¨  FILLOVKA V ZÁŘÍ A ŘÍJNU - Galerie Emila Filly přichystala po létě pro příznivce současného výtvarného umění estetickou smršť v podobě dvou lahůdek, které reagují na ty skutečně nejsoučasnější vizuální trendy. První se odehrávala v poměrně novém prostoru v přízemí druhé budovy FUUDu, v Galerii Raketa. Známý ústecký writer (tvůrce graffiti), který v poslední době dostává stále více oficiálních komerčních zakázek (např. výzdoba nízkoprahového centra v kláštěře sv. Vojtěcha) Sake33, připravil speciálně pro malou místnost galerie výstavu'GRAFF-I-TY?', sestávající z několika obrazů, jejichž estetika vychází z vizuálního kódu graffiti, fotografií posprejovaných objektů, dále portfolia s fotografiemi ze stříkání karlínské tramvaje, která slavnostně otevírá veřejnou dopravu v záplavami poškozené části Prahy a sketchbook (skicář) tagů (jednoduchých, obvykle 3písmenných podpisů writera) a throw-upů (komplikovanější podpisy). Celou instalaci ozdobně doplňují prostředky sprejerovy práce (prázdné nádoby od sprejů, ochranná maska apod.) a krátké video z letního festivalu 'Hip-hop kemp'. Součástí průniku Sakeho33 do veřejných prostor byla v září současně výstava jeho jiných prací v klubu a baru 'Circus'. Druhým počinem GEF, otevřeným návštěvníkům až do 11. října, je pod kurátorskou taktovkou Evy Mrázikové a Zbyňka Sedláčka výstava 'Obrazy' teplického rodáka, absolventa VŠUP v Praze Daniela Hanzlíka v 2. patře městského muzea. Představuje zde několik středních a velkých pláten, trojrozměrný objekt a digitální fotografie. Leitmotivem výstavy je umělecký posun neónového světlo, na které jsme zvyklí převážně z reklam nočních měst.
Jaroslav Balvín
¨  YMCA v Ústí n. L. byla vybrána Sdružením českých spotřebitelů, jako 'Regionální kontaktní místo' v Ústeckém kraji - VÁŽENÍ SPOTŘEBITELÉ … příznivá zpráva pro vás: v pondělí 15. 9. 03 vzniklo v Ústí n. L. Regionální kontaktní místo, především pro ty, kteří si nevíte rady s uplatněním reklamace na výrobek nebo službu. Informace a radu vám poskytneme a nabízíme prostřednictvím internetu na adrese: www.regio.cz/spotrebitel; stačí vstoupit do sekce 'Podání stížnosti/reklamace' a vyplnit formulář. Pokud nemáte přístup na internet, využijte služeb Regionálního kontaktního místa, které je umístěno ve středu města v sídle YMCA v Ústí n. L., Hradiště 4 - klášter sv. Vojtěcha. YMCA jako nevládní nezisková organizace je garantem nezávislosti v oblasti pomoci a poradenství pro občany, kteří si nevědí rady při řešeních svých spotřebitelských sporů. Projekt je realizován s dotační podporou Ministerstva průmyslu a obchodu, ve spolupráci s agenturou HOSOZ, s Unií sdružení agentur spotřebitelů USAS a s regionálními a místními subjekty. Pablo
¨  Trpaslíci mají kalendář - Americké nakladatelství Workman Publishing z New Yorku (www.workman.com) u příležitosti roku trpaslíka v Ústí n. L. v České republice ('The Year of the Gnome' by the city of Usti nad Labem - www.workman.com/catalog/pagemaker.cgi?0761129960) vydalo nástěnný kalendář pro r. 2004 s fotografiemi trpaslíků v krásné přírodě státu New York od fotografa Dietricha Gehringa (www.dietrichgehring.com). Muzeum města Ústí n. L. již s tímto fotografem domluvilo účast na výstavních projektech, které k roku trpaslíka připravuje. Václav Houfek (houfek@muzeumusti.cz)
