na pokraji Děčína v roce 1853.
Nosticovský nový hlubinný důl Alžběta (1858) začal průmyslovým způsobem těžby a zabral mnoho starších zaniklých šachet. 40 m hluboký důl se slojí o mocnosti až 13 m byl po r. 1945 přejmenován na 5. květen. Hlubinnou těžbu ukončil r. 1956, od r. 1949 do 1967 těžil povrchově s průměrnou roční kapacitou kolem 300 tisíc tun uhlí. Původní důl je pro současníky zajímavý tím, že jeho chodby vedou i pod teplárnou Trmice. Helena Borská

Foto: Mapa z roku 1910 - okolí Chabařovic (záběr od Lochočic přes Roudníky a Zalužany, Chabařovice, Hrbovice a Předlice)