CENTRKLÍČEM DOPRAVA
Podzimní cyklistické vyjížďky mají neopakovatelný půvab. Je-li den trochu prozářen sluncem, neznám kouzelnější pohled na přírodu, než je právě tato. Středohoří je k tomu svými oblastmi listnatých stromů předurčeno, a tak výjezd kterýmkoliv směrem přináší zaručený prožitek. Tělesnou teplotu je sice potřeba udržovat profilem tratě nebo důkladnější výbavou, žádná z těchto možností však není vzdálena pestré nabídce. Dobré podzimní oblečení se skutečně vyplatí, protože kdykoliv se středohoří spojí s cyklistikou, zapomínáme na suché prádlo. Na ukončení letošní sezóny nám vedoucí akce postavil trať s několika vrcholovými body pro zdolání, nebo vrcholnými prožitky při pohledu na okolí. O bezpečný začátek se postaral úsek skvělé cyklotrasy po pravém břehu Labe. Následovalo několik dalších kilometrů až do předměstí Děčína, kde odbočujeme na Lesnou. 450 výškových metrů, které bylo výživné zejména stoupáním do Rychnova nás dovádí k vysílači na Bukové hoře. Humboldtova skalní vyhlídka ve výšce 683 m n. m. je místo pro nádherné pohledy do Labského údolí, leč nad řekou se stále povaluje mlhavý opar a naše úsilí není odměněno. Snad příště. V místě nás překvapila i možnost lehkého občerstvení. Pokračujeme přes Verneřice do Lovečkovic a naší pozornosti neunikne nová, dobře viditelná rozhledna na nenápadném kopci Verneřické pahorkatiny. Víťova vyhlídka nám zde za dobré viditelnosti dává neskutečnou šanci dohledu od Klínovce na západě až po Sněžku na východě, jak prezentuje povedená pohlednice s výhledovými body. Stejná překážka, jako na předchozím vrcholu nám dovolila pouhých 10 km dokola, takže snad příště. Objetím skalnatého vrchu Kalich u Třebušína, jehož zdolání je tip spíše pro turisty jako další zajímavé místo pro výhled do širokého okolí, uzavíráme letošní trasu v oblíbené cykloštaci na Homoli. Zde posíleni vydatnou gulášovkou zamykáme centrklíčem otočkou doprava letošní sezónu. Kdo by chtěl jet mimo program, klíč je pod rohožkou, jinak ahoj v roce 2005.
M. Konopásek
KOLEM KÓTY 341
V poslední době diskutovaný Střížák nás v závěru sezóny láká už 17 let. Chodíme si sem v listopadu provětrat plíce při Běhu cyklistů. Svůj vztah k tomuto místu jsme zocelili před dvěma lety, kdy ještě vznikl nápad pořádat duatlon (viz NÚP 11/04). Akce má pevný kalendářní termín, a tak se stane, že nás 5km okruh občas překvapí. Před dvěma lety to bylo bílou stopou, letos pěkným blátem. V den závodu se ale vyjasnilo, a tak se běžcům, kteří nebyli soustředěni jenom na soupeře a čas, naskytl pěkný výhled na Krušnohorský hřeben od Rudného po Komáří vrch i středohoří s dominantní Milešovkou. Stará i rychle rostoucí nová průmyslová zóna na jižní straně mi však připomněla civilizační daň, kterou je třeba akceptovat, když nechceme chodit v kůži od medvěda a běhat bosí. Civilizovaný člověk ale žasne, kolik odpadu, sem do výšky 341 m n. m., je homo sapiens pocházející z Ústí nad Labem a okolí schopen navézt, roztrousit, odložit, vysypat, vyhodit, umístit, položit, odhodit. Osamělý milovník přírody by jej snad začal sbírat, kdyby neměl motivaci důstojného času (soupeři již mi dávno zmizeli) a sportovního výkonu. Příprava tratě a dobré organizační zázemí letos překvapivě nenašly odezvu v účasti, kterou zachraňovalo zdravé jádro padesátníků. Rohlíková numera a věnce, které vytvořily šikovné pekařské ruce však byly veselým vyvrcholením letošního ročníku. Ať již dopadnou aktivity kolem Eden Parku jakkoliv, neradi bychom se v budoucnu setkali na trati se stavebními stroji nebo při závodech museli čekat, až se nám na přechodu rozsvítí zelená. A letošní stupně vítězů: rohlík č. 1 - Pavel Nový, č. 2 - Milan Varchola, č.3 - Josef Růžička. Pletenkový věnec za nejlepší čas: Pavel Nový. Zdravíme obč. sdružení REST-ART (www.ctrlaltdel.cz) a zveme je k účasti na dalším ročníku. Chceme tu běhat ještě dlouho jako vy a podzim je na Střížáku jedinečný.
M. Konopásek
CENTRKLÍČEM DOPRAVA
KOLEM KÓTY 341