¨  Od poloviny září a v průběhu října probíhá v budově Severočeské vědecké knihovny (Velká Hradební 49) fotografická výstava Ibry Ibrahimoviče 'Příběh seldáka Rajtera - od kolektivizace ke globalizaci' popisující dramatický příběh sedlácké rodiny Rajterů, kterým život změnila investice nadnárodní společnosti NEMAK v Havrani u Mostu. Ve středu 8. října od 18.00 proběhne VERNISÁŽ spolu s veřejnou debatou o kauze NEMAK. Veřejná diskuse bude začínat v 17.00. Obě akce se budou konat v lidové částí Severočeské vědecké knihovny (W. Churchilla 3). O projektu: Ve spolupráci s nadacemi REC - the Regional Environmental Center for Central and Eastern Europe, DANCEE - fond dánského ministerstva životního prostředí, Open Society Fund a Partnership a za podpory mediálních partnerů: Reflex, Respekt, Infoservis, Econnect, Nový prostor, Český rozhlas, Ekolist a dalších, vznikl unikátní projekt série výstav, které postupně proběhnou po celé České republice. O tématu: Výstava známého fotografa je pojata nikoli pouze jako 'triviální' obrazová sonda do života mosteckého sedláka, ale jako výpověď o závažných společenských změnách, které u nás, ale i ve světě právě probíhají. Zachycuje příběh rodiny Rajterů, která byla vyhnána ze svého statku na Moravě, poté co odmítli vstoupit do JZD. Usadili se proto v severních Čechách a znovu začali hospodařit. Třicet let žili za chemičkou (dnešní Chemopetrol Litvínov), sedlačit mohli pouze na zdevastované půdě mezi doly. V r. 1993 se vzchopili a odstěhovali se do poslední zemědělské oblasti v kraji. Tři generace Rajterů dnes na statku hospodaří. V r. 2000 však byla tato oblast vybrána jako vhodná lokalita pro stavbu závodu těžkého strojírenství nadnárodní společnosti NEMAK. Tam, kde Rajterovi pěstovali sladový ječmen, dnes roste továrna produkující rakovinotvorné dioxiny. O autorovi: Ibra Ibrahimovič (*1967) se světu české fotografie představil v r. 1993 seriálem černobílých fotografií 'Libkovice, svědomí severu', věnovaných bourané severočeské obci a zápasu tamních lidí o její záchranu. Snímky se sociální tématikou zůstaly těžištěm jeho práce i v následujících letech, kdy se prostřednictvím fotografie snažil zachytit 'zoufale krásnou' krajinu a prostředí severních Čech. Více informací o celém projektu naleznete na stránkách: www.sedlakjan.cz.
Pavel Franc (sedlakjan@ecn.cz)
¨  Říjnová, již typicky podzimní obloha - v říjnu již máme noci delší než dny a dále se prodlužují, což je sice fajn pro noční pozorování, pokud však odoláme zvětšujícímu se chladu, ale z hlediska běžného života to jistě není nic příjemného. Na konci října je Slunce nad obzorem již jen necelých 10 hodin. A i přes delší noci nenabízí tento měsíc mnoho zajímavých úkazů. Ještě stále je velmi nápadným objektem nyní již především večerní oblohy načervenalá planeta Mars (vrcholí nad jihem mezi 10tou a 11tou hod.) v souhvězdí Vodnáře, avšak již se rychle vzdaluje od Země a slábne. Mars má bohužel vzhledem ke geometrii oběžných drah tu nemilou vlastnost, že období jeho dobré viditelnosti s významným přiblížením k naší Zemi trvá pouhé 1 až 2 měsíce a pak již rychle slábne a stává se na obloze poměrně nenápadným objektem. Až po více než 2 letech se zase nápadně přiblíží k Zemi, odborněji se tomuto období říká, že je Mars v okolí opozice. Tak tedy až v pozdním podzimu roku 2005. Začátkem měsíce je ráno nízko nad východním obzorem vidět planeta Merkur, která však svojí jasnost ztrácí v záři vycházejícího Slunce a tak je pouhým okem pozorovatelná jen za dobrých povětrnostních podmínek (zejména dostatečně průzračná obloha nízko nad obzorem), a to nejlépe kolem šesté až půl sedmé. Ráno před rozedněním již také vystupuje vysoko nad jihovýchodní obzor jasná planeta Saturn (vychází již po 10té večer) v souhvězdí Blíženců a o něco výše než Merkur je nad východem vidět ještě jasnější planeta Jupiter v souhvězdí Lva, která vychází kolem 4té. Okolo 22. října bude mít maximum činnosti meteorický roj Orionidy, může být vidět až 25 meteorů za hodinu vyletujících zdánlivě z oblasti souhvězdí Orionu. Náš nejbližší soused Měsíc bude v úplňku 10. v 9 h a v novu 25. 