ÚSTECKO
A UHLÍ - OD PRVOPOČÁTKU AŽ K UHLOBARONŮM XV.
OTOVICE - Z r. 1740 pocházejí první zprávy o udělení privilegia na dolování uhlí v Otovicích. Od poloviny 18. stol. i zde vznikaly malé jámy a šachtičky. Spotřeba a způsoby těžby jsou totožné, jako v okolí, zpočátku zejména na popel pro hnojení polí. Do r. 1789 se na hnědé uhlí nevztahoval podle platných horních zákonů panovnický regál. Uhlí tedy patřilo do výhradního vlastnictví místní vrchnosti. Ta ale neměla valný zájem a povolovala poddaným těžbu bez velkého omezování. Větší vrchnostenský zájem vznikl až koncem 18. stol. Josef II. se rozhodl uhlí spolu s vápencem, mramorem a stavebním kamenem zařadit do horního regálu. Stalo se tak dekretem dvorské kanceláře ze 6. 8. 1789. Pak přišlo přechodné zrušení regálu jako zasahování do práv šlechty a 16. 3. 1793 jeho opětné zařazení. Bylo to období složitého povolování, měření, zpoplatňování a dalších úředních akcí. Největší komplex dolů (v tehdejším měřítku) provozoval po r. 1830 v Otovicích hrabě Westphalen z Chlumce. Ještě ve 30tých letech začal uhlí prodávat do Saska. Přispěl na novou silnici z Teplic přes Roudníky, Otovice a Tuchomyšl do Ústí n. L. pro koňské povozy. V Ústí se uhlí překládalo do lodí. Německo mělo o naše uhlí stále zájem, bylo kvalitnější než německé, vyvážel ho i trmický Nostic. Otovice měly ještě jednu zvláštnost. Ve srovnání s Lochočicemi a Habřím ležely severněji, blíže dolům. Na druhé straně ležel westphalenský poplužní dvůr a vedle dvůr Rovný. 38 % obyvatel tvořily hornické rodiny, zbytek pracoval na statcích. PODHOŘÍ (Deutsch Neudörfel) - Koncem druhé světové války zde stály 53 domy s 249 obyvateli. Od té doby začal trvalý úbytek. Část obce byla zasažena postupem dolu Ant. Zápotocký (dříve Gustav II.) a bylo započato s postupnou likvidací obce. Od r. 1957 se Podhoří přestává považovat za samostatnou obec, stává se osadou Všebořic, ač zde při sčítání lidu r. 1970 žilo 198 obyvatel. Územní plán z r. 1983 předpokládal, že po ukončení povrchové těžby bude dokončena i likvidace obce a na jejím místě vzniknou nové průmyslové plochy města. V souladu s faktickým rozvojem krajského města a postupem lomové těžby uhlí byly provedeny další katastrální úpravy plánů r. 1976.
Helena Borská
Foto:
Mapa z roku 1910 - okolí Chabařovic (záběr od Lochočic přes Roudníky a Zalužany, Chabařovice, Hrbovice a Předlice)