60 LET USTECKÉ KNIHOVNY (1945 - 2005) -
NÁVŠTĚVY SLAVNÝCH V ÚSTECKÉ KNIHOVNĚ
-
V lednovém čísle Nových ústeckých přehledů jsme si všímali podpisů a věnování vepsaných slavnými osobnostmi do knih, které knihovna vlastní. Ne všichni slavní, kteří do knihovny zavítali během 60ti let její existence, však byli spisovateli, básníky či výtvarníky. Jiní sice jimi byli, ale autogramiáda nebyla na programu jejich návštěvy, a tak se o nich dozvídáme jen z dobového tisku. To je i případ české spisovatelky Marie Pujmanové, autorky románové trilogie Lidé na křižovatce, Život proti smrti a Hra s ohněm, která se čtenáři v ústecké knihovně besedovala v r. 1950, nebo herečky Julie Charvátové, recitovala tu básně o 10 let později. Z uvedených letopočtů vyplývá, že kulturní akce v knihovně pořádané mají dlouholetou tradici a že jejich účastníci viděli na vlastní oči řadu významných osob: r. 1954 spisovatele Josefa Sekeru, když s nimi besedoval o životě cikánů, či v r. 1959 univerzitního profesora Hugo Siebenscheina, když přednášel o J. W. Goetheovi v Čechách. Někteří slavní přijeli jen jednou - jako básník František Hrubín (1966) či herečka Jiřina Švorcová (1975), jiní se sem vraceli častokrát. A nebyli to jen spisovatelé, jako např. autorka detektivek Anna Sedlmayerová či ‘soudničkář’ Arnošt Herman, kteří měli bydliště v našem městě a do knihovny to měli jen kousek. Několikrát si se čtenáři vyprávěl autor Honzíkovy cesty Bohumil Říha, básníci Jiří Šotola a Karel Šiktanc či autor románu Spalovač mrtvol Ladislav Fuks, kteří dorazili z Prahy nebo Brna. V knihovně se jim zřejmě líbilo, a proto se sem rádi vraceli. To potvrzuje i pamětní kniha, kam r. 1967 napsal dosud nedoceněný autor Birlibána Eduard Petiška: ‘Moc se mi u Vás líbilo a jestli bylo Vašim čtenářům tak dobře se mnou jako mně s nimi, pak jsem spokojený - a to je slovo, které užívám velmi a velmi vzácně.’ Ostatně když r. 2003 přijel Ludvík Vaculík (na snímku), vzpomněl si, že s ústeckými čtenáři besedoval v dnes již neexistující pobočce na Červeném vrchu před dávnými 40 roky! Nejezdili ale jen čeští spisovatelé. R. 1961 tu přednášel své básně Němec Reiner Kunze, 1978 besedovali spisovatelé Tichonov a Nikiforov z ruského družebního města Vladimiru a po přestěhování Britského centra do knihovny se návštěvy britských umělců v budově v ul. W. Churchilla staly pravidlem. Za mnohé si připomeňme aspoň vystoupení spisovatelky tmavé pleti Bernardine Everisto v přednáškovém sále (2002) a britského baviče a básníka Levi Tafariho (2003). Návštěvám se však nevyhýbaly ani osobnosti politického a veřejného života. Prezidenta ani velvyslance jsme sice v našich prostorách dosud nevítali, ale mnozí ministři, primátoři, senátoři i poslanci několik hodin v knihovně strávili. Z ministrů kultury to byl Milan Klusák (1973) a Pavel Tigrid v r. 1996 (na snímku M. Pihrtové), z ústeckých primátorů pak Jan Schmidt, Josef Jílek, Miroslav Pátek i současný Petr Gandalovič. V r. 2002 si cestu naplánoval i rumunský velvyslanec, ale na ústeckém magistrátu se zdržel a návštěvu knihovny musel odříci. Zato kulturní atašé kubánského velvyslanectví si program lépe zorganizoval a v knihovně chvíli pobyl (1977). O 22 let později přijel do Ústí 2. tajemník izraelského velvyslanectví Oren Anolik, aby v budově ve Velké Hradební (49) zahájil výstavu fotografií Shai Ginottové. Knihovnu často navštěvovali - jak jinak - i významní knihovníci. Příležitost zúčastnit se oslav 50 let knihovny v r. 1995 a slavnostního otevření přístavby (1996) si nenechali ujít ředitelé největších knihoven v České republice vč. ředitele Národní knihovny (www.nkp.cz). Vzpomenout bychom měli i návštěvu ředitelky Evropského knihovnického byra (European Bureau for Library - www.eblida.org) Barbary R. Schleihagen r. 1996 či Sylvy Šimsové, české knihovnice žijící ve Velké Británii již přes 50 let (1999). Zatímco jejich návštěvy trvaly jen několik hodin, americký odborný konzultant z Národní lékařské knihovny (National Library of Medicine - www.nlm.nih.gov) a z Kongresové knihovny (Library of Congress - www.loc.gov) Joe Pagano zde strávil 4 měsíce. Byl totiž v r. 1977 vyslán Americkou knihovnickou společností (American Library Association - www.ala.org), aby nám pomohl se zaváděním moderních technologií.
Až zase přijdete, pozorně se podívejte kolem sebe. Možná právě v tu chvíli společně s vámi navštívila ústeckou knihovnu další významná osobnost.
(abr)