10. Jak se pohybuje během svého oběhu kolem Země mezi hvězdami, můžeme podle něj rozeznat některé objekty. 14. ve 22 h bude necelých 7° severně od načervenalé hvězdy Aldebaran ze souhvězdí Býka a 21. 10. ve 3 h projde necelých 5° severně od hvězdy Regulus ze souhvězdí Lva a zároveň dojde k zajímavému úkazu, kdy zakryje o něco slabší hvězdu Éta ze stejného souhvězdí. Pozorovatelný bude výstup hvězdy zpoza západního (pravého) temného okraje, kde se hvězda znenadání objeví v čase kolem 3 h 20 m 45 s s nejistotou několika sekund pro oblast Ústecka. Měsíc bude jen nízko nad východním obzorem ve tvaru užšího srpku, jeho temný okraj by měl být patrný díky tzv. popelavému svitu (namodralý nádech temné strany Měsíce způsobený osvitem od naší Země. Objevení (výstup) hvězdy by mělo být dobře zřetelné již v malém dalekohledu (triedru) s několikanásobným zvětšením. Bohužel čas tohoto zajímavého úkazu asi není nejvhodnější. Přeji tedy všem aspoň občas jasnou oblohu, letos je v tomto smyslu počasí příznivé, negativně se to však projevuje suchem a nedostatkem vody.
Tomáš Janík (jazzer@centrum.cz)
¨  NADĚJE - ČESKÉ SKLO A PLAKÁTY Z LET 1557 - 1970 - ČESKÉ SKLO 1957 - 1970 - Česká skleněná plastika patří dnes ve světě k nejznámějším disciplínám českého výtvarného umění. Málokdo si však uvědomuje, že začátky tohoto v podstatě nového uměleckého oboru spadají do období z konce 50tých a 60tých let 20. století. Tehdy došlo zásluhou Prof. St. Libenského, J. Brychtové, manželů R. a M. Roubíčkových, J. Kotíka, P. Hlavy, M. Klingra, V. Ciglera, V. Kopeckého, J. Žertové, F. Víznera a řady dalších ke kvalitativně výraznému vzrůstu úrovně tehdejší sklářské tvorby. Po údobí politické izolace přišla epocha početných výstav českého skla po celém světě. Při těchto příležitostech se pozvolna začala prosazovat i autorsky vyhraněná tvorba, která zřetelně posunula hranice užitkových předmětů směrem k volné umělecké poloze. Připomenutí těchto začátků skleněné plastiky při současné výstavě je současně připomenutím atmosféry doby, která ovlivnila i další obory. ???ČESKÝ PLAKÁT 1957 - 1970 - Tak jako většina oblastí stylu a designu - výtvarnému umění, sklu, architektuře, odívání, nábytku, filmu, literatuře - vtiskly 50. a zvláště pak 60. léta plakátové tvorbě jedinečnou a neopakovatelnou podobu. Po době experimentů na sklonku 50tých let, kdy tvorbu grafiků na tomto poli začala ovlivňovat významná umělecká hnutí minulosti jako surrealismus, Bauhaus či abstrakcionismus, vykrystalizoval plakát v letech 60tých ve svébytnou, na pomezí umění balancující 'samonosnou' formu, uplatňující spojení silné vizuální myšlenky s obrazem a textem. V Československu nalezl tento trend živnou půdu především uvnitř uměleckých tvůrčích skupin, které vznikaly v rámci Svazu českých výtvarných umělců ve 2. polovině 50. let. České plakátové produkci 50tých a 60tých let dominoval, pomine-li politické agitky, plakát kulturní, který, vzhledem ke své funkci, umožňoval výtvarníkům 'beztrestně' reflektovat aktuální světové (tedy Západní) trendy, ať již to byl pop art či psychedelismus. To platí zejména a plakátu filmovém, jenž díky svému specifickému výrazu, blížícímu se v mnoha případech volné umělecké tvorbě, nejzřetelněji prezentoval výtvarné názory a cítění dané doby. Výstava Naděje - české sklo plakáty z let 1957 - 1970 je k vidění v Regionálním muzeu v Teplicích do 12. 10 . 03. Muzeum je otevřeno denně mimo pondělí 10 - 12 a 13 - 17 hod. info@muzeum-teplice.cz
