V Krásném Březně, v Drážďanské ulici, mezi zastávkami ZOO a Cukrovar se nalézá nevelká, útulná hospůdka U tří koček. Její vchod je hnedle vedle (jak se nám to ale rýmuje) elektra. Když vejdete dovnitř, hned poznáte, že hospoda prošla v nedávné době rekonstrukcí a ještě nyní tak nějak září novotou. Místnost je obdélníkového charakteru, přibližně 5 metrů na 20 metrů, přičemž dveře jsou umístěny na kratší straně. Celé hospůdce vévodí výčep s pípou, situovaný naproti dveřím a vyvýšený jedním schůdkem, to aby pan hostinský měl co nejlepší rozhled. Ze svého 'velínu' se mu skýtá pohled do místnosti, jejíž stěny jsou natřeny oranžovou barvou, která v něm a i ve vás vyvolá pocit tepla a naprosté pohody, a opatřeny skromnou výzdobou, skládající se z reklam na různé kořalky. Kapacita jest 60 až 80 lidí. K příjemnému posezení vás vyzývá cca 12 různě velkých masivních dřevěných stolů. Jsou rozmístěny pravidelně, a to po obvodu obou delších stěn, čímž uprostřed vzniká ulička, kudy se roznáší lahodný a zlatavý mok, který je oním hnacím motorem většiny českého národa. Napravo ode dveří, nad jedním stolem, visí tabule, na kterou se dá psát lihovým fixem, slouží jako jídelní lístek. Tento se zde obvykle skládá asi z 25 jídel, a najdete tu jak klasiku v podobě guláše s pěti, tak i drobnější specialitky typu, kuřecí prsa po myslivecku a jiných. Prostě jídlo si tady vyberete. Navíc cena nepřesahuje 100 korun českých, což je u mě fakt solidní přístup k hladovým peněženkám jak dělníků, tak i rolníků či pracující inteligence. Jídlo vám přinesou samozřejmě na oválném talíři, a porce jsou monstrózní. Měl jsem s tím co dělat, a to sem docela jedlík - podle mýho. Navíc krmě byla chutná, a tak žádný námitky. Přirozeně, pokud nechceš jídlo, ale jenom něco takového jako brambůrci, nebo voříšci, nebo tyčky, tak všechno máme, co nemáme objednáme. Prostě hospoda po té, jak bych tak řekl, gastronomické stránce, dobře vybavená. Co se týče piva, potěším hlavně patrioty, neb se zde točí Zlatopramen 11° za 14 kaček a musí se přiznat, že o pivo je zde opravdu velice dobře postaráno. Kořalek tu mají taky přehršel, ikdyž nám drsňákům stačí ku spokojenosti Tuzemák, ale i nealko se najde, a sice v tej velkej lednici za pípou. Ačkoliv se v hospodě kouří, a řekl bych, že celkem dost, není tu nijak zahuleno. O to se starají 2 'mexický' (visící od stropu dolu, 4 listy jako vrtulník) větráky, co dokonale rozhánějí výfukový plyny tohoto nešvaru, zvaného kouření. Záchody si majitel nechal postavit napravo od dveří a vybavil je kompletním standardem přičemž navrch ještě přihodil čistotu. Myslím, že tento článeček jasně napověděl, že je nutné hospůdku navštívit, zvlášť když vám prozradím, že je tu velice příjemný personál a dokonce se tu i ledacos dozvíte. A ještě takovej minipříběh na závěr. Sedim si teda U tří koček a najednou vejde člověk, kterého skoro všichni důvěrně zdraví. Posadí se u stolu k výčepu, rozevře noviny, přijde číšník a rozsvítí lampičku, která je tam očividně přidělána jen kuli tomu pánovi. Usměju se. Když to pak vyprávim mýmu kámošovi, tak mi povidá: 'Ty vole, dyť to je můj táta!' No neni to hezký příběh? Johny Mistr