Rozhodně jedna z nejzajímavějších osobností v našem městě je paní Helena Borská. Chtěla bych Vám ji přiblížit. Zná město Ústí n. L. a jeho okolí jako málokterý Ústečan či Ústečanka. Z její tvůrčí činnosti spisovatelské rozhodně doporučuji k poznání brožuru 'Poznej místo, ve kterém žiješ'. Jsou to skutečně kouzelně, ale i prakticky uvedené toulky Ústím a okolím. Brožurku - rádkyni k turistickým poznávacím výletům si stále můžete opatřit např. v Městském muzeu v Ústí n. L. Má přílohu - mapu a 15 reprodukovaných kreseb pátera Joachima Preisse (1791 - 1869), který působil jako farář v Hřensku. Zaujaly ho sklaní útvary Hřenska a labské údolí od Děčína přes Ústí n. L. do Litoměřic. Umělecky ztvárnil tuto krajinu pomocí lavírované kresby tuší a tužkou, rudkou a křídou i akvarelem. Řada jeho kreseb byla zpracována na oceloryty. Jeho obrázky knížku velmi hezky doplňují. K 750. výročí povýšení Ústí n. L. na město vydal Národní dům další její dílo: 'Střípky z ústecké hudební minulosti'. Podnikové noviny 'My z chemie' do kterých píše H. Borská již pět let, vydají pravděpodobně ještě letos knížku 'Dějiny města a vesnic v okrese' - jsou to vlastně upravené historické vycházky městem a okolím. Dalším dílem, které vyjde také ještě letos, bude kniha, do které autorka shrnula uvádění osobností našeho města. Články vycházely postupně v Nových ústeckých přehledech (po zániku Kompasu). Seriál se nazýval 'Naše město, jeho primátoři a význačné osobnosti'. Záštitu nad vydáním převzal Magistrát města a redakce NÚP. 'Osobnosti' - od r. 1306 do úplné současnosti - připravila po podrobném a dlouholetém studiu. Byla to práce náročná a prováděná se vší pečlivostí. Studijních materiálů má plné notesy a desky. K této odborné práci se dostala před lety - asi v r. 1965, kdy začala docházet do Klubu historiků v nově otevřeném Domě kultury. Dodnes vzpomíná na první zadanou práci - byla to informace o místních spisovatelích, se kterými tehdy dělala během osobních setkávání rozhovory a v Klubu historiků pak přednesla. Zalíbilo se jí to, stejně jako postupné seznamování se s historií. Jak sama říká, regionální historií byla navždy polapena. Studovala v archivech, četla německé knihy, pořizovala si výpisky a zapisovala vyprávění pamětníků. Nejdříve vše ukládala do tzv. caris - bloků. Články s tímto zaměřením začala také psát do okresních novin (Sever, Průboj) a nyní do Ústeckého deníku. Tato činnost se jí stala životní zálibou. Měla radost, že mají ústečtí čtenáři zájem. Vždy ji to povzbudilo k další práci. V Nových ústeckých přehledech ji nyní začal - jak jste se mohli sami přesvědčit - vycházet seriál 'Ústecko a uhlí od prvopočátku až k uhlobaronům'. Opět pečlivě připravené informace z vlastní praxe a z archivních studií. Je to až neuvěřitelné, co všechno paní H. Borská stihla. A nyní seznámení s autorkou: H. Borská se narodila roku 1928 v Mnichově Hradišti. Neměla sourozence. Obchodní akademii v Mladé Boleslavi absolvovala vlastně na pokračování - protože náleží k 'válečné' generaci, maturovala až po válce. Mezi její záliby patří četba (od pohádek počínaje), kreslení, vlastivěda a také tělesná výchova. Sáňkovala, bruslila, jezdila na kole a lyžovala. Samozřejmě chodila do Sokola. Několik let zpívala v dětském pěveckém sboru a také hrála českou házenou. Za války, když byly školy zavřeny, byla totálně nasazena do textilní továrny v Mnichově Hradišti. Od října 1944 do května 1945 se skrývala doma, aby nemusela nastoupit jako pomocnice v kuchyni v německém štábu. Skončila válka - vedla skautský oddíl (pro myšlenky skautingu se nadchla) a dokončila studium. V r. 1946 přijela do Ústí a od té doby je stále zde. Pracovala v Severočeských tukových závodech jako úřednice. Zasáhly ji i změny v únoru 1948. Ve skautu na Bukově byla až do jeho prvního zrušení r. 1950. Skautského vedení se znovu ujala v r. 1968, kdy jen na krátkou dobu byla činnost opět obnovena (do r. 1970). • R. 1949 se poprvé provdala a vedle zaměstnání a zájmů se věnovala rodině a dětem. Nejdříve to byla dcera a pak ještě přibyli dva kluci. Celý život pracovala jako sekretářka ředitelů nebo náměstků. Např.: 17 let byla zaměstnána jako sekretářka ředitele Uhlozbytu. Své zkušenosti předávala 25 let v sekretářských kurzech při Domě kultury jako lektorka. Vedla také jejich kroniku. Vedením kroniky byla pověřena i v Uhlozbytu. Stále se věnovala skautingu. Byl opět obnoven v r. 1989. I zde vede kroniku. Je krajskou velitelkou a junáci ji znají pod přezdívkou 'Jitřenka'. S prvním manželem se rozešla a již 23 let žije s MUDr. Zdeňkem Borským. Mají společné zájmy a jen vážné zdravotní důvody jí zabraňují se dále věnovat sportu (hlavně lyžování), turistice a zahrádkářství. Manžel je předsedou pěších turistů v Klubu českých turistů v Chemičce v Ústí n. L. Pěší turistika byla jedna z hlavních společných zálib a také zahrádka v kolonii 'Konvalinkový vrch'. Zůstalo jí vedení Kroniky českých turistů a Kroniky zahrádkářů. Její činorodost je stále obdivuhodná. Můžeme se s ní i s jejím mužem setkat na přednáškách v Městském muzeu, na koncertech apod. Okouzlilo mě i prostředí, ve kterém manželé žijí - obrazy i jiné doplňky vypovídají o zajímavých setkáních i o řadě přátelství, které během společného života navázali. Jeden pro druhého má pochopení, některé zájmy mají společné (Klub přátel vážné hudby), poslech hudby klasického zaměření, televizní přírodovědné filmy apod. Paní Helena Borská nic nevzdala, při setkání vyprávěla o pěti dospělých dětech a devíti vnoučatech. Sice všichni žijí již samostatně, ale na setkání s nimi se vždy oba manželé těší. Většinu života se věnovala a stále věnuje zálibě v historii a sbírání materiálů. Je velkou znalkyní dějin, přírody, osudů lidí v našem městě a okolí. Nyní se můžeme těšit na dvě knihy, které mají brzy vyjít.        Mgr. Marie Peterková