¨  Německo-český projekt 'EUROPARK' - V prvním týdnu nového školního roku přijelo do Litvínova na Scholu Humanitas sedm účastníků programu XENOS a dvě studentky Technické univerzity v Chemnitz. Spolu se 7dmi studenty 3. ročníků rybníka Scholy Humanitas zpracovávají návrh obnovy a využití parku v okolí Pilařského rybníka. Začíná se tak realizovat návrh Partnerského spolku Litvínov. V blízké budoucnosti se v nově upraveném plenéru představí partnerská města - Olbernhau (Sasko) - Stadtbergen (Bavorsko) - Brie Comte Robert (Francie) - Bagnolo Mella (Itálie) ukázkami typické zeleně a symboly měst. V Litvínově tak vznikne 'EUROPARK'. Hlavním organizátorem a iniciátorem projektu je přeshraniční spolek 'Die Brücke - Most'. Studenti pod odborným vedením zahradního architekta zaměřují a inventarizují stávající zeleň, navrhují další možnosti ozelenění a využití jednotlivých zákoutí parku především pro děti. Součástí projektu není jenom práce na obnově parku, ale také řada dalších aktivit, zaměřených na poznávání regionu. Projektový tým tak navštívil město Most s jeho dominantou Hněvínem a přesunutý gotický kostel Nanebevzetí P. Marie, seznámil se s historií i současností Litvínova. Prohlídka Litvínova byla zakončena besedou se starostou a představiteli města. Studenty zajímaly především možnosti vyžití mládeže ve volném čase, sociální problematika a otázky životního prostředí města. Do programu je ještě zařazena návštěva památníku Terezín a hlavního města. Další společný workshop proběhne v listopadu v německém Pockau, sídle dalšího partnera projektu Krušnohorského vzdělávacího centra. S výsledky společné práce budou seznámena všechna partnerská města a především město Litvínov, kterému bude návrh předložen k realizaci. Projekt splňuje i další cíle: přeshraniční spolupráci, rozšiřování jazykových znalostí, poznávání sousedních regionů, navazování nových kontaktů a spolupráci škol s podobným zaměřením, kterými Schola Humanitas a Erzgebirgisches Bildungswerk v Pockau bezesporu jsou.
Za Partnerský spolek Litvínov Marie Svačinová,
Za Scholu Humanitas Vladimír Pacina
¨  ZA DIVADLEM MEZI DĚTI - jsem se vydal v sobotu 19. 4. do kulturního domu Corso (UL) díky činohernímu souboru Mladá scéna (www.volny.cz/mlada.scena). Představení se jmenovalo Mokrá říše, oficielní začátek mělo ve 14.00 a vstupné činilo solidních 40 Kč. Cítil jsem se poněkud divně, protože jen já jsem nepřišel s malou ratolestí a tušil jsem určité, podivující se pohledy na mou osobu ze strany přítomných rodičů, ale i dětí. Nejprve jedno, pak dvě a nakonec tři zazvonění dávaly tušit, že se blíží začátek představení. Co mě malinko překvapilo, bylo, když po upozornění, aby si všichni přítomní vypnuli mobilní telefony, krom rodičů sáhla do kapes po svých přístrojích i malá děcka. Opona se otevírá a malá holčička vedle mě upozorňuje tatínka, že... 'Ten kobelec, to je voda!' A bylo to tak. Celý děj se odehrával v blíže neurčených bažinách a močálech. Vše začalo zcela prozaicky, kdy se u studánky potkávají krásná (a to i ve skutečnosti) Verunka se švarným, ale ztraceným princem Vladanem. Samozřejmě, že se do sebe zamilovali a slibují si opětovnou schůzku na stejném místě. Druhá dějová linie se odehrává tamtéž. Setkávají se zde Vládkyně močálů, vládnoucí silou svého biče, a Pán z bažin, který má svou sílu skrytu v holi. Ty se do sebe bohužel nezamilují, a zde vzniká celý kámen úrazu, kdy se tato dvě monstra hádají, kdo je mocnější. Jen malá odbočka, monstra jsou ztvárněna tak přesvědčivě (i díky výborným zvukovým efektům), že jedna maminka musí odejít i s dítětem, jelikož to usedavě pláče. Ale zpátky. Na scénu se mezitím v nadcházejících obrazech dostávají další postavy, bratr Verunky - Tomáš a starší princ a bratr Vladana, David. Děj pak získává rychlý spád. Vládkyně močálů podlou lstí v převlečení za Verunku zláká Vladana do svých spárů, a Pán z bažin zase ve své druhé, hadí podobě zajímá Verunku, která ho následuje pod dojmem, že 'dobrotivý' had ví, kde ztracený Vladan je. Obě zlá monstra se poté setkávají, aby navzájem vyložila trumphy. Ztráty sourozenců si vcelku brzo všímají dobrotivý Tomáš i smíšek David, a po seznámení a krátké rozmluvě se z nich stávají přátelé. Rozhodují se, že se vydají ztracené hledat. To nezůstane bez odezvy u zmiňovaných monster. Bojem proti Davidovi s Tomášem chtějí dokázat, které z nich je mocnější. Na pomoc povolávají své a pro sebe tak typické spolubojovníky. Na scéně se tak objevují postupně netopýři, pijavice, krysy a vůbec podobné nestvůrky, výborně ztvárněné loutkohereckou sekcí souboru. Jak už to tak bývá, ponejprve se zdá, že hrdinní Tomáš a David nemají šanci. Vzájemnou pomocí však a společnými silami se jim nakonec podaří srazit Pána z bažin a Vládkyni močálů na kolena - a sice tak, že se nich stávají jen ošklivý had a přerostlá žába. Vladan a Verunka se tedy (hlavně díky odvaze sourozenců) opět setkávají a jejich společnému životu již nic nebrání. Klasická pohádka, ze které si mohou děti, ale i dospělí vzít příklad (to sou ale kecy sakra). Představení je zdařile prokládáno písničkami, podle mě naživo zpívanými, a také výbornými zvukovými a loutkovými triky. Co na závěr? Pro děti mohu představení, a nejen toto, ale zajisté i jiná v podání Mladé scény, jen a jen doporučit. Přísahám, přísahám! (uvádí 25. so 15.00 CORSO UL) Johny Mistr
¨  Vážení přátelé! Skupina iniciátorů kolem Gymnázia Teplice (www.gymtce.cz) chystá druhé odpoledne 'Proti občanské pasivitě', které navazuje na diskusi několika teplických studentů s náměstkem primátora statutárního města Teplice, panem Pavlem Šustáčkem. Podzimní téma celého seriálů zní 'Teplice - město svobodného pohybu (?!)' a dotýká se tedy dopravy v nejširším slova smyslu. Programu, který vyvrcholí závěrečnou diskusí a možná i vznikem dokumentu, jenž by mohl být v této oblasti jakýmsi vodítkem pro činnost jak orgánů státní správy, tak občanských iniciativ, se zúčastní zainteresovaní úředníci, občané z neziskového sektoru, odborníci a další (seznam s konkrétními jmény upřesníme později). Řešit by se měly takové otázky, jako je absence cyklostezek ve městě, návaznost dopravních sítí, dostupnost MHD, řešení dopravní sítě v rámci územního plánu atd. Akce začíná pokusem o obecnou diskusi nad tématem, sběrem dat a vrcholí v říjnu 03 právě setkáním všech zúčastněných stran. Velice nás potěší zájem z Vaší strany. S díky a přáním příjemného prožití babího léta…
Jakub Mráček (jakub.mracek@centrum.cz)
¨  DALIBOROVY SLAVNOSTI NA ZÁMKU V PLOSKOVICÍCH se konaly v trochu nepříznivějším počasí, ale přesto kdo přišel, byl do pestrého programu opravdu přímo vtažen. Stěžejní událostí bylo připomenutí osobnosti rytíře Dalibora z Kozojed a jeho nemalé úlohy, kterou r. 1496 na ploskovickém panství sehrál. Historické podívané, kde se bojovalo, tancovalo, milovalo i jedlo se vskutku na výtečnou zhostila šermířská a divadelní společnost Equites ze Žatce, kde se role vypravěče a role Adama Drahonického z Drahonic ujal nadaný herec z ochotnického divadla z Postoloprt. V roli rytíře Dalibora z Kozojed hrál sympatický mladičký blondýn. Během celého dne (10.00 - 17.00) se rytíři střídali se skupinou Ergo z Prahy, která měla na programu gotické a renesanční písně. Návštěvníci, kteří přišli, mohli zažít napínavé a příjemné chvíle spojené s posezením nad šálkem nescafé nebo kelímkem piva (Březňák 10° a Zwetler 12°) po slušných 12 kačkách za půl litru. Na dřevěném uhlí se opékalo maso (kuřecí stehýnka) a pikantní klobásy… kdo neochutnal nedocení! V areálu zámku pak měl vystoupení flétnový soubor Collegium Flautini z Loun, milovníci zvířat se mohli setkat tváří v tvář se skutečným a nefalšovaným lvem Leonem. S neopakovatelnou exhibicí přispěl do programu i fakír Ben Ghana. Diváci, kteří navštívili areál zámeckého parku, tak mohli zhlédnout a zapojit se do soutěží, které pro děti připravili členové klubu Teenagerů z YMCA v Ústí n. L. (www.usti.ymca.cz). Co však následovalo ve večerních hodinách nelze popsat jen slovy, byl to skutečný fascinující a dokonalý zážitek. Člověk se rázem ocitl hned v 17. století a mohl si tak vychutnat atmosféru tehdejší doby, právě při noční zámecké prohlídce, která byla doprovázena krátkými představeními průvodců oblečených do dobových kostýmů, ztvárňujících osoby žijící na zámku v Ploskovicích. V každé komnatě na návštěvníka čekal jiný historický výjev, ten nejpozoruhodnější pak ve sklepních prostorách zámku, v tzv. grottách, kde se na nás vyřídila roztodivná a všelijaká strašidla. Pablo (pavel@komunitninadace.cz)
¨  V sobotu 20. 9. tr. proběhl v Duchcově na Teplicku VIII. ročník ekologicko-výtvarného sympózia 'Vznášení nad krajinou'. Hlavním tématem bylo upozornění na cenné přírodní hodnoty krušnohorských svahových bučin. Celý den, probíhaly rozličné akce, večer pak měl být zakončen básnickou akcí: 'Poutníci slova', přednášenou v oseckém klášteře. Všechny účastníky však ohromil tento e-mail: Subject: Pozor změna! Vzhledem k uveřejnění jedné z Linhartových povídek o oseckém klášteře dnes v MF DNES, se místo konání akce 'Poutníci slova' přesouvá z Oseka do Duchcova, z kláštera v Oseku do Domu kultury v Duchcově. Vážení poutníci slova, doputujte místo do Oseka v sobotu 20. 9. 2003 v 17.00 hod. do Domu kultury v Duchcově. V Oseku na Vás opat pošle psy! Lux von Dux… Básnické čtení tedy proběhlo díky flanďákově netolerantnosti v Domě Kultury duchcovském, pohoštění tam bylo skvostné, básníci vynikající: vždy inteligentní Svatava Antošová, vždy mystický Roman Szpuk, vždy přímočarý mediální hrdina Radek Hásek, vždy sudetský Mgr. Radek Fridrich, vždy obscénní já, hRvN, vždy vtipný a jako břitva ostrý ing. Patrik Linhart. Samozřejmě ještě řada dalších neméně dobrých. Celou věc trochu zastiňoval fakt, že Patriku Linhartovi o fous unikla Cena Jiřího Ortena, což je tristní, neboť Páťa je bezesporu nejnadanějším básníkem současné poetické scény, je to, jak sám říká, řadová duchcovská buzna, ovšem ryze heterosexuálního zaměření. Navíc: kdyby tu Ortenovku dostal, jistě bych mu ji pomohl zkapalnit, takže ke komisi udělující zmíněné ocenění mířím výhružným prstem a vzkazuji: 'Příští rok se polepšete, bastardi!!!' (neu)
¨  STŘEKOVSKÁ MUMIE PODRUHÉ PŘISTÁLA NA HRADĚ - Nečekejte recenze na vystoupení kapel ani hodnocení programu, tentokráte dvoudenního, který nemá v novodobých dějinách hradu obdoby. Snad se najde někdo fundovanější, kdo to udělá za mne. Chci poděkovat mozkům HeroZeroNegro Honzovi Holingerovi a Petru Kunešovi a Circusovému Honzovi Kvasničkovi za opravdu profesionální přístup a perfektní organizační zvládnutí náročné akce. Fascinuje mne jejich nezlomnost a chuť znovu a znovu předhazovat Ústečanům kvalitu, přestože odezva je minimální. Chci poděkovat Honzovi Neradovi a Lukáši Melničákovi za výbornou práci při technickém zajišťování akce. Jirkovi Kuželovi za design SM a přípravu scénáře i technických fines k přistání Mumie. Firmě COMET Pyro za nádherný ohňostroj, při kterém mi trochu trnulo - chvílemi jsem viděl střekovskou dominantu v plamenech, ale jak se ukázalo, měli vše profesionálně zmáknuté. Firmě VALÁŠEK Sound za výborný zvuk, světla a všechno, co k tomu patřilo. Gabče Chalupové za nápadité a pohodlné kostýmy pro moderátora. Gabča navíc stihla spolu s dalšími pohlednými děvčaty, která výrazně zvyšují estetický průměr HZN, vzorně připravit backstage a k tomu po dva dny zajišťovat občerstvení pro účinkující i pracující. Chci poděkovat Václavovi za originální comics. A můj veliký dík patří i malé armádě nejmenovaných (nikoliv bezejmenných) lidiček, kteří se přiloženou rukou k dílu zasloužili o zdárný a poměrně hladký průběh Mumie. Dále děkuji: Vlastníkovi hradu panu Lobkowiczovi za možnost pořádat na jeho panství podobné šílenosti. Všem sponzorům a partnerům, bez nichž bychom si nemohli něco podobného dovolit. Městu Ústí n. L. za významný finanční příspěvek a podporu. Primátoru Petru Gandalovičovi za záštitu a pochvalná a povzbudivá slova (je nám jich třeba!). Policii ČR i Městské policii - obvod Střekov za výbornou spolupráci a zvýšený dohled. Červenému kříži a paní Černohorské za zajištění zdravotnické služby. Obyvatelům podhradí za trpělivost a toleranci. A především všem, kteří přišli a ochotně obětovali nijak malou, ale vzhledem k nabízenému odpovídající sumu na vstupné. Díky Vám, věrní!!! Zklamání: zcela neprofesionální přístup najaté a velmi drahé bezpečnostní agentury Tomáše KAVANA, jejíž členové místo práce hleděli především na to, jak se zadarmo najíst a pokecat u kafe. Jejich zanedbání povinností ze smlouvy vyplývajících nám všem mohlo pěkně zavařit. Až si je budete někdo najímat, dejte pozor!!! Další zklamání: senzacechtivé zpravodajství jednoho z mediálních partnerů (sic!!) SM Radia NORTH Music o údajném neštěstí, ze kterého se později vyklubala poměrně banální příhoda jediného zfetovaného idiota, který lezl, kam neměl. Neověřená zpráva způsobila zejména mně, coby osobě zodpovědné za chod hradu, veliké potíže. A rozhodně to povedu v patrnosti při dalším přemýšlení o akcích na hradě. Velké zklamání: několik idiotů, kteří se 'procházeli' po stěnách hradní galerie a připravili nám další výdaje s jejím vymalováním. Rovněž poničeného interiéru bylo dosti… A zklamání největší: Ústečané, kteří zhrdli vysoce kvalitní zábavou. Skutečně si myslíte, že si takto připravený festiválek zasloužil pouze necelých 650 platících návštěvníků? Tak jo, nezasloužíte si nic jiného, než normalizační zombie Davida nebo měření pivních břich a štafety v chlastu za doprovodu infantilních Maximů Turbulenců se třemi pivy zdarma. Seďte si doma u mozek vymývající Novy a mačkejte si palce, protože to je asi to jediné, na co Vaše IQ stačí. A další akce na hradě? V nedohlednu… jestli vůbec. Tento článek je osobním stanoviskem kastelána hradu, nikoliv HeroZeroNegro.
kastelán Jiří HIMMEL (hrad.strekov@volny.cz)
¨  Čteme a doporučujeme… Ludvík Kundera - Piju čaj - Autor, který nepije černou kávu ani pivo, mléko ani tvrdý alkohol, přestože žije v krajinách slivovice, jenž pracuje hlavně v noci, stojí často před ošemetnou otázkou, čím svlažit okorávající hrdlo. Není to ani víno. Před dávnými lety objevil čaj, který neunavuje, ale bystří mysl, rozněcuje obrazotvornost. Čaj se mu stal nezbytností, zálibou, vášní. Začal jej studovat a stal se z něho vlastně tealog. Ve své knihovně má 88 čajových knih a protože chtěl přijít se svou troškou do mlýna, vznikla tato kniha. Hned v první části nemohl pominut nezbytné základní informace o čajové historii, technologii i o čajových regionech a druzích, o zvyklostech a pověrách, o působení čaje na zdraví. aby svými texty také pobavil, použil zčásti formy rozhovoru a vyprávění. V druhém oddíle uvedl 50 pečlivě vybraných čajových 'portrétů'. Každý z nich je uveden trojverším. Např. Zelené čaje: 'Ten čaj je vlídně velkolistý. A barva potom: bledě žlutozelená… Choroby vymítá. Tu nejobávanější zejména.' Třetí část tvoří malá antologie i české poezie s čajovými motivy. Jak sám říká, je na znalcích a příznivcích čaje i poezie, aby si oddíl libovolně rozšiřovali. Najdeme zde překlady z čínské poezie, bostonskou píseň o čajovém clu, Chválu čaje, svou troškou také přispěli: Heinrich Heine, Rainer Maria Rilke, Konstantin Biebl, Miroslav Zikmund a Jíří Hanzelka, Zdeněk Rotrekl, Antonín Přidal a další. Závěrem knihy jsou informace a díkuvzdání. Nechybějí ani vysvětlivky k textům v antologii, seznam ilustrací a fotografií. Vydalo nakladatelství Atlantis v Brně r. 2003 (272 str.). L. Kundera - narozen 22. 3. 1920 v Brně, v 70. letech mu byla z politických důvodů znemožněna výraznější publikační činnost. Od r. 1976 trvale žije v Kunštátě. Spisovatel Milan Kundera je jeho bratrancem. Publikace Piju čaj je XI. svazkem jeho sebraných spisů. Celkově bude vydáno XVII. svazků. Ukázka z textu Chvála čaje: Čaj je nápoj králů a dar země naší, dokud ho pít budem, šťastní budem, braši! Čaj je mocný lékař, každou nemoc zhojí, čaj ať s chutí pije, kdo se smrti bojí.
Mgr. Marie Peterková
¨  CIAO KAMARÁDI, posíláme spoustu pozdravů ze stále prosluněné Itálie. Zde je několik stručných zpráv z našich tuláckých životů. Po měsíci cestování po Itálii, jsme se uhnízdili v Toskánsku na samotě u městečka Castagneto Carducci. Je to tu moc krásné, všude zeleno, idylka. Udělali jsme si zde pár přátel, mezi nimi i několik Čechů, jedním z nich je strýc Zdeněk, asi padesátiletý komorník na zdejším hradě. Je hrozně ukecanej, ale každý večer nám vozí zadarmo víno a Zdeňkovi sehnal práci. Je to takovej náš italskej táta, protože bez toho, aby něco nepřivezl, nepřijede. Já jsem zatím žena v domácnosti a starám se o Rusína. O víkendu jezdíme k moři, nebo někam na výlety, ještě máme před sebou Florencii a Řím. Do Říma to vypadá asi na 1. října, neboť tam hraje s Laziem Sparta, a tak půjdeme rovnou i na fotbal. Uvidíme. Pravděpodobně se tu zdržíme do půlky prosince, když to všechno klapne, ale déle určitě ne, tak to někdo prosím vyřiďte do Radosti. Musím končit, takže se mějte nádherně, pozdravujte koho potkáte, ciao…
Linda PS: Náš telefon 0039-347 550 36 97